Kapitola třináctá - Pochopení
Lepší život
„Jsem rád, že jste se všichni dostavili,“ pověděl Hokage, když před ním stáli týmy šest až devět, „ještě jednou gratuluji těm, co se dostali na titul chunina, děláte svou vesnici i mě osobně pyšného,“ usmál se na všechny Sandaime a pak přešel k vážnějšímu tématu, „vzhledem k tomu, že nejbližší chuninská zkouška bude až za půl roku, je potřebné pozměnit týmy tak, aby ti, co neměli možnost stát se chuininy stále mohli operovat se svým týmem, proto budou následující úpravy týmů. Tým šest pod vedením Yamata se bude skládat ze Shina, Saie, Matsuri a Toruneho. Dohled bude mít stále Danzō Shimura, připravte se na základní výcvik ANBU. Tým sedm se stále bude skládat z Naruta, Kabuta a Sasukeho, do jejich týmu přibude Karin, tento tým bude bez senseie a vedoucí všech misí bude Kabuto Yakushi. Týmu devět bude na misích velet chunin Tayuya, její tým se kromě ní bude skládat z Fū, Sakury a Shina Aburameho, nějaké otázky?“
„Proč odešli jounin-senseiové?“ zeptala se Tayuya, asi se stále necítila na to, že by velela týmu.
„Nonō Yakushi jako sensei týmu 7 bude mít dlouhodobou misi, Shibi Aburame byl pouze dočasný sensei a vrací se zpět do služeb jounina, Kurenai Yūhi bude stále váš sensei, ale jelikož stále touží být občasný učitel na akademii, je zbytečné, aby dále chodila na mise, když je může vést chunin.“
„Rozumím,“ pokývala Tayuya hlavou.
„Toto rozřazení je dočasné, až začnou chuninské zkoušky, pokusím se to vymyslet tak, aby každý z vás měl šanci je podstoupit,“ pověděl a všichni ti, co ještě byli geninové, pokývali hlavou, „Tým šest nyní můžete odejít, venku si vás převezme Yamato a řekne vám co a jak, tým sedm a devět prosím zůstanou.“
A tak se stalo, z dvanácti mladých shinobi tu zůstalo pouze devět.
„Doufám, že nikdo z vás nemá problém nad tím, kdo bude vést váš tým,“ podíval se po ostatních a nikdo neměl námitky, nebyl důvod, všichni z jeho domu včetně Sasukeho věděli o schopnostech Kabuta a to, že má hodnost minimálně chunina jen ne oficiální cestou a s Tayuyou určitě mít také nikdo problém nebude, svou hodnost si obhájila a jako potvrzení má na to vestu a Shino jako nováček v tomto týmu vždy uměl logicky uvažovat a nikdy nezpochybnit hodnost, „výborně tedy, můžete jít, dojděte si zítra pro nějakou misi, pro dnešek si vezměte volno,“ na to se všichni uklonili a zamířili ke dveřím, ale ne všem to bylo dovoleno, „Naruto, ty prosím zůstaň na chvilku.“
„Staříku?“ zeptal se Naruto, když zůstali jen oni dva.
„Je všechno v pohodě?“
„Proč by nebylo?“ usmál se Naruto.
„Nonō odchází na dlouhou dobu pryč, tak jsem se chtěl zeptat, jak se cítíš.“
„Matka je jounin, bylo by hloupé předpokládat, že bude vždy u mě, když to nedokázala má pravá máma, nemůžu očekávat, že to dokáže Nonō,“ řekl Naruto klidně, „její úkol je určitě důležitý, Kabuto se postará o náš tým.“
Sandaime si jenom povzdechl. „Jak rád bych ti řekl vše, co chceš slyšet, ale nemůžu.“
„To je v pohodě… já zvykl jsem si.“
„To jsem nikdy ale nechtěl,“ přišel další povzdech.
„Mám ve vaše schopnosti a rozhodnutí důvěru, Hokage-sama,“ přestoupil Naruto na lepší oslovení, „proto jej respektuji a nepoužívám své znalosti, abych si tyto věci zjistil, myslím, že bych dokázal zjistit, kdo skutečně byli mí rodiče, jestli se mě zbavili nebo mě milovali, ale mám úctu a tak to nedělám.“
„Věř mi, že tě milovali a nikdy si nenech namluvit opak,“ pověděl Sandaime smutně ale rozhodně.
„Ale to jsou jenom slova že? Nikdy mi to nebude moct nikdo dokázat a vždy to bude jen ‚věř tomu‘ že?“
„Mrzí mě to, ale více povědět opravdu nemůžu.“
„Jak jsem řekl, chápu to, snad nikdy v životě se nedostanu do situace, kdy budu muset zadržovat takovéto informace, jistě to není lehké,“ pověděl Naruto s výrazem smutku, který se člověk snažil překrýt maskou, „pokud to bude vše, mohu jít?“
„Ještě jedna věc, můj syn Asuma se vrátil do vesnice, poradil jsem mu, jak tě najít, bude tě dále cvičit ve větrných technikách a v tom, co umí nejlépe, ve větrných čepelích. Bude si chtít vzít nějaký tým příští rok nebo ten poté, do té doby, když nebude mít misi, ti bude občasně k dispozici.“
„Rozumím a děkuji,“ a s tím Naruto odešel a nechal Hokageho samotného, samotného a s plnou hlavou myšlenek, myšlenek typu, proč se Naruto musel stát takhle pozorným, proč to Minato nevyřešil jinak a hlavně proč vůbec ten titul Hokageho pořád drží.
***
Uběhlo několik dní než se Sarutobi Asuma objevil na prahu jejich domu a vyzval ho k tréninku, za těch několik dní se také změnilo pár věcí, vedle chrámu Uzumaki se objevil nový domek, kde svůj klid našla Ameyuri.
„Otec mě požádal, abych tě trénoval, nemám moc času, ale jeho přání budu respektovat,“ řekl Asuma těsně před tím, než si zapálil cigaretu.
„Děkuji, Asuma-san,“ pověděl Naruto.
„Nevím, co otec plánoval nebo co se mu honí v hlavě, ale prý jsi měl nějaký dodatečný trénink s jiným uživatelem větrných technik.“
„Ano, Danzō-sama se ujal mého tréninku.“
Na to si jen Asuma odfrkl, bylo vidět, jaké jsou jejich vzájemné sympatie. „V tom případě doufám, že to stálo za to, Danzō nikdy nebyl typ člověka, co by si svou ‚laskavost‘ později nevybral zpět.“
„Nebyla mi činěna žádná laskavost.“
„Jak myslíš, kluku, jak myslíš,“ nevěřil mu Asuma samozřejmě ani slovo, „ukaž mi tedy tvůj Fūton: Shinkūjin, a dáme si maličký souboj.“
Naruto tak okamžitě udělal, pro dnešek se ale rozhodl jít s tím, že si pomocí větrné čakry vylepší dva kunaie, jeden do každé ruky, protože s jedním by neměl moc šanci, stačilo dvakrát malinko fouknout s větrnou čakrou a v rukách držel dvě jakési šavle větrné čakry, pozoroval jak Asuma bere své upravené boxery a napouští je také čakrou, věděl toho o Asumovi hodně a tak samozřejmě věděl, že nemá šanci vyhrát.
„Zaútočím první, ať máš větší naději,“ řekl Asuma a rozběhl se ohromnou rychlostí přímo na Naruta, který se proti vodorovnému seku stačil sotva skrčit a proti výpadu zamířenému na jeho břicho jen tak strčit svůj upravený kunai, „dobrý prvotní reflex,“ řekl Asuma, „ale to na dlouhou bitvu nestačí,“ a to byli poslední slova, která uslyšel, než musel uskočit a další ránu blokovat a vsadil by se, že kdyby měl v ruce obyčejný kunai tahle rána by ho přesekla, to nic neměnilo na tom, že síla úderu byla tak velká, že ho to vykolejilo, že padnul málem na zadek. Asuma ho nechal připravit a pak zaútočil znova, úder provedený na jeho hlavu a Naruto snažíce se to bránit, už opravdu skončil na zadku. Asuma zase jen počkal a tentokrát Naruto stihnul vyblokovat tři útoky, jednomu se vyhnout, než skončil zase jen na svém pozadí.
Naruto na to jen zavrčel a znovu se postavil, tentokrát přivolal ale čtyři klony, každý se svou vlastní soupravou větrných čepelí a zaútočil sám jako první, provedl jak útok zepředu, tak s pomocí klonů ze všech ostatních stran a donutil poprvé Asumu k útěku, respektive k výskoku, na to ale čekal Narutův klon a vyskočil tak, aby mohl seknout Asumu jedním z mečů, než se k tomu ale dostal, Asuma vykopl ve vzduchu pravou nohu a klon zmizel v kouři, pak mu stačilo jen zamířit dolů a vyhodit své boxery a Naruto i klonové museli uskočit a tak Asuma dopadl zpět na své místo, vzal si své boxery a zase vyčkával. Nebylo to ale nijak dlouho, než se znovu rozběhl a Narutovy klony udělali to, co měli, pokryli svého stvořitele a Naruto měl pár sekund na úskok a vymýšlení taktiky, než kouř zmizel.
Asuma ale dlouho nečekal, když viděl, že Naruto nic nedělá, rozběhl se znovu na něj, teď mnohem větší rychlostí, než kdykoliv předtím a oběma svými boxery zaútočil z vrchu opět na Narutovu hlavu, ale než stačil Naruto něco udělat, cítil divný pocit a najednou se objevil někde jinde, jako kdyby ho někdo ohromnou rychlostí někam odhodil a když se podíval kolem sebe, zjistil, že stojí na střeše domu, který byl postaven pro Ameyuri a když se podíval na zahradu, viděl, jak Ameyuri blokuje Asumův útok svými meči. Svou silou také Asumu přetlačila a jedním pořádným kopnutím ho poslala asi dvacet metrů pryč. Asuma udělal kotrmelec dozadu a opět stál na nohou, ale nebyl sám, vedle něj se objevila postava ANBU s fialovými vlasy a vytaženou katanou, Naruto okamžitě vyskočil a objevil se vedle Ameyuri.
„Tohle nebyl týmový souboj? Jenom jsem se vyměnila se svým partnerem,“ zazubila se na ně Ameyuri a pobaveně sledovala výraz na tváři člena ANBU i Asumy.
„Jste civilista, Ameyuri Ringo jako taková nemůžete zasahovat do záležitostí ninjů,“ pověděl ženský hlas schovaný za maskou.
„Ale no tak, jen jsem chtěla tady pánovi ukázat, jaké to je, když bojuje proti někomu, koho nemá šanci porazit, když si člověk dovoluje na děti, musí počítat, že můj nějaký dospělý nakope pozadí.“
Asuma zamračeně sledoval cigaretu na zemi a setřel si kapku krve z roztrženého rtu, nevěděl, co se děje, ale už dlouho neviděl nikoho, kdo by se vyměnil s cizím člověkem, zablokoval takový úder a poslal ho k zemi takovým protiúderem.
„Hej teď je to dva proti dvěma, já tady s Narutem proti vám dvěma… i když to by nebylo fér, dovolím vám přinést třetího či klidně čtvrtého ať je to vyrovnanější,“ navrhla s úšklebkem Ameyuri a poté, co schovala své meče Kiba, rozježila Narutovi vlasy, na což se jen Naruto uculil.
„Ameyuri, její přítel je nejlepší šermíř v Listové,“ poukázal nahlas Naruto a usmíval se nad jistě překvapeným výrazem Yūgao, věděl, že ví něco, co nemá, ale Kabuto na tohle byl machr a měl informace opravdu o všem nebo aspoň o většině.
„Opravdu? Takže tři lidé proti mně by mohlo být férové? Víš, že jsem hodně dobrá,“ utrousila Ameyuri.
„Nevím, co děláte na půdě Listové, ale-.“
Asuma nestihl ani doříct svou větu, protože bylo vidět, že ho ani Amyeuri ani Naruto neposlouchají a mají nějakou svou debatu, což měli jenom proto, aby ho vyprovokovali nebo to aspoň tak tipoval.
„Asuma Sarutobi, máte na svou hlavu pěknou odměnu, 35 milionů? Uznám, že můžete být dobrý, ale já sem prostě takhle silná,“ odpověděla mu vesele Ameyuri, „a co ty? Umíš s tím máchat?“ poukázala na katanu v rukou člena ANBU.
„Náš trénink je u konce, co jsem potřeboval, to jsem si zjistil, nemám důvod bojovat zbytečné souboje a myslím, že mi někdo dluží odpovědi,“ a s tím Asuma zmizel. Naruto se nad tím jenom pousmál, tento člověk mohl mít takovouto odměnu, ale stejně se nezapojoval do věcí, které nebyly nutné.
„Ještě jeden zákrok proti shinobi nebo civilistům Listové a znovu se setkáte s Ibikim, tentokrát za jiných okolností,“ ozvala se Yūgao a také zmizela.
„To jsou v Listové všichni takový zbabělci?“ otočila se vesele Ameyuri na Naruta.
„Asi se bojí tvých zubů,“ pokrčil Naruto rameny.
„Hlupáku.“
Na to se jen Naruto krátce zasmál.
„Ta tvoje větrná technika,“ ukázala hlavou na jeho vytvořené meče, „jak dlouho vydrží?“
„Nezkoušel jsem to, vždy jsem je zrušil dříve, než bylo potřeba, mám slušnou zásobu čakry, tak před rokem to bylo pět minut, teď tak půl hodiny stoprocentně.“
„Kolik dokážeš stvořit klonů?“ pokračovala Ameyuri.
„Mám povoleno dvacet jedna,“ zamyslel se Naruto, „Hokage si přeje, abych je nepoužíval v ohromném množství, než mi bude alespoň dvanáct.“
„Dvacet jedna?“ podivila se a podívala se na něj, jako kdyby ho viděla poprvé v životě, na jejím výrazu byl vidět údiv, překvapení, úšklebek a možná i poznání, „kdybys neměl to omezení…“
„Stovky,“ odpověděl klidně Naruto, možná by dodal i tisíc, ale nevěděl, co dokáže s pomocí Kuramy a nehodlal to ani zjišťovat.
„A to jsi takový žabař?“ zeptala se nevěřícně, „probuď se,“ cvrnkla ho lehce do čela, „ten výpad, co jsi provedl, byl tak na úrovni B! Použít ho jinak, můžeš učinit Mikazuki no Mai nebo jak tomu tady říkáte, nějaký ten Tanec srpku měsíce a ten je jenom s obyčejnou zbraní na úrovni A, s těmi tvými větrnými to nechci ani tipovat.“
„Nejsem žádný šermíř.“
„To je očividné, to není nikdo z vás namyšlených, co máte větrnou čakru, místo abyste bojovali jako šermíři, tak si vytvoříte ostří z prstů a při první příležitosti to vrazíte přes oko do mozku nebo tak,“ postěžovala si Ameyuri, „takový potencionál máš v sobě a soustředíš se na blbosti.“
„Ono opravdu jde vytvořit ostří z prstu?“ zeptal se překvapeně Naruto.
„Jako kdybych nic neříkala,“ povzdechla si a otočila se zpět ke svému domu, ke kterému pomalu vykročila, ale pak uslyšela písknutí a než stačila zareagovat inteligentně, jeden Naruto u ní byl zleva a jeho seknutí mířilo na krk, druhý Naruto zprava útočil na její bok a prostřední Naruto vertikálním úderem ze vzduchu mířil na její hlavu, už se chtěla přeměnit s něčím, ale Narutové se zastavili v pohybu a tak to nebylo ani třeba, „co to?“ dostala ze sebe.
„Imitace Mikazuki no Mai,“ řekl Naruto a odvolal klony, „Ten s brýlemi,“ řekl Naruto, aby Ameyuri pochopila, že se jedná o Kabuta, „mi dal informaci, že ta členka ANBU je trénována právě v tomto stylu a v těchto technikách svým přítelem a tak jsem je poctil párkrát návštěvou, pochybuji, že by o mě nevěděli, ale naučil jsem se od nich pohyby, sice mi chybí asi tak desetkrát větší rychlost, větší koordinace klonů, jejich tvoření bez nějakých zbytečných průtahů, nemám ty jejich reakce na obranu nebo protiútoky, ale to, jak to vypadá napodobit umím.“
„Takže mají vztah učitel student? Kdo by to byl řekl, že v Listové jsou shinobi do takovýchto věcí,“ zazubila se na něj Ameyuri.
„Hej, já tě tady chtěl oslnit technikou a ty tady začneš probírat jejich milostný život?!“
Na to se jen Ameyuri zasmála a rozdrbala mu vlasy, což dělala až moc často. „Na chudáky geniny nebo idiotské chuniny by to bylo dobré, ale ostatní by se ti přemístili pryč nebo se tomu nějak vyhnuly a jednou ranou z tebe udělali potravu pro ryby. Jedině, že všechny tyhle tři Narutové byly jen návnady a ty jako pravý si čekal na to, co se stane a zareagoval jinak, pak by si měl možná i šanci na ty neidiotské chuniny.“
„Ani jsem nečekal, že by někdy ze mě byl šermíř,“ zazubil se také Naruto.
„Nikdy neříkej nikdy, kdo ví, co ti budoucnost přinese,“ usmála se na něj a tentokrát už opravdu Ameyuri vyrazila domů nebo teda do budovy, která ji byla postavena, než ale prošla dveřmi, ještě jednou se otočila a podívala se na Naruta, který tam stále stál s větrnou čepelí v ruce, a usmála se, před pár dny ještě tvrdila, že Zabuza mohl mít pravdu, teď tu pravdu už viděla stoprocentně, bylo jasné, že nesouhlasila se všemi jeho názory v tomto subjektu, ale konečně viděla, že na tom opravdu něco bylo.
***
Asuma mohl být lenivý člověk, nemusel mít skoro žádnou chuť dělat věci mimo nutnost, ale vysvětlit věci dokázal. Naruto pochopil, jak zvýšit průraznost shurikenů, jak lépe házet vrhací předměty posílené větrné čakrou a tak dále. Až po těchto dalších tréninkových hodinách, zjistil, jak ho Asuma šetřil první den, celou dobu si myslel, že člověk vytvoří čepel z větrné čakry a hned má větrnou čepel na úrovni, jaká má být, jak daleko byl od pravdy zjistil tehdy, když proti sobě zkoušeli házet kunaie nebo shurikeny a ty Asumovou rozřízli ty jeho jako máslo. Dostalo se mu sice pochvaly, že větrnou čakru dokáže používat slušně, protože má za sebou trénink rozřezávání listů, ale k opravdové síle větrné čakry měl asi tak ještě dvacet let tréninku.
Asuma ale chtěl pomoci, nevěděl, jestli to byla nějaké laskavost nebo proč, ale jednoho dne byl povolán do kanceláře Hokageho, kde kromě Asumy stál i Yamato, v tu chvíli mu bylo vysvětleno, že momentálně podstoupí trénink v rozseknutí vodopádu, znělo to stejně divně tehdy, jako když si to říkal teď, ale opravdu mu Yamato pomocí svých technik udělal jakýsi vodopád a dokonce mohl použít třicet klonů najednou, aby se mu to povedlo a tak kdykoliv neměl misi a někdo z jouninů byl s ním, mohl jít krájet vodopád, sem tam s ním byl Asuma a povídal o větrné čakře, sem tam tu byl Kakashi s knížkou pro dospělé, někdy Yamato, prostě kdokoliv, kdo měl čas a měl povolení od staříka Hokageho.
Bylo jasné, že dál oni čtyři museli plnit mise, tomu se nevyhnuli, Kabuto jako velitel vybíral mise, kde byly užiteční, tedy mise, kde byl potřeba nalézt někdo, kdo se ztratil, bylo potřeba použít či vyhledat nějaké informace nebo zapadnout do nějakého místa a něco tam udělat.
Většina misí byla úrovně C a díky tomu, že měli Karin, nikdy nebyl problém nikoho najít a s informacemi co Kabuto měl, se po pár dnech vždy vrátili z mise a nechali si zapsat další misi úrovně C splněnou, byl to jednoduchý život, když byl náhodou někdo poraněn, Kabuto jej vyléčil, když někdo měl špatnou náladu, stačilo se podívat na Sasukeho hloupě vypadající výraz a hned měl lepší náladu, takže tým 7 pokračoval více než úspěšně směrem až k další chuninské zkoušce ale život nebyl tak jednoduchý jak se předpokládalo.
***
Na dveře Hokageho kanceláře se ozvalo krátké zaklepání a do ticha se ozvalo jen tiché dále. Sandaime Hokage seděl opřený o svou židli a sledoval, jak ten koho si pozval, přišel přesně na čas.
„To nemyslíš vážně, sensei,“ ozval se ninja po Hokageho levici.
„Hokage-sama, přál jste si mě vidět?“ zeptala se Karin uctivě s úklonem.
„Pojď dál a zavři prosím,“ řekl mile Sandaime a pak poukázal na židli před stolem, aby si Karin sedla, „Jirayo, tohle je Karin, Karin tohle je jeden ze tří Sanninů, Jiraya.“
„Jiraya-sama,“ uklonila se Karin ze sedu i jemu.
„Zamítám,“ pověděl ihned až skoro rozčileně Jiraya, „byl jsem schopen přijmout někoho, ale ne dítě, zešílel si sensei? Víš, o kom to mluvíme?“
„Karin-chan bude tvůj doprovod na tu misi, její schopnosti jsou pro tuto misi nepostradatelné, jsi můj student, tak snad dokážeš uchránit Karin při vašich cestách, jestli ne, vezmi sebou Yamata nebo Kakashiho.“
„Kolik jí je devět? Tohle není válka, abychom pouštěli děti na takovéto mise!“
„Jestli mohu promluvit Jiraya-sama, bude mi tento týden jedenáct, nejsem už dítě.“
„Budeš mít v tom případě Karin-chan velmi zvláštní dárek k narozeninám,“ usmál se smutně Hokage, „přál bych si to vyřešit jinak, abych tě ušetřil této mise a ty sis mohla pohodově užít narozeniny a chuninské zkoušky, ale nikoho jiného nemáme, kdo by tvůj úkol dokázal zastat. Nemohu tě do této mise ani nutit, ale bral bych jako osobní laskavost, kdyby si tuto misi přijala.“
„Jak si přejete, Hokage-sama,“ odpověděla Karin.
„Pamatuješ si ještě den, kdy se tu objevil Orochimaru a bylo ti nařízeno, aby sis pamatovalo jeho čakru?“
„Ano, jeho čakra se nedá zapomenout.“
„Výborně,“ pousmál se Sandaime, „tady Jiraya má informace o tom, kde se nejspíše nachází Orochimaru nyní, pokud tuto misi přijmeš, budeš doprovázet Jirayu na jeho cestě a na vzdálenost určíš, jestli se Orochimaru na tom místě nachází, jestli má u sebe nějaké jednotky a tak, bude to nebezpečná mise, dokonce tak, že ji budu hodnotit jako úroveň S, protože Orochimaru je hodnocen jako ninja úrovně S a i když v této misi nejde o žádnou konfrontaci, toto nebezpečí tu stále hrozí.“
Bylo vidět, že Karin těžce polkla slinu.
„Vím, že to nezní vůbec lákavě, opravdu mi věř, že bych si nepřál nic jiného, než tam poslat někoho zkušenějšího ale-.“
„Chápu,“ přerušila Karin, i když věděla, že je to neslušné, nechtěla ale nutit Hokageho se omlouvat, jednou byla ninja pod jeho vedením a tak bylo jasné, že tuto misi přijme, „jsem shinobi Listové a jsem vám k dispozici.“
„To rád slyším,“ oddychl si Sandaime Hokage, „tato mise začne dnes o půlnoci, připrav si vše, co potřebuješ a buď u severní brány. Veškeré informace se dozvíš cestou a prosím nezapomeň, nebav se o tom s nikým.“
„Rozumím… jenom dojdu dát Narutovi pro jistotu sbohem,“ pověděla Karin a s lehkým úklonem odešla z kanceláře.
„Tobě fakt muselo přeskočit, sensei! Vždyť je to malá holka!“ rozčílil se Jiraya, „ani já v jejím věku jsem se nesetkal s ninjou úrovně S a ty jí chceš poslat přímo do hadí díry.“
„Věřím v tvé schopnosti, že k žádnému setkání nedojde, ale už se několik let brodíš za Orochimarem a pořád jsou to slova jako skoro, málem, co chybělo, příště a podobné, jsi výborný informátor, ale něco ti chybí a to ti propůjčí pro tuto misi ona, její schopnosti senzora přesahují dva kilometry, dostaň ji na dva kilometry od místa, kde si myslíš, že Orochimaru je a ona ti ukáže, jestli tam je, kolik lidí tam je a třeba i to, co mají k snídani, ale už chci informace, ne to, že bojoval s Itachim v Akatsuki, to vím také, chci vědět proč boj s Itachim, proč utekl, co dělá, proč země Rýžových polí a tak podobně, Orochimaru vždy toužil o příšerných věcech a nechci, aby nějaké další pokusy plánoval tak blízko od nás.“
„Jestli se té holce něco stane, neberu na to zodpovědnost,“ odfrkl si Jiraya.
„To teda bereš,“ stoupl si Sandaime vztekem, „jsi nejsilnější ninja v Konoze, tak se podle toho začni chovat, dokážu pochopit, že ses nikdy nesrovnal s útěkem Orochimara nebo smrtí Minata, dokážu pochopit tvoji úchylku na šmírování, dokážu pochopit i to, že do Listové chodíš jak chceš, ale jestli se Karin něco stane, protože jsi byl nepozorný, věř mi, že ani Sasukeho hněv na Itachiho nebude nic v porovnání, jaký hněv zažiješ, až Naruto zjistí, že jsi mu zabil posledního žijícího člena rodiny.“
„Ona je-.“
„Karin Uzumaki,“ odsouhlasil Sandaime, „možná poslední žijící člen rodiny Naruta, když nepočítám tebe,“ odfrkl si také Hokage, „nevím, proč si vůbec souhlasil stát se jeho kmotrem a pak se mu ani neukážeš, ale to bychom se zase pustili do hádky,“ zvedl rychle ruku, aby bylo ukázáno, že dále se o tom nebudou bavit, „máš eskortní misi třídy S, tak se koukej zvednout, jsi mistr infiltrace, jestli se tam dostanete skrz žaludek žáby, je mi jedno, ale chci konečně nějaké informace, nemůžu tady sedět na zadku a nechat si vše říkat od Danza, v jeho případě nejsou informace zadarmo a já prostě už dál nestrpím, aby nejlepší informátor prostě celý dny čučel po ženských, potřebuju vědět, co dělá Orochimaru,“ řekl Sandaime potichu, „musím to vědět, abych ho už konečně mohl zastavit.“
„Rozumím, sensei,“ řekl Jiraya možná trochu zahanbeně, nevěřil, že je stále čas přestat utíkat, ale možná byl čas začít něco dělat.
„V tom případě můžeš také jít, ale jak jsem řekl, oba se vrátíte bezpečně domů, je ti to jasné?“ řekl Sandaime a Jiraya jenom pokýval, než vyskočil oknem pryč, v tu chvíli byl už pro Hokageho čas jen na dýmku a doufání, že vše dopadne dobře.
***
Karin si netroufla jít domů dřív než chvilku před jedenáctou, čekala na to, kdy bude mít největší šanci na to, že budou všichni už spát a nebude muset nikomu odpovídat, kam, že jde. Proto čekala před sídlem, než byly všechny světla zhasnutá a jako zloděj se potichu dostala do svého domu, bylo to vcelku ironické. Aktivovala svou schopnost a teprve až se ujistila, že všichni jsou ve svých postelích, se vydala balit. Nebylo to ani tak na dlouho, to, že mise je těžší než všechny mise, co měla, neznamená, že si má vzít celý svůj pokoj, spíše naopak.
Bylo za dvacet minut půlnoc a tedy dvacet minut předtím, než se měla setkat u brány se svým doprovodem, věděla, že kdyby teď odešla, nikdo by ji to neměl za zlé, ale nějaký šestý smysl či reflex ji říkal, že se opravdu má dojít rozloučit a pokud člověk neposlouchá sám sebe, vždy to přináší problémy. Potichu tedy otevřela dveře a postavila se před postel, kde spal Naruto.
„Odcházím na misi, nevím, jak dlouho to bude trvat, takže na mě nečekej,“ pověděla do ticha a připadala si jak šílenec, že si povídá s člověkem, co ji nevnímá, „nandej to všem na chuninských zkouškách a ať se ti nic nestane,“ dál už nevěděla, co dalšího říct a tak se jen naklonila a dala Narutovi pusu na čelo, než stačila ale odejít, najednou ji Narutova ruka chytila a Karin málem dostala infarkt, ale když se podívala na Naruta, vypadalo to, že stále spí a tohle bylo jenom nějaká reakce.
„Vrať se zpátky,“ zamumlal Naruto a stále ji držel.
„Udělám proto všechno,“ slíbila nějakým způsobem Karin a Narutova ruka pustila stisk a bezvládně spadla zpět na postel. Karin si teda jen oddychla a v tichosti odešla, tohle vlastně dopadlo lépe, než očekávala.
***
„Připravená?“ ozval se hlas u brány, když tam Karin přišla, jenom pokývala hlavou, i když byla tma, věděla, že někdo takového kalibru jako byl Jiraya-san má dostatečnou schopnost vidění ve tmě, „nebudu ti kontrolovat, co sis sbalila, jako správný ninja už musíš vědět, co je potřeba a co není.“
„Rozumím.“
„Abychom si rozuměli, nejsem nadšený z toho, že jdeš se mnou, byl jsem ujištěn, že na úrovni chunina jsi, ale Orochimaru není typ člověka, co vidí rozdíl mezi geninem a jouninem, všichni jsou proti němu jen otravné pokusy a později pokusná morčata,“ řekl Jiraya klidně, „proto říkám rovnou, jestli se setkáme s někým koho tvoje schopnost nepostřehne, vezmu ten souboj na sebe a ty utečeš, ať tam potkáme kohokoliv, bude to soupeř, kterého nedokážeš porazit a nedokázal bych to jistě nikdo z tvé generace.“
„Jak si přejete.“
„Dobrá tedy, vyrazíme, kdyby si potřebovala pauzu ozvy se, tato mise není časově náročná, můžeme odpočívat, jak budeme chtít.“
A s tím oba vyrazili do noci, na misi, kterou si přejí všichni děti jako svou heroickou, kde se stanou hrdiny a opravdu se i hrdiny stanou, když se na ni vydají, jejich jména jsou krasopisně zapsána na jednom kameni.
***
„Karin Uzumaki hm?“ ozval se Jiraya na jedné z jejich pauz.
„Ano pane,“ odkývala to Karin.
„Nemůžu říct, že jsem znalec na klany ve vesnici, ale pokud si pamatuji, byl Naruto Uzumaki jediný svého klanu, jak do toho zapadáš ty?“
„Překvapuje mě, že někdo vůbec Naruta zná a ví něco o něm,“ odfrkla si Karin, bohužel nebyla jak Matsuri a její slušné chování ke každému, ona si dokázala otevřít ústa, když to bylo potřeba, slušně řečeno, „ale máte pravdu, Naruto byl v listové sám,“ dodala s důrazem na slovo sám.
„Ten tón se mi nelíbí, děvče a nemám ani důvod se zajímat o každé dítě z Listové, zajímal jsem se vždy jen o ty nejlepší.“
„Čtvrtý Hokage hm?“ nadhodila chápavě Karin, „to je jasný, že někdo jako vy bude brát všechny děti jako idioty, když měl možnost učit někoho, jako byl čtvrtý Hokage.“
„Ten sarkazmus nezůstal skrytý, jak sis asi myslela… ale máš pravdu, byl jsem jeho sensei, překvapuje mě, že někdo kdo není ani z Listové se bude zajímat o její historii.“
„Pokud chci být Narutovi nápomocná, udělám vše proto, abych doplňovala jeho mezery.“
„To musíš asi umět vše,“ odfrkl si pobaveně JIraya, pamatoval si Naruta jako dítě, co neumělo nic.
„To, že nemáte Naruta rád z vás nedělá něco výjimečného a ani vás to nepozvedne v očích žen, které máte tak rád, protože v okruhu dvou kilometrů není žádná.“
„To není pravda,“ řekl Jiraya ale neřekl, která část z té věty není pravda.
„Nemusíte se snažit, celá naše rodina dostává takovéto řeči dnes a denně, tohle je jak pro vás tak pro mě jen mise, nebudu vám ubírat vaše právo na neodůvodněnou nenávist a vy nebudete zmiňovat špatné věci o mé rodině, já vám prokážu své schopnosti na této misi, vy mě doprovodíte domů a pokud půjde vše dobře, můžete mít to štěstí, že na naši zatracovanou rodinu nebudete muset už nikdy upřít své oči.“
„Děvče, já bych byl ten poslední-,“ ozval se Jiraya trochu vztekle na svou obranu, ale když se podíval na děvče vedle něj, zjistil, že spí nebo to aspoň schopně předstírá, takže si na tom jenom povzdechnul, tohle nebyl dobrý začátek, kterým chtěl tuhle misi začít.
***
„Jak se ti vůbec podařilo se dostat do Listové?“ ozval se Jiraya při další příležitostí.
„Naruto mě našel, zachránil mě, dal mi důvod žít místo jen důvodu existence a odvedl mě domů, kde mi zařídil domov, rodinu a vše, co jsem potřebovala k lepšímu životu.“
„Pochybuji, že se to stalo takhle.“
„Čemu se rozhodnete věřit, je jen na vás, v mých očích se to stalo přesně takhle a nikdo mi to nevyvrátí, stejně to jako nevyvrátí nikomu jinému z mé rodiny.“
„Pořád mluvíš o ‚rodině‘, kolik vás Uzumaki vlastně je?“ zeptal se zvědavě Jiraya.
„Uzumaki jsme dva,“ řekla Karin, „ale to, že někdo nesdílí s námi jméno, z něj nedělá něco horšího, ani já s Narutem si nejsme podobní a přesto nám nikdo naše pouto nevezme, tak je to i s ostatními.“
„A kdo jsou ti ostatní?“
„Pochybuji, že znáte někoho z těch dětí, možná jméno Nonō Yakushi by vám mohlo něco říct.“
„Velitel lékařských jednotek,“ vzpomněl si Jiraya, „co s tím má společného?“
„Stará se o nás, bývala Matkou v sirotčinci, teď bydlí s námi, a i když to není potřeba, stále dělá vše potřebné, abychom byli šťastní.“
„Zajímavé, ještě někdo?“
„Její adoptivní syn, kterého jistě neznáte a pak také s námi bydlí Ameyuri Ringo,“ řekla Karin, jako kdyby to nebylo nic ale bylo to schválně, aby nachytala svůj doprovod nepřipravený.
„Prosím?“ zastavil se v pohybu Jiraya, „víš vůbec, kdo ten člověk je?“
„Samozřejmě.“
„V tom případě mě pobav, co dělá ve vaší rodině,“ naznačil Jiraya, aby pokračovala.
„Vlastně mě to ani takhle moc nezajímalo,“ přiznala Karin, „jednoho dne ji Naruto přivedl ze své mise, řekl, že ji zachránil život a že ode dneška bude žít s námi, tak jsem to taky vzala a dál neřešila.“
„Tomu se mi nechce moc věřit.“
„Tak či tak se na to stejně zeptáte u Hokageho, není důvod mi věřit.“
„A jak se vůbec chová, nechce sem i věřit, že jeden ze sedmi šermířů přejde jako shinobi do Listové.“
„Ona není shinobi, přála si být jenom civilistou a pak jednoho dne se domluvila s Narutem, že bude bydlet s námi, tak jí nechal postavit dům, teď jen víceméně sedí doma nebo občas s Narutem o něčem klábosí.“
„Je vidět, že jsem toho propásl,“ přiznal Jiraya nahlas, „proč mi to vůbec vše říkáš, rozkaz jsem ti nedal, nemusela si mi nic z toho povídat.“
„Mé schopnosti šahají daleko dál než jen jako obyčejného senzora a tak bych tu odpověď zanechala,“ pokrčila Karin rameny.
„Probudila si ve mně zvědavost a to nebývá často dobrá věc,“ zasmál se Jiraya.
„Třeba jsem to tak chtěla,“ pokrčila rameny Karin a krátce se usmála, její schopností odhalování pravdy od lži se jí zase vyplatila, a pokud půjde vše jak má, bude zase o jeden šťastný konec více.
|
Autor: Amren Vydáno: 1.12.2013 11:44 Přečteno: 3021x Hodnocení: 100% (hodnoceno 1x) |
Formát pro tisk
. Šťastné a veselé, drazí čtenáři a hodně zdraví, bude se určitě hodit.
Komentáře
Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).
Reaper: Jsem rád, že jsem příjemně překvapil
a teď k tomu "vážnějšímu tématu", neřekl bych, že tam chybí "hlavní příběh" protože hlavní příběh je jak už jsem psal níže daný v tom, jak se jmenuje, tedy dát prostor zahozeným postavám, změnit pohled na ně, dát jim naději, život, který jim byl odepřen a něco změnit svým způsobem a napsat příběh, jaký by mohl být, kdyby se to stalo tak, jak bych si to představoval já... takže ano, časem tam bude napadení Listové Zvučnou, Akatsuki, Obito a tak dále, ale hlavní linie je linie "Lepšího života" ne "Jak by Naruto porazil Madaru v Amrenovo podání", mě se právě zdálo, že všechny příběhy, které mají děj (nepočítám jen čistě romantické povídky, kde jde jen o vztah toho a toho) jsou prostě vedeny stylem "Naruto... nějaký příběh... finální boj, kde Naruto vyhrál/prohrál a konec povídky" Já dost možná třeba tuhle povídku ani nedokončím, může se to stát, proto chci aby jednotlivé díly byly čtivé, aby v nich člověk našel něco, co hledal, prostě aby to vše dávalo smysl, to že to bude mít možná nějaký výsledek, je pro mě jen nějaký bonus.
Pokusím se tedy moc dlouho nenatahovat a dodat něco co nejdříve.
K Ameyuri už jsem se vyjádřil, takže jen odkážu na mé komentáře a ta věc se Zabuzou je tam také, takže ještě jednou k tomu JIrayovi. Nikde není napsáno, že Naruta odmítá nebo nemá rád, Karin to popisuje ze svého pohledu, který je zkreslen vesnicí zaprvé a zadruhé je zkreslen ochránářským komplexem, Jiraya s Narutem v Shippudenu měly krásný vztah, ale když se zamyslíš nad tím měsícem u chuninských zkoušek (a jen nadhazuji, že v mém příběhu jsme ještě dříve) tak se k němu nechoval hezky... čuměl na ženský a neučil ho žádné základy, nevrátil se k němu dříve, shodil ho ze skály, nechal ho z Gamabuntou samotného, i když věděl jaký je a další věci, takže si myslím, že Jiraya nikdy nebyl ukazován jako "hodný strejda" ale takový byl vždy, pokud to vidí ale jinak... je to samozřejmě vaše právo.
Kuko: Děkuji, budu se snažit.
Juhy: Děkuji za chválu i to, že se na nový díl těšíš... a co se týče Pactumu, je to prostě pro mě těžké, tohle řešit a vracet se k tomu, může se stát jeden zázrak, který by to změnil a já bych začal psát, ale je to tak malé procento, že se o tom nechci ani extra zmiňovat, jsem ale rád, že se líbila.
Ichi-3: Jsem rád, že tě čtení bavilo a že jsi spokojen. Co se týče "talentu" je to jenom o snaze a pokusech, trvalo mi to nějakou dobu, než jsem se vypracoval na úroveň, kde se to dá aspoň číst, takže je to jenom čistě vypracované
no.. myslím že jsem právě přečetl strašně napínavý a neskutečně rozjetý díl. takový talent na slohy a povídky bych chtěl mít taky :3 jinak.. jsem strašně moc zvědavej co se stane příště :) moc se ti t povedlo ... celý :3 jen tak dál.. :3 :P
ahoj Armen skvělej dílek jako vždy. už se moc těším na další dílek. škoda že jen nepokračuješ s rozep. ff harryho ta se mi taky dost líbila
Davidjaho: Toto nebylo jasné nikdy, jestli něco přidám příště nebo ne, ale chápu jak to myslíš... já jsem také rád, že jsem vydal v nějakém slova smyslu. Naruto je typ člověka, co když se baví o něčem vážném, tak vyká, aby bylo poznat, že se s tím člověkem baví jako s autoritou a ne jako s "kamarádem", takže podezřelá je, ale opravdu Naruto nelže, když říkal, že nemá důvod si z úcty ty informace vyhledávat.
Já skrz Naruta střídám různé osobnosti a různá témata, někdy je to vážně, někdy humorné, někdy odlehčené, někdy filozofické, tak to asi má být, jinak by to bylo asi moc suché...
Výzvědná mise se bude ještě chvilku táhnout, takže její výsledek nebude jen tak jasný. Budeme doufat spolu a uvidíme, co se stane
Sanny: Krátký rozhodně nebyl, na tom si zákládám, aby byly všechny tak nějak stejné, těší mě ale, že ti rychle utekl, protože to znamená, že ses u toho bavila
Ameyuri svou roli sehraje a ne jen ona... co se týče Zabuzy, kdyby nad tím člověk přemýšlel, asi by nad tím přišel, ale chápu, že se do toho nikomu nechce, proč to dělat, když já to jednou vysvětlím, že ano
Co se týče Karin a Jiraya a jejich mise, nechci nic moc prozrazovat, jen to, že ta mise bude důležitá pro budoucnost a změnu, která díky ní nastane...
Ztrácela říkáš? Tak to se asi omlouvám, že jsme to nenapsal lépe, ale jak říkám, své díly nepřepisuji, takže se jen snažím, aby se to dalo číst a pak to vydám
Naruto a chunin nebude vůbec jednoduché, přece jenom mají misi, která jim v tom zabraňuje, ale možná někdy... možná někdy...
Martin: Tak je to ve všem, takže se není za co omlouvat, někdo má rád to a někdo zas tohle, takže tvůj názor respektuji a beru ho na vědomí. Nemůžu s ním ale pochopitelně souhlasit, kdyby si to řekl u jiného dílu, možná bych ti dal i za pravdu a pokýval ti hlavou, že ten díl byl pro mě hrozný nebo něco takového, ale v tuhle chvíli to tak nebylo... tenhle díl měl svůj účel, měl něco předat, měl něco ukázat, něco začít, něco zanechat a když jsem si ho po sobě přečetl, byl přesně takový jaký jsem ho chtěl, takže ano... beru, že ho hodnotíš tak, jak ho hodnotíš, ale v tom případě je divné, že ostatní by si hodnotil lépe, protože je to dle mého to samé, jen se díl zaobírá ničím jiným než akcí, kterou prostě psát furt nebudu. Moje povídka se jmenuje tak, jak se jmenuje z nějakého důvodu a bude to i dost o tom, co se ti asi líbit nebude, můžu jenom doporučit to zkusit přetrpět, jestli to nepůjde, jistě najdeš také, které ti vyhovovat budou...
nejde o boj či děj píšu kapitolka je dobrá či výborná po všech stránkách ukázkové čtení jen mš osobně nebavila asi jsem se nedostal do děje. příští kapitolka třeba z ní budu nadšený. a ohledně čtení ff to jsi doufám myslel ironicky čtu cca 2 či 3 povídky v čj zbytek anglicky.
patříš mezi top 10 autorů počítám i ty zahraniční libí se mi tvůj styl, pojetí sám víš, že ti zanechávám komenty a vše okolo.
tento diel sa my velmi pacil pokracuj v tejto poviedke
Zdravim, tak po delší době jsem se tady zas jednou ukázal a příjemně jsi mě překvapil novou kapitolkou.
Příběh nadále pokračuje zajímavě, i když spíš jednotlivý příběhy, protože kromě Narutova vývoje tam zatím nevidím žádný hlavní příběh. Ale to je pochopitelné, že když píšeš o jeho dětství, že mu nemůžeš postavit do cesty rovnou Madaru. Na druhou stranu v každé kapitole se objevují různé náznaky případného budoucího děje. Ale kdo ví co zamýšlíš a doufám, že nám brzo odtajníš něco z hlavního příběhu. Tyhle ty vedlejší linky jsou taky zajímavý, ale ...
No, k této kapitole nevím co napsat, jsem rozhodně rád, že tam neustále zapojuješ Ameyuri a ta věc se Zabuzou mě opravdu žene dál a nemůžu vymyslet, co z toho vyleze. Nejdříve mě také potěšil příchod Jirayi na scénu, ale zdá se mi prostě jeho chování divný, možná že v Narutovi vidí Minata, ale to by nevysvětlovalo proč se k němu staví tak "odmítavě" (nic jinýho mě nenapadlo). Ale nechám se překvapit.
Tak se měj a piš dál.
ahoj kapitolka super, příběh taky výborný pokračuješ pořád dobře, ale předchozí díl me lehce nějak nudil tento díl není pro mě o nic lepší. povídky máš super jen prostě ses nějak odklonil od všeho nevím. rozhodně dostanu nějakou odezvu že jsem ******, že píšeš dobře, ale je to jen můj názor každý máme jiný úhel pohledu. rád budu číst tvojí povídku jen mi to přijde bez štávy, prvních 7-8 dílů fakt super. Omlouvám se ti.
mě to přijd etak kdyby jsi ztrácel inspiraci nebo nechuť, třeba se do toho nutíš já opravdu nevím sám víš nejlépe jak na to ;-). kapitole dávám tak 4/10
jujky tento díl byl tááák kraátky!! měla jsem ho za chvíli
fuu stalo se tu celkem dost věcí.. Ameyuri se mi začíná líbit čímdál víc a taky jsem čím dál víc zvědavá, co je ta věc se Zabuzou... :D 
takže si to 2x rozmysli 
jediné negativum v téhle kapitolce byla debata mezi Karin a Jirayaou... chvilkama jsem se ztrácela a musela jsem přemýšet nad tím o čem se tam vlastně baví.. :D ale to je asi mým chorým mozkem 
hmm takže už uděláš naruta chunninem, nebo zase budou jen sbírat informace?
objevení Jirayai mě příjemně překvapilo, ale mám mám divnej pocit z té mise, opovaž se Karin něco udělat! :D jestli se z té mise nevrátí ušiškuju tě šiškama!
Jsem rád, že jsi přidal další díl vzhledem k momentální situaci, kdy není jisté ,jestli se vůbec nějakého dílu dočkáme. Ta náhlá Narutova zdvořilost k Hokagemu je podezřelá. Vůbec bych se nedivil kdyby měl informace o svých rodičích už dohledané. Nevím proč ale tyhle části, kdy Naruto mluví s Třetím o podobných tématech jako je v této kapitole, sa mě hrozně líbí. Takže Naruta bude učit Asuma. Zajímavá volby ale i když vlastně vcelku logická. Ty Narutovi řeči mňa vždycky rozesmějou. Jinak doufám, že ta výzvědná mise neskončí stejně jako ta v deštné. Tak to je ode mě k tomuto dílu všechno a doufám, že počet komentů se zvýší a ty s touhle skvělou povídkou neskončíš.
Mabiska: Těší mě vždy si číst, že někdo čeká pravidelně na další díl, takže budu jenom doufat, že stále a stále bude na co čekat. Jiraya byl a je důležitá postava pro příběh a také jeden z lidí, který si ten "lepší život" zaslouží, takže jsem ho nemohl vynechat, kam ale povede jeho život ještě neprozradím, nechám to jako překvapení
. Myslím, že moc neprozradím, že to bude přesně tak, jak jsem napsal, Asuma bude sensei týmu jako v originále, takže Narutovi ukáže jenom základy stejně jako to dříve udělal Danzo, nikdo Naruta nepotáhne za ručičku, takže myslím si, že odpověď na svu otázku máš, co se týče Ameyuri, tam toho nechci moc prozradit. Hraju si s vaší fantazií, jak jen to moje schopnosti dokážou, takže to může vypadat, že je vlastně jasné, co Ameyuri v nejbližší době udělá a jaká bude budoucnost, ale opravdu to tak udělá? Opravdu je to tak jasné? 
každopádně ať tak či tak, jsem rád, že se to nějakým způsobem podařilo.
.
Jiraya a Karin jsou na misi třídy S, bude nutné vymyslet něco, aby to tomu odpovídalo, ale co to bude ještě pořádně nevím ani já...
Kata: Kdyby to tak nebylo, Pactumu vyšlo pár dílu a nikdy dál bych nic nenapsal, jak už jsem napsal, nechci to tu nechat ležet ladem, takže to tak nějak vše vyjde, když je něco napsaného, horší je to tehdy, když jsem na nule a lidé si pak něco přejí napsat, ale sami mi tu motivaci nedají...
Ano... máš výborný typ, ta příští kapitola bude až "extrémní" akční, ale když jsem ty jednotlivé díly psal, nepřemýšlel jsem nad tím, že to budu nějak střídat nebo tak... prostě to tak nějak vychází, chápeš. K Asumovi jsem se vyjádřil o komentář níže, takže jenom řeknu, že Asuma bude mít práci s jinými a Naruto si bude muset jít vlastní cestu.
Jiraya je... zvláštní člověk, ale snažil jsem se ho popsat tak, jak mi vyznil v manze poprvé, když měl možnost se setkat s Narutem, že o něm neví mnoho dobrého a může ho porovnat s jeho otcem. Karin jistě něco změní, co to bude, nechám jako překvapení
Jsou tam chyby? V tom případě se omlouvám, budu se snažit pro příště více.
V to samé doufám také, protože bych byl rád, kdyby mi bylo dovoleno si psát s čtenáři takhle dál
Anonym: Nevím, jestli uprosili je správné slovo, ale prostě jsem asi nechtěl být zlý... teď je ale vše vydáno, takže nejdříve musím něco napsat.
Nevím, jestli mám chválit tvou fantazii, že ti to dokáže takhle výborně promítnout nebo si mám z toho "koláče" ukrojit i trochu já a říct, že jsem trochu v tom psaní pokročil
K tomu trénování to zase trochu vysvětlím, ať se chápeme a nehledáš tam něco, co v tom není. Ano Naruto se učí přesekávat vodopád, je to druhá úroveň elementárního tréninku, který ale umí řekněme třeba 90% uživatelů větrných technik v Písečné, i když to dělají třeba jinak, takže to, že se dostane Naruto na úroveň řekněme Temari z něj furt nedělá nadprůměrného shinobiho... a používání jmen jako je Kakashi a Yamato je z důvodu hlídání, ne aby mu pomáhali, ani jeden není větrný uživatel, takže tam blbě řečeno jenom čumí
(pokračování komentáře)
Co se týče Ameyuri, je to jak už jsem psal níže, je tam toho spoustu naznačeno a bude ještě více, ale je opravdu vše tak, jak se zdá?
Můžu ale navnadit na příští kapitolu, ty jako zastánce "silnějšího Naruta" uvidíš nejspíše něco, co se ti bude líbit, Naruto poprvé v životě dostane ohromnou motivaci a stane se něco, co tak trochu otřese příběhem
Sandaime je furt Hokage, metoda cukru je dobrá, když ale držíš v zásobě ten bič a občas ho použiješ. Jiraya je líný člověk, který se nikdy nesmířil se špatnýma věcma, které se stali a dost se to na tom promítá, ale jsme v povídce pojmenované "Lepší život" tak i to snad něco neznačí.
Děkuji za přání, se to vše vyplní tak, aby obě strany byly spokojené.
Yami-san:
Já se snažím nepřemýšlet nad rozhovorama a prostě je psát tak, jak mi přijdou na mysl, žádné sezení nad tím, žádné přepisování, chci ukázat tu autentičnost, protože to je to, co dává tomuhle příběhu to moje já, takže jsem rád, že se to stále líbí, že to stále baví a že to čtenáře stále zaujme.
K tomu, že to trvalo se omlouvám, ale je to snad detailně vysvětlené v úvodu...
Asas: Karin jenom chrání to, co jí je důležité, v tomhle je naprosto stejná jako Naruto, který málokdy dokázal zavřít klapačku natož být slušný.
Ameyuri své ještě udělá, takže její provokování, narážky a to všechno jen tak nezmizí, ale jestli dokáže být i učitelem? To je ještě jen ozvěna budoucnosti.
Jiraya byl vždy pošuk, stejně jako jím byl Naruto a polovina postav co Kishimoto vymyslel, takže jim jistě jejich originalitu brát nebudu...
Já neříkám, že mám pouze 15 lidí co to čte padesátkrát po sobě, to si opravdu nemyslím, vím, že je tak 200 jedinců, kteří to čtou, ale je rozdíl mezi tím něco číst a bavit se u toho, takže chci vidět, jestli to lidi baví a to zjistím tím, že se angažují v komentářích.
Berry: Naruto nikdy nebyl trol, pěkně dlouho ale nebyl žádný "mástr" takže je to vše jenom o čase a toho má ještě mnoho...
Jiraya má rád Naruta, má ho rád tak, jak ho měl rád v originále, že v něm vidí něco, co Naruto není, tedy odraz svého otce (stejný problém, který se dá říct měl Sirius a Harry, ale jen tak na okraj) proto mu nedělalo problém, Naruta kopnout ze skály a "doufat" že Naruto se domluví s Kuramou a zachrání se, to je důvod proč Jiraya učil Naruta při prvním setkání přivolávací techniku a neučil ho základy, protože v něm neviděl originální osobnost, ale prostě Minata... tady je to trochu podobné, Jiraya ví, že Naruto byl potížista a najednou mu nějaká "holčička" vysvětluje, co je pro ni Naruto v jejích očích? Jiraya je starý veterán a mistr informátor, takže chápe, že ne každá informace je taková, jaká se zdá a člověk vše nejlépe pochopí až na vlastní oči a to je ještě daleko...
Já Naruta vidím z té druhé strany, tedy z té matčiny, takže rychlost tam bude, ale díky jistému nájemníkovi v jeho těle a ne kvůli genům.
Naruto furt bude hlavní postava, ale sem tam se taky dostane příběh na opačnou stranu světa či z jiných očích, aby bylo vidět, že i ostatní postavy jsou "z krve a ko...
Konečně mám zase pocit že Naruto není uplný trol :D a třeba se i trochu lip vypracuje. Jiraya jako někdo kdo nemá rad Naruta? Popravdě to jsem myslím nikde nečetl, ale je to celkem logické a třeba to bude i zajímavé. Jsem zvědavej jestli bude Ringo učit Naruta, bylo by to fajn. Přeci se musel aspoň trochu potatit a naka ta rychlost tam bude. :D
Jinak dějove linky s ostatníma postavama.. jsou určitě zajímavě, ale mě přeci jen bere ta hlavní s Narutem.
Jinak se teším na den kdy napíšeš novou kapitolu PP a budu tě za ní uctívat, ale to jsem nepatří. :D
Supr kapitola, hodně se mi líbilo jak Karin mluvila s Jirayou jako by byl vagabund nebo něco podobného. Jinak supr bylo i jak Naruto bojoval s Asumou, přesněji jak se Ameyuri vyměnila s Narutem, nebo jak mluvila s Asumou.
Troche si myslím, že by bylo super, aby se Naruto na učil kenjutsu tedy bojovat s mečem, nebo spíše aby ho Ameyuri učila.
No to jsou jenom úvahy a realizaci dalších kapitol nechám na autorovi.
No jinak těším se na další díl a trochu i doufám, že jiraya zůstane pořád stejný tedy takový ........ jak bych to řekl ....... takový podivín
No doufám že napíšeš další díl. Jo a abych se vyjádřil k to mu co jsi napsala na hlavní stránce když se podíváš na počet přečtení dojde ti, že i kdyby to každý co píše komenty tak je tam minimálně stejný počet tech co komenty nepíšou. No a je trochu blbost že by to každý přečetl dvacetkrát že?
Ale máš pravdu, že by ti měli aspoň párkrát že se jim to líbilo či co se dá zlepšit.
Já ale už opravdu nevím, co mám napsat... jako vždy prostě skvělé. rozhovory vždy pobaví, pokud znáš seriály jako Dr. House, Mentalista,... tak přesně něco takového myslím... hlavní hrdinové si ze všech ostatních dělají prdelky jen díky tom, že něco řeknou - styl mluvy; jak si to čtenář čte v hlavě atd., stejně jako tady.
Opět se těším na další díl
P.S.: s tímhle dílem sis dal trochu načas, ale vyplatilo se počkat
Ahoj Amrene. Neříkej mi, že jsme tě normálně uprosili? :D Nečekal jsem, že něco přidáš, po tak ubohé odezvě. Ale jsem za to moc rád.
Je to další úžasná část. Možná si to namlouvám, ale když jsi popisoval ten trénink s Asumou, jeden pohyb mi tam seděl, když to řeknu lidově, jako prdel na hrnec k němu samému. Myslím hned ten úvodní Asumův úder. A celý zbylý souboj jsem viděl před sebou, což mám moc rád a je vidět, že je to správně popsané. Fakt dobré.
To, že se už teď Naruto učí přesekávat vodopád a ostatní ho trénují, jako Kakashi nebo Yamato... Fakt z něho uděláš průměrného shinobiho? Kdybys to pořád netvrdil, myslel bych si, že rozjíždíš jeho vývoj na pořádně silného jedince. A když Ameyuri mluvila o možnosti naučení se bojovat mečem, říkal jsem si, jestli si nepřipravuješ půdu taky pro tohle. Dost by se mi to líbilo. Kenjutsu s fuutonem... :D
Sandaime zněl docela tvrdě, a také Jiraya byl docela zvláštní. Jsem zvědav, jak se to vyvrbí, ale podle Karin to dopadne dobře, ne? :D
Přeji inspiraci, chuť do dalšího psaní a taky hodně komentářů. :D
Díky za kapitolu. Měj se.
Je úžasné, že i když někteří lidé stále nepovažují za důležité nechat tady aspoň pár slov, uveřejníš další kapitolu. Ale jsem za to moc ráda.
Věřím, že Karin jeho mínění změní. Mám ale pocit, že kapča neprošla korekturou. Což mi ale moc nevadí, protože jsem ráda, že tady vůbec je.
Tahle kapitola mi přišla taková...jak to říci... jako úvod k něčemu většímu, protože se tady nic moc akčního nedělo. Možná ta výuka s Asumou... ta byla dosti zajímavá. Doufám, že Naruta naučí více. Zato mě ale dostalo nenadálé objevení Žabího poustevníka a jeho názor na rodinu Uzumaki.
Děkuji moc a doufám, že se tu objeví více komentářů, které tě nakopnou k psaní téhle úžasné povídky.
Ta povídka je fakt suprová netrpělivě čekám na každý další díl. Ten dnešní se mi moc líbil díky tomu že je šance že i Jiraya bude součástí rodiny to by bylo supr. Jen doufám že Asuma bude Naruta učit i další techniky a Ameyuri ho naučí šermovat to by ho totiž pak trochu posunulo ve schopnostech shinobiho. Co se týká Orochimara jsem zvědavá co s ním plánuješ? A co plánuješ s misí Jirayi a Karin?