Zdroj: http://www.dollow.funsite.cz/index.php?a=137 • Vydáno: 5.12.2016 18:18 • Autor: Amren
„Přestaň se ošívat, Naruto!“ už nedokázala vydržet Tsunade a svého studenta napomenula. Nemohla samozřejmě nahlas přiznat, že se mu nediví. Bylo to jistě velmi nepříjemné, ale všechna ta bolest, nepohodlnost a jiné nepříjemnosti byly jenom proto, aby konečně dokázali to, o čem snili před těmi téměř třemi lety. Vytvořit takovou ‚náhradní‘ ruku, že rozdíl bude poznat jenom tak, protože bude podávat lepší výkony, než ta, kterou každý člověk dostane při narození.
„To říkáš… jau… furt,“ zahudroval Naruto a snažil se nevšímat to, co někdo dělá s jeho pahýlem, který má stále místo ruky.
„A stále mě neposloucháš,“ pokračovala Tsunade.
„Divíš se mi?“ zeptal se řečnicky Naruto, „když jsi zkoušela tu první protézu, tak jsem tu měl spoustu lidí, protože všichni očekávali, jak to hned bude fungovat, ale když jich nevyšlo ani osm po sobě, tak už se tu nikdo ani nezastaví a já si tak nemusím hrát na tvrďáka, co necítí bolest.“
„Bylo jich jen šest,“ nedala se Tsunade, „a tahle jistě bude funkční.“
„To jsi říkala i o třech předchozích,“ nenechal se Naruto obalamutit. „Proč si myslíš, že je tahle jiná?“
„S Kabutem a Shizune jsme na ní udělali všechny běžné testy, které dříve nevycházeli až tak přesvědčivě, teď ale všechny výsledky ukazují téměř stoprocentní shodu a funkčnost. Provedli jsme tedy i nejpokročilejší testy, zkoušky a vše vychází v limitech, které jsme si na začátku určili.“
„Pro mě se ale nic nemění ne?“ zeptal se Naruto, ale nechtěl znít až moc optimisticky.
„Ne, uspíme tě, připojíme k tobě ruku, budeme monitorovat, jak se s tebou spojí a když vše bude jak má, tak tě vzbudíme už s novou rukou…“
„… když ne, tak mi ji ještě ve spánku seberete… chápu,“ doplnil si Naruto, protože tak se to stalo už šestkrát za necelé tři roky, kdy byl žák Tsunade. Nebylo to samozřejmě jediné, o co se za tu dobu snažili. Tři roky mínus pár měsíců byla dlouhá doba na to, aby jenom ležel a nic nedělal. Stalo se toho mnohé, naštěstí ale nic zlého, i proto chtěl mít novou ruku co nejdříve, aby to v tomhle duchu pokračovalo dále.
Tsunade jenom pokývala hlavou. „Mám pro někoho poslat, než tě uspíme? Jak víš mé sídlo, je dostatečně velké, abys měl u své postele všechny blízké.“
„Není to má smrtelná postel, abych potřeboval, aby u ní stáli,“ zazubil se Naruto, „lepší bude, když je zítra překvapím jako vyléčený člověk.“
„Jak si přeješ,“ usmála se na něj, „já si myslím, že jsem hotová s předběžnými testy, takže můžeme začít kdykoliv si budeš přát.“
„Ostatní jsou také připraveni?“ na to Tsunade souhlasně kývla, „v tom případě můžeme začít kdykoliv, já nikdy neřekl ne dobrému spánku.“
Tsunade se teda jenom usmála, dala mu pusu na čelo a pak ucítil jenom takový lehký zvláštní pocit, který už dávno zjistil, že značí to, že tě někdo posílá do světa snů a pak? Pak už necítil vůbec nic.
„Dnes, říkáš?“ pověděl si Danzo téměř sám pro sebe, když spatřil ve své kanceláři klečícího člověka. Tera byl téměř celé poslední tři roky přidělen k jedinému. Zjistit vše o protéze s DNA Hashirami Senju, kterou má dostat Naruto Uzumaki.
„Ano, pane,“ souhlasil Tera, „všichni přiděleni k této práci věří, že tento prototyp bude fungovat.“
„Nějaké lékařské záznamy podporující tuto teorii?“ zeptal se Danzo.
„Jenom toto,“ řekl Tera a podal mu spis psaný rukou Tery, Danzo chápal, že tu musel opisovat někde ukrytý ve stínech.
„Hm,“ a s tím si začal Danzo číst, „co se týče imunitního systému, vypadá to, že by to mělo přijmout každé tělo, bez nějakých problémů, to je velký pokrok od posledních pokusů. DNA Senju stále není dominantní, ale to se ani nepředpokládalo,“ pokračoval Danzo v jakémsi čtení nahlas. „Dobrá Tera, víš, co máš dělat.“
„Ano, pane.“
„A Tera,“ zastavil jej ještě Danzo, „v žádném případě se nesmí Uzumakimu nic stát.“
„Samozřejmě,“ a s tím Tera po krátkém úklonu zmizel. Danzo měl tedy na práci sehnat nějaké místo, do které tuto ruku prozatím ukryjí. Bude to muset projednat s lékaři v jeho jednotce, aby připravili správné prostředí a teplotu, protože nikdo nikdy nesmí přijít na to, že tu ruku má on.
Naruto ani nevěděl, kdy k tomuto zjištění přišel, ale dokázal poznat, když Kurama s jeho tělem něco dělá. Samozřejmě to platilo i na negativní věci, jako byl pokus o ovládnutí jeho těla, ale spíše měl na mysli, když se snažil odbourat z jeho těla něco, co tam nepatřilo. Kurama, když se ho na to zeptal, jenom odpověděl, že se to dělá samo a že on to neovládá, protože kdyby ano, nehnul by pro něj ani prstem. Naruto mu to ale samozřejmě nevěřil a chtěl ho za odměnu pohladit. To že kdyby tam nebyla pečeť, tak by teď neměl ani jednu ruku, nic neznamenalo. Kurama to tak nemyslel, protože je to hodný mazlík.
Znamenalo to třeba i to, že některé přípravky, které se hojně využívaly v lékařství, nefungovaly tak dlouho, protože je prostě Kurama eliminoval, i proto jej Tsunade už uspávala pomocí technik a ne pomocí nějakých léků. Znamenalo to ale třeba i to, že některé jedy měli slabší účinnost, ne nejspíše ty smrtelné, na to neměl, jak říká Kiba ‚koule‘, aby to zkusil, ale pod dohledem expertů zkoušel na sobě jedy způsobující krátkou paralýzu a Kurama to dokázal vyléčit jako každé jiné zranění, které nebylo vážné. Proč to bylo důležité v tento moment? Protože cítil jak Kurama nebo jeho čakra něco s jeho tělem dělají. Divné to bylo proto, že neměl mít v sobě žádné léky nebo negativní substance, takže nebylo nic, co by měl Kurama vylučovat z jeho těla. Přesto se ale něco dělo. Naruto nebyl v žádném případě senzor, když ale Kurama dokončil to, do čeho se pustil, on jako částečně probuzený cítil, že je někdo v jeho bezprostřední blízkosti. To nebylo samozřejmě divné, jestli dělali něco s jeho rukou, monitorovali co se děje, bylo jasné, že tu někdo musí být. Většinou ale k jeho posteli chodili známý lidé. Tsunade a Shizune poznal podle vůně, ať to znělo sebedivněji, Kabuta už také dokázal poznat, ne že by to byl zrovna on, kdo byl u jeho postele často. Kabuto byl samozřejmě nejvíce užitečný někde jinde. Nebo alespoň tak mu to vysvětlila Tsunade. Když teda otevřel oči, aby mohl položit otázku, jestli se tato operace podařila, zjistil, že skoro vedle něj stojí někdo, koho rozhodně nepoznával. Narutovi okamžité vyskočila srdeční frekvence, ale jestli jej někdo přišel zabít, nechtěl svého vraha varovat a tak zkoušel nenápadně pohnout dolními končetinami a následně svou pravou rukou, vše se ale zdálo připoutané k lůžku. Jeho nenápadnost ale asi neuspěla, protože ucítil zabodnutí jehly a znovu ho pohltil spánek.
„Když mě požádáš o čakru, možná tě i probudím,“ zazubil se na něj děsivě Kurama přes mříže, když se u jeho klece objevil.
„Nikdy jsi mi neřekl, že s tebou můžu mluvit, když spím!“ nařknul ho okamžitě Naruto a ignoroval jeho otázku.
Kurama si jen odfrkl. „Protože o tvoje rozhovory nestojím, tudíž tě sem nepřivolávám.“
„Nic se nezmění, když budeme stále na sebe vrčet přes klec,“ stál si za svým Naruto, „tvou čakru přijmu, ať máš jakékoliv úmysly… protentokrát… chci ale, abys mě sem občas přivolal a mohli jsme spolu vést civilizovaný rozhovor. Jestli chceš bojovat se mnou na život a na smrt, chci alespoň svého protivníka znát. Chci vědět tvé důvody.“
„Uvidíme,“ řekl jenom Kurama a poslal mu přes klec malé množství čakry, které už Naruto několikrát používal a o které věděl, že mu neprospívá, pokud ale DNA Senju bude fungovat, tyto následky by se měli časem zvrátit, pokud ne… furt to stojí za to, aby věděl, proč je připoután a proč stojí nad ním někdo, koho nezná.
Když se Naruto probudil, pochopil, že nemá cenu předvídat, že spí, protože bublající čakra po jeho těle musela být sakra nápadná i pro blbce, který jistě ten, co nad ním stojí, nebyl. Když otevřel oči, spatřil, že ten někdo je nejspíše nějaký člen ANBU nebo někdo, kdo si na někoho takového hraje. Nebyl problém s jeho získanou silou urvat pás držící jeho ruku a chytit útočníkovu ruku s další jehlou, pro kterou zrovna sahal. Možná koutkem oka postřehl pohyb i své druhé horní končetiny, ale teď tomu nevěnoval pozornost. Jelikož se útočník snažil jej přeprat, vyrval i to co mu drželo nohy a skrčil se tak, aby dokázal dostat nohy mezi sebe a útočníka. Pak už stačilo jenom do svých nohou načerpat čakru, jak ho to už pár let učila Tsunade a vypustit ji současně s pohybem končetiny k tělu protivníka. Jeho protivník ale nebyl žádný amatér, okamžitě si začal krýt své tělo a pokusil se i uskočit. Dvě věci mu ale bránili v úspěchu. On jej stále držel za ruku a ta druhá byla to, že Naruto nebyl žádným expertem v kontrole čakry, tudíž ta přesnost se kterou oplývala Tsunade a která byla tak stokrát ničivější, tu on nedokázal napodobit. Co ale uměl, bylo vypustit monstrózní množství čakry, která nebyla kontrolovaná, a tudíž šla všude. Tlaková vlna, kterou tedy vypustil ze své nohy, jeho protivníka zasáhla a on když tedy polevil držení ruky, už nic nedokázalo zabránit tomu, aby jeho protivník neskončil na druhé straně místnosti.
V tu chvíli se toho ale stalo více. Naruto se vyrval z kompletního držení a snažil se dostat na nohy, než to ale dokázal, rozletěly se dveře a dovnitř vběhla Shizune. Naruto v tento moment viděl to, co musí vidět ti, kteří nejsou její přátelé. Shizune rychlostí, kterou dokázal pracovat možná tak mozek Nara klanu vyhodnotila, co se v této místnosti děje a bez nějakého dalšího promýšlení vyhrnula rukáv a poslala ze svého známého samostřílu jehlice jistě naplněné nějakými jedy. Onen nájemný vrah ale nebyl amatér a tak se pokusil uhnout všemu, co na něj letělo. Jelikož byl ale raněn a měl o trošku pozdější reakce, minimálně jedna jehlice ho trefila a to bylo pro něj osudové. Bylo vidět, že ten co si pro něj přišel, ale měl svou misi v žebříčku hodnot mnohem výše, než svůj život a bezpečí.
Naruto už téměř stál na nohách, když se jeho protivník, kterého jak on i Shizune čekali na zemi, rozběhl a v letu vyslal další injekci, které se Naruto nemohl vyhnout, protože přišla z bezprostřední blízkosti, to ale nebylo vše, protože jej ten člověk přeskočil a rychlostí, kterou od něj nikdo nečekal, mu na novou ruku vylil kyselinu. Když se Naruto snažil ohnat, zamotala se mu hlava a tak jeho protivník se odrazil od zdi a zamířil k oknu. V ten moment ale Shizune byla už taktéž nebezpečně blízko a vypálila do něj veškerou zásobu otrávených jehel.
Naruto si lehce omámen všiml, že mu něco rozežírá novou ruku a musel zaklít. „A sakra,“ pak mu vypovědělo téměř celé tělo a spadl z postele přímo na podlahu.
„Naruto!“ zakřičela Shizune a přeskočila postel a okamžitě byla za ním s jednou rukou zamířenou stále na jejich nyní už ležícího protivníka a druhou, aby dokázala zjistit, čím to Naruto schytal.
„U-umírám?“ zeptal se Naruto, když tak nějak ležel v jejím náručí.
„Nemluv,“ pověděla ustaraně a stále se snažila zastavit proudění prozatím neznámé látky do těla a odstranit žíravinu z jeho ruky.
„Co se tu stalo?“ přiběhl do místnosti další člověk v lékařském úboru.
„Řekni mi výsledek včerejšího testu na počet bílých krvinek!“ křikla na něj Shizune.
„O čem se to bavíš?“ nechápal onen doktor ale, když viděl na sebe namířený samostříl, rychle dodal. „žádný takový test jsme včera nedělali!“ vysypal ze sebe rychle, „předevčírem byl úspěšný, i proto jsme se rozhodli pro dnešní operaci.“
„Dobrá,“ oddechla si Shizune, „imobilizuj ho,“ nařídila a doktor se okamžitě pustil do práce, tím že serval nějaké prostěradlo jako dočasný provaz. Shizune tedy s oběma volnýma rukama se mohla dále snažit zastavit další rozšíření neznámé substance. V tu chvíli ale přiběhla Tsunade s pohledem, který značil teror pro všechny, kteří nejsou na její straně.
„Kabuto!“ křikla Tsunade do vysílačky, „jsem na místě, další nepřítel není v dohledu, chci tady tolik ANBU, že se nebude dát projít ani chodbou!“ a než to dořekla, už také klečela před Narutem a čakra skalpelem se mu snažila odstranit všechno, co měl na ruce. Shizune mezitím pracovala na odstranění neznámé substance v místě vpichu. „Naruto zůstaň při vědomí!“
„To… se ti… snadno řekne,“ zamumlal Naruto, „tohle je… třetí něco… v mém těle,“ dostal ze sebe těžce přes bolest a malátnost.
„Třetí?“ zděsila se, „všechno on?“
„Asi… dalšího… neviděl,“ už nedokázal ani říct vše, co měl na jazyku.
„Můžeš přivolat Kuramu?“
„Pokud nechce… já… bez síly…“ snažil se stále podávat co nejvíce informací, ale i jeho jazyk začínal být uspaný, paralyzovaný nebo nefunkční.
„Uspíme tě a začneme tě léčit, zkus přemluvit Kuramu ke spolupráci,“ pokračovala Tsunade a Naruto jenom zakýval, lépe se opřel o stále klečící Shizune a po pár vteřinách nevěděl nic.
Tsunade byla poprvé v životě ráda, když viděla oranžový plášť kolem Naruta. Stále ale měla ráda tu jistotu, že vedle ní stal Tenzō kompletně připraven na případné potlačení. Hiruzen-sensei si přál mít v této místnosti mnoho ANBU, když se ale na něj zamračila s velmi znatelnou zprávou za jejím zamračením, zůstal tu jenom on a právě Tenzō.
„Hokage-sama,“ ozval se další ANBU ode dveří, protože všichni měli velmi jasný příkaz do této místnosti nevstupovat.
„Ano?“ otočil se Hiruzen stále v bojové výzbroji.
„Provedli jsme všechny testy, nepodařilo se ale nám zjistit totožnost tohoto člověka, jako kdyby nikdy neexistoval. Jeho oblečení, vybavení, vše napovídá vlastní výrobě, tudíž nemůžeme ani vysledovat výrobce. Dotyčný má taktéž spálené konečky prstů, není tedy ani možnost porovnat jeho otisky prstů. Co se týče pachu, Inuzuka klan nezjistil nic konkrétního. Tento muž je velký profesionál a podle pečetě na jazyku, která je odlišná od Root jednotek, nám ani nic nepoví.“
„Ať si ho vezme do parády Ibiki,“ rozhodl Hokage, „ať si na tuto práci vezme jenom ty, kterým věří,“ pokračoval a ANBU se jenom uklonil. Hokage ale neskončil. „Jestli se cestou tomuto člověku něco stane nebo se ‚náhodou‘ ztratí. Nechám vás zavřít všechny za zradu.“
„Tenzō, jak to vypadá?“ zeptala se Tsunade stále nad Narutovo postelí.
„Naruto stále udržuje čakru Kyuubiho na úrovni, kterému Naruto říká ‚jeden ocas‘, prozatím tedy nehrozí žádné nebezpečí.“
„Tsunade,“ povzdechl si Hiruzen, když pochopil, že ho Tsunade schválně ignoruje. „Věř mi, že ten člověk nemá nic společného s naší jednotkou.“
„Oba víme, ke komu ten člověk patří, protože pochází z naší vesnice. Provedla jsem několik testů, které určili, že konzumoval naše jídlo. Kabuto určil, že veškerá hlína na jeho oblečení a botách pochází z okolí vesnice. Musel tu žít minimálně několik týdnů, aby nám tyto výsledky vyšly.“
„Jestli Blesková nebo Kamenná zjistili, kdo že jsou Narutovi rodiče…“ nadhodil zamyšleně Hokage.
„Jeho cíl nebyla vražda, chtěl si odnést fungující ruku, alespoň jsme to odhadli z použitých jedů. Když byl tento útočník ale zastaven příchodem Shizune, použil velmi potentní kyselinu, aby nás nejspíše donutil k výrobě další, kterou by někdo další mohl ukrást, než se připojí k Narutovi. Naštěstí jsem ale byla já blízko a společně s regenerativními schopnostmi Naruta jsme dokázali zabránit zničení.“
„Proč jsi mi tohle neřekla, Tsunade,“ povzdechl si Hokage.
„Kdo ví, kdo další nás teď poslouchá,“ odfrkla si. „zaútočili na mého studenta,“ dodala s důrazem na slovo mého, „v mém domě a to přesto, že nás tu měli hlídat tvoji ANBU. A to se nebavím o tom, že nás musel nějakou dobu sledovat, aby zaútočil takto připraveně až na fungující prototyp a dokázal obejít úplně vše. Neházím ale vinu jenom na tebe, všichni si neseme svůj kříž za to, že se tohle Narutovi stává.“
Hiruzen už chtěl něco říct, ale přišel další člen ANBU. „Hokage-sama, Danzō-sama si přeje vstoupit.“
Tsunade si jenom odfrkla, ale nic dalšího neřekla a tak Hokage jenom mávnul rukou, ať ho pošlou dále.
„Slyšel jsem, co se stalo,“ řekl Danzō když vešel do místnosti. „Víme, kdo už to byl?“
„Nepodařila se nám zatím zjistit totožnost,“ odpověděl Hiruzen.
„A kde je teď? Můžu ho vyslechnout, jestli si to přeješ.“
„Už se o to stará Ibiki a můj vrchní velitel ANBU jednotek,“ řekl Hiruzen, „postarám se o to, aby se našel viník, nemusíš se bát.“
„To rád slyším,“ souhlasil Danzō. „A co Naruto?“
„Bude v pořádku,“ řekla Tsunade aniž by se na někoho z nich podívala, „očekávám, že se za pár hodin probudí. Naštěstí to vše pro něj dopadlo dobře.“
„Jak to myslíš?“ zeptal se Hiruzen.
„Myšlenka daru od Hashirami,“ pověděla schválně oficiálně jméno svého dědečka, „byla kromě Mokutonu v tom, aby Naruto dostal tu nejlepší regeneraci, kterou tento svět nabízí. Vypadá to, že to pochopil i Kurama nebo Kyuubi jak je vám libo,“ a s těmito slovy podala Hiruzen-senseiovi lékařskou zprávu, kterou měla stále u sebe, a do teď o ní nikdo nevěděl.
„Pak si to přečtu,“ řekl Hiruzen, „můžeš mi to vysvětlit ve zkratce?“
„Kyuubi v Narutově těle rozhoduje, co je pro něj přínosné a co ne, tudíž dokáže odbourat jedy, vyléčit zranění, zacelovat rány a podobně. Když ale nejspíše zjistil, že Hashiramovo DNA dělá stejnou práci a možná i za něj, spojil tuto protézu kompletně s jeho tělem.“
„Můžu?“ zeptal se Danzō a ukázal na spis stále v Hiruzenově ruce. Hiruzen mu to jenom podal, ale stále se díval na Tsunade.
„Takže Naruto má fungující ruku?“ zeptal se Hiruzen šťastně.
„Ještě lepší,“ usmála se také Tsunade, „jeho ruka je teď na stejném principu jako jakákoliv jiná část těla. Tudíž už nikdo nemůže profitovat z toho, že by se mu ji pokusil ‚ukrást‘,“ pověděla trochu znechuceně, „jediné čeho by další útočník dosáhl, je získání nefunkční ruky a jelikož se ten člověk postaral o to, aby neublížil Narutovi, předpokládám, že už se další útok nebude opakovat, protože by to nikomu nic nepřineslo, akorát by to oslabilo Listovou.“
„Jste si jistá, že jsou vaše informace správné?“ pověděl Danzō stále začtený do spisu.
Tsunade se na něj podívala pohledem, který značil ‚zopakuj tu otázku a skončíš hůře než Jiraya, když mě špehoval‘.
„V tom případě můžeme být rádi, že je Kyuubi v naší vesnici, pokud dokáže podporovat snahu Listové o zesílení Jinchūrikiho,“ pověděl Danzō a předal zpět Hiruzenovi onu zprávu, „půjdu zajistit bezpečí naší vesnice, chápu, že chceš být u Naruta až se probudí.“
„Díky Danzō,“ lehce se usmál Hiruzen.
Danzō to jenom odmávl a odešel pryč.
Hiruzen když měl jistotu, že tu kromě Yamata jsou sami a ten koukal jinam, tak pomocí znakové řeči ukázal jednoduchou zprávu ‚co to mělo znamenat?‘.
‚Danzō na Naruta nehrábne,‘ byla odpověď Tsunade stejným způsobem.
‚Tím, že zfalšuješ lékařskou zprávu?‘
‚Jsem nejlepší na světě, nikdo není takový šílenec, aby napadl mé znalosti a vědomosti. Zničím všechny bývalé pokusy o protézu a všechny dokumenty uzavřu do jednoho svitku, o kterém budu vědět jen já a Naruto. Ať chtěl Danzō ruku na cokoliv, za mého života ji nedostane.‘
Hiruzen tedy jenom na to kývnul, stále ale nevypadal přesvědčen o vině Danzōa. Pro Tsunade to kývnutí znamenalo jediné, když udrží tajemstvím, co mu teď řekla, může mu dále věřit. Jestli je pro Hiruzen-senseie důležitější Danzō s reputací ‚udělám vše bez ohledu na následky‘ tak se jejich cesta navždy rozejde. Nevěděla, jestli to Hiruzen věděl nebo ne, ale bylo jí to jedno. Jestli měla být Hokage, bude to dělat po svém a teď potřebovala vědět, kdo je na její straně a kdo je proti ní.
„Už vím, jak se cítíš Tsunade, když to přeženeš s alkoholem,“ pověděl Naruto, když se probudil s bolestí hlavy.
„Cos to řekl ty jeden nevděčnej prcku?“ přihnala se Tsunade podle hlasu z druhé strany pokoje.
„Díky za to, že ses o mě postarala?“ nadhodil Naruto, když otevřel pomalu alespoň jedno oko.
„To je mnohem lepší,“ a s tím mu dala pusu na čelo. „Jak se cítíš?“
„Jako kdyby mě někdo zdrogoval proto, aby mi zaživa uřízl ruku,“ řekl Naruto.
„Tak v tom případě tvé pocity odpovídají tomu, co se stalo,“ vrátila mu jeho divný humor stejnou mincí.
„Proč jsme v této místnosti?“ zeptal se Naruto, když otevřel obě oči a očekával nějaké nemocniční lůžko, kdo ví kde, ale místo toho byl v salónku, kde společně s Tsunade probírali všechny důležité věci, akorát tam samozřejmě byla postel pro něj.
„Když se sem někdo dostal, tak jediné čemu mohu alespoň trochu věřit, je tato místnost. Nic to ale nemění na tom, že jsem s okamžitou platností povolala Jirayu zpět. Dokud to tu neprojde on, neprohledá to tu nějaký důvěryhodný Hyuuga, tak budu ke každé místnosti přistupovat s jistým stupněm averze.“
„Nesmíš to tak brát,“ snažil se Naruto, „mohli mě přepadnout kdekoliv.“
„Ale nakonec to udělali v mém domě, co to říká o bezpečnosti?“
„Moje ruka, koukám, stále nefunguje,“ změnil pro jistotu téma, „stále s ní nejde pohnout.“
„Ale funguje,“ usmála se na něj a pomocí bleskové techniky probudila opět nervy, které v jeho bezvědomí radši zastavila.
„Fíha,“ zvolal Naruto, když na jeho povel se ruka pohnula a měl ji tak před očima, „vidím v tom další výhodu, o které Hashirama-sama nemluvil. Jestli budu někdy chtít odehnat nějakou dívku nebo vyděsit malé děti, stačí s ní jenom před nimi mávnout.“
„Naruto,“ povzdechla si Tsunade.
„Jenom vtipkuji,“ usmál se, „vím, že jste všichni udělali maximum pro to, abych měl opět obě ruce, a jsem za to nesmírně vděčný, dobře víš, že jsem nabízel své peníze, z kterých by se to platilo. Jen… víš… je to nezvyk… člověk má asi v hlavě zabudovanou nějakou paměť a furt když se mluvilo o ‚náhradní ruce‘ tak můj mozek očekával něčí ruku, která mi bude implantovaná… víš… nevím, kde se to v hlavě vzalo, ale tohle je… jiné.“
„Možná jsme měli na výběr,“ řekla Tsunade, „mohli jsme ti udělat ‚normální ruku‘ jak bys to nazval ty, ale odhadli jsme, že by byla slabší než tvoje originální nebo jsme mohli vytvořit úplně novou ruku, která předčí všechny tvoje sny, ale bude vypadat takto.“
„Ode mě žádnou stížnost neuslyšíte, rozhodli jste se správně,“ pověděl vážně Naruto. „Jestli mě kvůli tomu nebude mít někdo rád. Je to člověk, o kterého mi nebude vadit přijít.“
„Řekla bych, že na vzhledu nezáleží, ale s mojí technikou bych zněla jak pokrytec,“ usmála se na něj.
„Každý dělá to, co mu přijde nejlepší,“ opětoval její úsměv. „A co bude teď?“
„Zkusíme si malé protahování, abych měla jistotu, že funguje vše jak má. A pak si myslím, že tě bude potřeba někde jinde.“
„Holky mě zabijí,“ plácl se rukou do čela, „už ví, co se tu stalo?“
„Proč bych kazila překvapení?“
„Fan-ta-stic-ký,“ přecedil přes zuby Naruto, ale i on se musel usmát, když viděl hravé mrknutí od Tsunade.
„Právě jsi povýšil, Naruto,“ ozvalo se za ním, „první nájemný vrah značí dospělost ve světě shinobi.“
„Žít v Mlžné asi nebyl žádný med co?“ otočil se od svého lehkého tréninku a podíval se na Ameyuri s úsměvem.
„Jsi v pořádku?“ zeptala se a přistoupila opatrně k němu.
Naruto místo odpovědi jenom ukázal svou novou ruku. „Nikoho nezajímá cesta, důležitý je výsledek.“
„Koho teď cituješ?“
„Nejspíš jenom sám sebe,“ připustil Naruto, „Tsunade říká, že už se další atentát na mě chystat nebude, protože nikomu jinému by tahle ruka neslušela tak jako mě.“
„Je škoda, že nezabili tvůj smysl pro humor,“ ušklíbla se na něj.
„Ten je nesmrtelný,“ řekl, „copak nechceš mě obejmout?“
„A dotknout se ‚toho‘?“ zahrála zhnusenou a hraně se ošila.
„Třeba by se ti to líbilo,“ mrknul na ni.
Ameyuri jenom pohodila vlasy, aby mu ukázala, že je nad věcí. Následně ho ale opravdu objala a pošeptala. „Jsem ráda, že se ti nic nestalo.“
„Tak nějak jsem poprvé pocítil, jak ses asi musela cítit tam někde v lese, než sis vzala ty léky. Ležel jsem v téměř kompletní paralýze v náruči Shizune. Přede mnou ležící člověk, ve mně kolovalo něco a Shizune měla na tváři výraz ‚neumírej‘ a já nemohl nic dělat,“ přiznal šeptem. „Nakonec to prý nic nebylo, vše o co mu šlo, byla moje ruka, nikdy jsem nebyl v opravdovém nebezpečí, když si odmyslím to, že mě polil kyselinou… Věř ale tomu, že mu šlo ‚jen‘ o ruku, když ti celé tvoje naznačuje, že umíráš. Co jsem tím chtěl nějak říct, že musíme udělat vše, aby se nikomu z nás nic takového nestalo. Rozumíš mi?“
Ameyuri jenom kývla a pomalu se odtáhla.
„Ameyuri,“ řekl ještě Naruto a tím si vyžádal i její pozornost. „Tím jsem myslel i tebe.“
„Samozřejmě,“ usmála se na něj, „dáme společně pozor na všechny.“
„V tom případě,“ ukázal novou rukou ve známém gestu, který značil, že ji vyzívá k boji.
„Opravdu chceš teď trénovat?“ zeptala se pro jistotu.
„Tsunade říkala lehký trénink, porazit tebe toto splňuje,“ ušklíbl se na ni.
„Kecat ti jde,“ uznala, „dokážeš to ale předvést do reality?“
„Vyzkoušej mě,“ a s těmito slovy načerpal velké množství čakry do své nové ruky, „jedna rána, to je vše, co mi bude stačit.“
„Tak doufej, že se trefíš, protože nedostaneš druhou šanci.“
„A kde ses tu vůbec vzala?“ zeptal se ještě.
„Potřebovala jsem něco vyřešit i s Tsunade, takže s tím, že ti tady namlátím, jsem to spojila všechno dohromady.“
Naruto se jenom ušklíbl a než se rozběhl, ještě pověděl: „Jsem rád, že jsi tu se mnou Ameyuri.“
„Nápodobně,“ odvětila a s tím se pustili do souboje, který tak nějak jako vždy měl předem daného vítěze, ale nikomu z nich to nevadilo. Pro Naruta nebylo důležité vyhrát, ale zúčastnit se a pro Ameyuri? Ameyuri byla šťastná, že je vše, jak má být.
„Tohle je všechno k tématu,“ ukázal Shikaku, když dovedl Tayuyu k celé řadě polic s různými zákony, nařízeními, právy a dalšími záležitostmi co se týkalo klanů a shinobi Listové.
„Děkuji,“ uklonila se Tayuya vděčně.
„Jsi si jistá, že se ti to chce hledat?“ zeptal se pro jistotu Shikaku, „věř mi, že najít v tom něco, co není bezcenné je velká otrava.“
„Proto mám sebou Shikamara,“ řekla a mrkla na svého přítele, „společně s třemi klony bychom měli najít to, co hledáme.“
„Věřím, že víš, co děláš,“ souhlasil nakonec Shikaku, „dokonce chápu, proč z toho chceš vynechat můj klan, ale my Narové držíme při našich blízkých.“
„Až předstoupím před Hokageho a starší nebo před celou radu, je dost možné, že si neudělám mnoho přátel, radši z toho chci vynechat všechny, co můžu… když už některé nemůžu,“ usmála se na Shikamara, který se nenechal samozřejmě odehnat.
„Otče, postarám se o to, abychom předstoupili s něčím, co nebude možné zpochybnit,“ řekl vážně Shikamaru, „nemusíš se bát.“
„Jste oba jouninové, takže je na čase, abyste si hledali ve světě své místo,“ pověděl Shikaku poprvé jako hlava klanu a ne jako otec. A nic dalšího ani nejspíše říct nemusel a tak s krátkým rozloučením odešel.
„Hledáme hlavně dvě věci. Co se změnilo po útoku Bleskové na klan Hyuuga a co se změnilo po vyvraždění klanu Uchiha,“ přiblížil se Shikamaru k první knize a lehce jí rukou přejel po hřbetu.
„Rozumím,“ kývla na to Tayuya a vyvolala své tři stínové klony.
„Co čekáš, že tam najdeš?“ zeptal se ještě Shikamaru a otočil se, aby na ní lépe viděl.
„Možnosti.“
„Možnosti?“ nechápal moc Shikamaru.
„Uhm,“ souhlasila, „možnosti jak legálně předat vše říkající zprávu každému, kdo chce ublížit moji rodině.“
„Kdybych vás všechny neznal lépe, asi bych na Naruta žárlil,“ pousmál se Shikamaru.
„V tom případě je dobré, že mě znáš dobře, ne?“ mrkla na něj a lehce ho políbila. Ona najde způsob jak ochránit všechny, možná že svět chce, aby Naruto byl jeho hlavním hrdinou, ale ona bude i tak vždy stát po jeho boku, ať si klidně přijde peklo nebo potopa.