Příspěvky uživatele
< návrat zpět
úžasné kapitoly. Docela mně uchvátili a musím souhlasit s Karlosem. Jinak mně docela mrzí jak se Harry chová ke svým kamarádům i když u Rona to docela chápu (sám ho nemám moc v oblibě), ale Hermiona? A když to tak vezmu tak dle mého názoru je Harry hodně podobný Brumbálovy v knihách JKR, ale ty ho děláš až moc Snaipem. No uvidíme dál. jen doufám, že aspoň Hermiona pochopí, že nic z toho nedělal záměrně. Ale až na toto nemám nejmenších výhrad.
Karlos nemáš náhodou odkaz na tu povídku co jsi zde zmínil? Nic takového jsem nečetl a mohla by to být příjemná zmněna i když znám spoustu povídek kde se stal Lovcem a podobně, ale žádnou kde pracoval na odboru záhad.
Od toho nešťastného incidentu uplynuly již tři dny. Všechny noviny i televize po celém světě to stále rozebíraly, ale lišilo se to stát od státu. Jak francouzské tak americké správy to používali jako pádný důvod začít s invazí do okupovaných států. Čechy v tomto směru přirovnávali k fašistickému Německu nebo k Sovětskému Svazu. Zato Angličané to označovali za nešťastnou náhodu a poukazovali na fakt, že všichni kdo stříleli do davu jsou obžalováni a jdou k soudu. Dále se také zmínili o celkovém odškodném pro všechny které překročilo sto miliónů. A že právě dnes se koná pohřeb všech mrtvých taktéž na státní náklady.
A opravdu pohřeb to byl úctyhodný. Hodný i samotného Anglického krále. Zúčastnili se ho všechny politické osobnosti ze státu. Také přijelo nespočet zahraničních politiků, mezi kterými nechyběla ani anglická královna, či americký prezident. Kterého tam neviděli ani pozůstalí vůbec rádi.
V té chvíli se celý dav zpamatoval.
"Dostaňte ho!" Rozkázal prezident své ochrance. Ti na nic nečekali a odjistily své škorpióny a začali na utíkajícího zloděje střílet. Chudák se snažil vyhýbat kulkám které létali ze všech stran. Dařilo se mu to docela dlouho. Než dostal zásah do nohy, byl schopný uběhnout úctyhodných 200 metrů.
Nikdo nebyl schopen slova. Ani sám vládce státu nečekal, že to dopadne takto. Po celém prostranství se rozléhal křik raněných lidí. „Neviných“ jak sám rád prohlašoval.
Už v této chvíli věděl, že to proti němu použijí jeho nepřátelé. Bývalí spojenci Francouzi a Američané. Právě ti na které se nejvíce spoléhal při invazi Německa a Rakouska. Jenže oni souhlasili s invazí. A po poražení této hrozby ještě hrozí válkou pokud nestáhne své vojáky s těchto zemí. Právě proto mněl tento svůj proslov.
. Šťastné a veselé, drazí čtenáři a hodně zdraví, bude se určitě hodit.