Kapitola devětaosmdesátá - Všechno nebo nic
Lepší život
„Tsunade-sama!" ozval se Inoichi, když sledoval, co dělá jeden z jeho cílů, kteří měli větší prioritu. Tento naštěstí byl na jejich straně.
„Report!" skoro až přeběhla Tsunade tuto velící místnost.
„Sandaime nemíří k nám, ale běží cíleně někam do Zvučné."
„Zvučná? Vidíš někoho tím směrem?"
„Nic co by vysvětlovala tuto trasu. Jsou tam někteří lidé, kteří odmítli být evakuováni, i když jich je minimum."
„A Orochimaru? Někdo z jeho lidí?"
„Od té doby, co jsme spustili tuto techniku, nenalezli jsme jej nikde. Což říká dost, tahle technika vidí jak do země, tak do vzduchu."
„Pokud ovšem nejsou někde pod bariérou. Orochimaru není hlupák, jestli vytušil, že se něco takového bude dít, což nebylo těžké, když sem najednou naběhlo desetitisíce shinobi všech zemí, tak se schoval lépe. Jeho odporné zločiny mu procházeli i v Listové, protože jeho laboratoře nemohl nikdo najít."
„Tak jaký je plán?" zeptal se Inoichi.
„Informuj mě, jakmile ti Hiruzen zmizí z dohledu, znamená to, že je někde pod bariérou."
„Provedu!"
Tsunade jenom kývla a došla za Raikagem, který něco řešil se Shikakem a Mabui. „Máte chvilku?"
Raikage jenom kývl. „Řešíme kam teď s divizemi, když je nepřítel aktuálně nezvěstný."
„Uchihu necháme na Narutovi," odtušila Tsunade.
„Jako tak nějak všechno," odfrkl si Shikaku pobaveně. „Neříkejte mi, že nemám pravdu. Je to jak vtip. ‚Máme armádu' říká Uchiha. ‚My máme Naruta!' je naše reakce."
„Proto jsem tady," řekla Tsunade, protože nedokázala neuznat Shikakovo slova. Naruto byl na jiné úrovni. „Sandaime Hokage zamířil do Zvučné, jestli mohu tvrdit, že znám svého senseie, tak loví Orochimara, nejspíše zjistil něco, co nedokázalo počkat na konec války."
„Mabui máme nějakou část armády ve Zvučné?" zvedl hlas Raikage a sledoval, jak jeho asistentka okamžitě hledá potřebné zprávy.
„Ne, pouze pár shinobi, co dohlíželi na evakuaci a na to, že zvuční shinobi, kteří nezemřeli při pokusu o invazi na Listovou, neudělají nic špatného do našich zad."
„Tak tam někoho pošleme, která divize je nejblíž?!" začal taktéž něco hledat Raikage.
„Měla jsem lepší nápad," ozvala se Tsunade a ukázala na jakýsi podstavec, odkud Mabui teleportovala potřebné zprávy.
„Ne!" odmítla to rychle Mabui. „Tohle není dopravní prostředek! Je to na přesun věcí, ne lidí. Roztrhá to jakéhokoliv člověka, kdo není třetí Raikage."
„To zvládnu," řekla Tsunade.
„Chápete mě špatně, Hokage-sama. Tohle není příběh o silné ženské hrdince, která věří ve svou sílu duše! Tohle vás roztrhá jak papír. Tu rychlost nepřipravené tělo nezvládne, vyžaduje to opravdu extrémní odolnost."
„Jak říkám, to zvládnu," stála si Tsunade za svým.
„Raikage-sama, řekněte ji něco, tohle je sebevražda!"
„Hm," zamyslel se Raikage. „Dva teleporty v tom případě."
„Posloucháte mě vůbec?! Tohle. Je. Sebevražda!" trvala Mabui na tomhle. „Kdyby to byla taková sranda, tak jsem nejbohatší člověk světa, protože si zařídím cestovní kancelář."
„Nejde využít Naruta?" přidal se Shikaku do debaty.
„Nemyslím si, že Sandaime má jakoukoliv značku u sebe. Naruta využijeme hned následně, až se tam přemístím."
„Přemístíme," opravil Tsunade Raikage.
„Je to opravdu nutné? Nechci přeceňovat Sandaimeho, ale pokud jde na Orochimara sám, opravdu potřebuje podporu, která k němu může a nemusí dorazit roztrhaná na kousky?" pokračoval Shikaku.
„Miluji Naruta jako svého vlastního vnuka, ale nemůže nám tuhle válku vyhrát sám," přiznala Tsunade něco, co se říkalo nahlas velmi těžce. „Pokud Kage neudělají něco zajímavého a neukážou svou sílu, můžeme to celé rovnou rozpustit, dát Narutovi funkci Kage všech vesnic a jít do důchodu. Uchihu stejně nenajdeme, takže to bude práce Hiraishin tria, ale Orochimara zvládneme. Furt je to bývalí Akatsuki a i kdyby neměl s touhle válkou nic společného, je to oportunista. Využil by toho, že jsme lehce ochromeni z bojů a udělal něco odporného. Takže ano, možná by to Sandaime zvládl, možná ne, ale když už můžeme udělat něco také. Měli bychom to udělat."
„Hezký proslov," řekla Mabui. „Teleportace. Vás. Ale. Zabije."
„No tak, Mabui, věř nám trochu," usmál se na ni Raikage.
„Pošlu vás po jednom, jestli to ten první přežije, pošlu druhého," povzdechla si Mabui, když se naposledy podívala na Shikaka, u kterého doufala, že je přemluví, ten ale jenom kroutil hlavou, že ví, že nezmůže s tímto nic.
„Raikage, připravte se tedy," řekla Tsunade nakonec. „Bude to trvat i třeba hodinu, než Sandaime dojde na místo určení. Až dá Inoichi povel, bude na vše pozdě."
Na to všichni kývli.
„Inoichi, sežeň mi nějakého Naruta, potřebuji s ním mluvit," křikla ještě Tsunade přes místnost a vydala se taktéž připravit. Orochimaru byl protivník, kterého se nesmělo podcenit.
***
„Sakra," zaklel Naruto stále klečící u Fuu, když mu do hlavy došly vzpomínky z klonu.
„Děje se něco?" objevila se vedle něj Temari.
„S ní ne," dodal pro jistotu Naruto. „Musím se ale vrátit zpět na bojiště. Chtějí i tebe, prý je v plánu přepadnout Orochimara."
„Orochimara?" nechápala moc Temari.
„Dlouhé vyprávění," odmávl ji lehce hrubě, nebyl čas na větší vysvětlování. „Předali zprávu mému klonu, že všech pět Kage podpoří Sandaime Hokageho na útok proti Orochimarovi. Musíme jít."
„A co tady?"
„Nemám zdání," trochu Naruto rozhodil rukama. Nesnášel tyhle změny plánů. „Kdo je tvůj zástupce? Někdo musí vést Písečnou, když tu nebudeš."
„Jsem hlava rady, kdo jiný než já," ozval se Ebizō.
„Je to dobrý nápad? Vím, co jsem teď udělal," poukázal slovy na mrtvou Chiyo.
„Jsme shinobi a takový je náš svět. Moje drahá sestra se rozhodla obětovat život pro tuto vesnici, čas na smutnění bude, až toto skončí."
„Temari?" zeptal se ještě Naruto pro jistotu.
„Jak říká, je to jeho práce, když tu není Kankuro," souhlasila Temari.
„V tom případě pojďme," povzdechl si Naruto. „Přemístím nás blíže k bojišti," a s těmito slovy, chytl stále spící Fuu za ruku, tou druhou chytl Temari a za okamžik byli pryč.
***
Když se Naruto přemístil zpět na želví ‚ostrov'. Měl sotva moment, než položil Fuu na zem, než k němu o holi dobelhala Karin a padla mu doslova do náruče.
„Děkuji, děkuji, děkuji," vzlykala mu do oblečení. „Dokázal jsi to… já… děkuji."
Naruto jenom kývl, i když to nemohla vidět. Bylo jasné, že Karin se svou schopností poznala, že Fuu jenom spí, což byl velmi znatelný posun ze světa mrtvých.
„Nechtěla jsem vás špehovat, proto jsem nekoukala naším spojeným zrakem… jenom jsem doufala… a ty jsi to dokázal!" popotáhla a utřela si slzy do jeho trika.
„Karin," dostal ji opatrně od sebe, ale aby pochopila, že je to akutní. „Musím jít, čeká mě Tsunade. Fuu ti tady nechám, postarej se o ni."
„Naruto… potřebuji vědět, co…" bála se vyslovit tu větu, co za to Naruto musel dát.
Naruto tedy jenom znovu kývl. Chápal nutnost dostat uklidnění, že kniha bude mít dobrý konec. „Karin, tohle je Temari, moje žena," když už nic, byl aspoň originální v podání.
Karin si volnou rukou zakryla ústa, aby nebyl její šokovaný výraz tak vidět.
„Těší mě," dostala ze sebe Temari, i když už se viděli dříve samozřejmě. Bylo to ale tak absurdní, že říct něco, bylo lepší než neříct nic.
„Musíme opravdu jít, Karin. Postarej se o Fuu, pozvánky na svatbu a co to vše pro náš klan znamená, vyřešíme, až bude konec."
„Samozřejmě, Naruto-sama," uklonila se Karin, jak se sluší. „Buďte opatrní, jste oba nyní už moje rodina," řekla nakonec, aby i Temari pochopila, že děkuje za to, co pro jejich klan udělala, když k tomuto svolila.
Naruto tedy jenom mávl na rozloučení, chytl Temari opět za ruku a společně se přemístili pryč. Naruto s naprosto zvláštní myšlenkou, která naprosto nesouvisela s tím, co se teď dělo ve válce ani s tím, nad čím by měl člověk přemýšlet, když se teleportuje pomocí Hiraishinu. Když tuhle želvu donutili levitovat v oblacích, místo aby plavala po vodě. Nezemře žízní? Neskončí ta gravitační technika? Pak ale zakroutil hlavou. Udělá dole klon a tohle nějak vyřeší. Člověk nemohl jít bojovat své nejdůležitější boje života a myslet na takovéto věci.
***
Ohromným jeskyním komplexem se ozvalo několik výbuchů, které vyvolaly alarm a předem připravené reakce shinobi na stráži.
„Orochimaru-sama!" přiběhl jeden ninja do ohromné místnosti, kde jejich pán měl aktuálně návštěvu. „Někdo zaútočil př-," více toho tento ninja nestačil říct, protože do jeho zad vyletělo velké množství shurikenů, které jej okamžitě zabili.
„Doufám, že neruším, nikde jsem nenašel žádný zvonek," přišel do místnosti Hiruzen Sarutobi s přeměněnou holí, která byla od velké množství krve. Všichni přítomní chápali, že sem přišel doslova přes mrtvoly.
„Tebe bych tu nečekal, sensei," ušklíbl se Orochimaru. „Nemůžeš chvilku počkat? Už tu jednu návštěvu mám."
„Uchiha Madara tu může umřít s tebou, po smrti budete mít hodně času na rozhovory," řekl Hiruzen, když si všiml, kdo že tu vlastně je.
„To je v pořádku, nenechte se rušit, já mám stejně jiné věci na práci," řekl Obito a odhmotnil se. „Nezapomeň, Orochimaru, co jsi mi slíbil," a s těmito slovy zmizel pryč.
„Vždy sis vybíral divné spojence, Orochimaru. Ani tato spolupráce ti ale nevyjde."
„Protože mě zabiješ?" zasmál se Orochimaru. „Nenech se vysmát, sensei. Jsi dávno za zenitem. Dokonce i Tsunade si to myslí, když ti sebrala tvoje křeslo."
„Aspoň mi to dalo více času tě najít. Schovával ses moc dlouho. Koukám, že ale něco se stále nezměnilo. Furt využíváš tu zvrácenou techniku na změnu těla," byl Hiruzen zhnusen.
„Není to Uchiha," pokrčil Orochimaru rameny. „I když toho už ani nepotřebuji. Aktuálně je na světě někdo mnohem lepší."
Hiruzen se zamračil. „Nepřiblížíš se k němu!"
„Ale copak, neříkej, že ti Naruto-kun přirostl až tak k srdci?" znovu se Orochimaru zasmál.
„Jsi zrůda, Orochimaru. Zklamal jsem už několikrát, když jsem nedokončil to, co jsem začal. Dneska už stejnou chybu neudělám. Jsme tu jenom my dva. Jenom z nás jeden odejde… nebo možná ani jeden. Jedna věc je ale jasná, dnes zemřeš."
„Je tolik věcí, ve kterých se mýlíš, sensei," zamlaskal si Orochimaru. „Třeba v tom, že tu budeme sami," řekl a pak urychleně udělal 4 pečetě a tleskl. „Kuchiyose: Edo Tensei."
***
„Tvůj klon mi řekl, že na Hiruzen-senseiovi nemáš žádnou pečeť, než se půjdu podle Mabui nechat roztrhat na cucky, zeptám se pro jistotu i tebe," začala Tsunade, když tu byli všichni potřební. Tsuchikage byl přemístěn pomocí druhého Hokage. Mizukage byla přemístěna z Listové pomocí kooperační teleportační techniky, kterou naučil Minato Namikaze svou ochranku a Temari tu byla díky Narutovi.
„Je mnoho lidí, které jsem označil, na Sandaime Hokage se ale nedostalo," potvrdil Naruto.
„Roztrhání je tedy správná volba," usmála se lehce Tsunade. „Mabui, připrav přemístění na ty souřadnice, které ti dal Inoichi!"
„Sežere mi to nějakou část čakry, ale přemístím tam všechny ostatní hned, jak tam budeš," rozhodl se Naruto. „Taktéž vám rovnou část své čakry dám teď. Nevíme, co má Orochimaru za šílené plány, tak nebudu nic podceňovat."
„Je ti jasné, že tě čeká ještě boj s Uchihou," řekla Tsunade.
„Mám v sobě hodně společníků, co ze sebe ještě nevydali maximum. Budu v pořádku."
„Rozumím."
„V tom případě všichni nastavte své ruce, předám vám svou čakru," a jak Naruto řekl, tak udělal. Za chvilku tu tak nějak všichni svítili. „Hokage-sama," uklonil se Naruto uctivě, bylo to důležité gesto, co všichni Kage museli vidět. „Šťastnou cestu."
„Uvidíme se za pár vteřin," řekla Tsunade a nechala se přemístit pryč. Byla plná síly a energie, posílená Narutem plus její technika z ní dělala prakticky nesmrtelnou, tedy do té doby, než ji dojde čakra. Nebyla nejsilnější medik ale pro nic za nic, a když tu nemohl být Jiraya, aby Orochimaru porazil, tak to udělá ona. Takový byl úkol Kage a generálů této snad krátké války.
***
„Vypadá to, že jsem to stihla včas," řekla Tsunade, když se teleportovala do obrovské místnosti a spatřila zvláštní pohled. Naštěstí byla na oživlé mrtvoly už připravená, Tobirama přece jenom chodil po tomto světě už nějakou dobu.
„Vy se mi tu ale hromadíte," zasmál se Orochimaru schovaný za šesti osobami, kteří byli prakticky to nejlepší, co předešlé generace nabízeli.
„Sensei, neukousl sis moc velké sousto?" sjela Tsunade trochu Hiruzena.
„Tsunade, tady nejsi v bezpečí," povzdechl si Hiruzen.
„A ty ano?" vrátila mu to stejnou mincí, pak se ale místě objevil Naruto a všichni zbývající Kage. „Teď už to vypadá vyrovnaněji," otočila se celým tělem na Orochimara. „Nemyslíš si?"
Orochimarovi trošku došel úsměv, ale stále nebyl na něm žádný šok vidět. „Vždy jsem chtěl vědět, která generace je nejsilnější, teď se mi to podaří. No a až vás zabiji, tak budu mít aspoň o pár Kage více, abych si sebral, co mi náleží. A začnu třeba Listovou."
„Kdo je kromě Hashirami z nich nejsilnější?" zeptal se Naruto tiše.
„Nech to na nás, máš svůj úkol, Naruto," řekla mu Tsunade.
„To není odpověď na mou otázku. Kdo je z nich nejsilnější? Zvládnu se zbavit dvou, než třeba odejdu."
„Tsuchikageho zvládnu," zašeptal Ōnoki.
„Zbav se Raikageho," řekl ‚A', „nevím, jak jste na tom z vyučování historie, ale můj předchůdce byl prakticky nezranitelný a před svou smrtí dokázal zdržet deset tisíc shinobi. Jeho slabé místo bude maximálně ta ohromná jizva na pravé straně jeho hrudi."
„Mého otce a třetího Kazekageho zvládneme," položila mu Temari ruku na rameno.
„Ale no tak," ušklíbl se Orochimaru, „přece si tam nebudete šeptat, jenom mi dáváte více času."
„Budeš jej potřebovat," vrátil mu úšklebek Naruto.
„Slyšíš mě tam dole?" ozvalo se Narutovi v hlavě. „Kushina Uzumaki ti vzkazuje, že se někdo pokouší v Listové zničit její bariéru v Uchiha chrámu."
„Ať se připraví druhý a čtvrtý Hokage, sejdeme se na tom místě, kam jsme se přemístili z želvy, budou vědět kde to je. Přivedu dva nepřátele, ať se připraví."
„Rozumím, Inoichi konec," bylo poslední, co Naruto slyšel, než se podíval po Temari.
„Musím jít, buď opatrná," její odpověď ale neslyšel, protože si vyvolal a přeměnil své černé koule, které se vždy objevili, když se přeměnil do tohoto kompletního Poustevníkova módu. Za moment měl v každé ruce jednu dlouhou tyč. Moment překvapení byl ale jen jeden a věděl, že nedokáže trefit Orochimara, protože je schovaný za všemi těmi Kage, ale dva z těch Kage dokázal odnést. Věřil si, a co si v tomto módu přál, se tak nějak stávalo skutečností. Pak se přemístil rychlostí, které se nedalo rovnat, narval tou plnou rychlostí tyč v levé ruce Hashiramovi do krku a tyč v druhé ruce do té jizvy třetího Raikage a pak byli všichni tři pryč pomocí Hiraishinu.
„Hned se nám ten poměr zlepšuje," odfrkl si Sandaime a v duchu popřál jak Narutovi tak sobě hodně štěstí. Budou jej potřebovat všichni.
***
Naruto se objevil jak s prvním Hokagem tak s třetím Raikagem na prázdném bojišti a okamžitě sledoval, jak jeho otec narval Raikagemu do zad rasengan a Tobirama probodl srdce svého bratra. Bez lítosti, otázek či přemýšlení. Naruto využil zbývajících levitujících černých koulí, aby je oba zasáhl a potěšeně sledoval, že žádné z těchto zranění se neregeneruje.
„Shukaku, potřebuji tvou pomoc!" vykřikl Naruto do svého podvědomí.
„Dvojité zapečetění je na cestě," řekl Shukaku a Narutovi vyrostl jeden písečně hnědý ocas, který byl pokrytý pečetěmi.
„Pokryjte je něčím, ať máme jistotu!" křikl Naruto a Tobirama okamžitě vyrval svůj meč a udělal několik pečetí.
„Uskočte!" bylo vše, co řekl, než způsobil, že se země pod vyvolanými Kage změnila v jakýsi tekutý písek a pohltila je oba. Naruto jen tak tak stačíl zavolat zpět své černé levitující zbraně, než jejich protivníci nebyli ani vidět.
„Shukaku!"
A Shukaku položil svůj ocas na to místo a pár pečetí přešlo na tento prazvláštní hrob a pak za pár vteřin se černé značky objevily všude a bylo jasné, že tyhle dva jen tak nikdo neodpečetí.
„Dobrá práce, Naruto," pochválil jej Minato.
Naruto jenom vyvolal klon místo odpovědi. „Dojdi donést zprávu do velitelství. Tohle místo musí někdo pohlídat. A ať Sasuke vymyslí způsob, jak donutit Orochimara odvolat tuto techniku, jinak budou mít naši Kage problém, bojují proti prakticky nejsilnější předešlé generaci. Jo a až to vymyslí, tak je tam buď teleportuj ty, nebo ty tři od nás z Listové," přikázal okamžitě svému klonu, který zasalutoval a zmizel. „Obito je teda v Listové?"
„Zjistíme, až se tam dostaneme," pokrčil Minato rameny.
„Přemístím nás k nám do sídla, pak to bude tati na tobě, abys dostal na Obita tu novou značku, kam se můžeme přemístit oba. Když se ti to nepodaří, tak se přemístíme na tebe a něco vymyslíme."
„To není zrovna důkladný plán," neodpustil si Tobirama.
„Musíme ho dostat z Listové, kdekoliv jinde nebudu muset hledět na to, co dělám. Vy dva jste nesmrtelný a mě moje techniky nezabijí, když se jim vyhnu. V Listové se ale budu muset krotit a nechceme, aby se do toho připletli nevinný."
„Tak pojďme, stejně se Obito odhmotní hned, jak nás uvidí," dodal Tobirama.
„Zvládne jen pár minut, jak zjistila Konan. Pak už bude muset obětovat své oko a těch taky nemá nekonečno."
Na to všichni kývli a Naruto udělal další teleport s dvěma dalšími přes větší část světa. Až tohle skončí, tak si dá čtyřicet osm hodin spánku, a kdo jej probudí, pozná velkou bolest.
***
„Jistě chápeš, že máš pouze jeden pokus, který nebude čekat," řekl Tobirama Minatovi. „Když se ti nepodaří tam tu značku dát teď, bude náš úkol mnohem obtížnější."
„Zaútočím rovnou kunaiem na srdce, to by mělo minimálně zpomalit jeho odhmotnění. Pak tam dám pečeť a společně jej popravíme," potvrdil plán Minato.
„Je vám ale jasné, že ani jeden na něj nevidíme, všichni se budeme přemisťovat naslepo," cítil Naruto tohle říct. „Ten chrám není nějak extra velký, ale furt může stát někde blbě."
„Jsme nesmrtelný, nezbývá nám nic jiného, než to risknout," řekl Tobirama.
„V tom případě, je to na tobě, tati," pokynul Naruto rukou. „Vezměte si mou čakru, snad to bude poslední rozdávání, než bude čas si ji nějak přirozeně doplnit."
„Buďte tedy připraveni, jakmile se objeví nová pečeť, zničte to tam, když zasáhnete mne, tak se nic nestane. Hodně štěstí," a s těmito slovy Minato zmizel.
***
Minato se i naslepo dokázal přemístit vedle Obita a vrazit mu kunai na místo, kde v té milisekundě odhadl, že bude jeho srdce. Na tu jednu milisekundu cítil, jak vše jde podle plánu. Nyní už stačilo na něj dát novou pečeť a jeho osud bude prakticky zpečetěn. Místo toho nastalo něco naprosto jiného. Ta pečeť, na kterou se přemístil, jej začala vtahovat a ani jeho mistrovství v Hiraishinu mu nepomohla zmizet pryč a byl vtáhnut do té jiné dimenze.
Chvilku měl na to, aby zíral nevěřícně, jak se jejich plán rozpadl, než si všiml, že v této prapodivné dimenzi plné velkých krychlí nebyl sám. Stálo tam několik oživených mrtvol, které jakoby věděli, že se tu objeví a v momentě na něj zaútočili. Minato se zkusil přemístit pryč, ale hned zjistil, že odtud cesta vede jenom skrz Obita. Plán byl tedy ihned jiný. Přežít. O vše ostatní se bude muset postarat Naruto. Jako otec zklamal svého syna podruhé. Takže jediné čím to bude moct alespoň z části napravit, že zapečetí tady své protivníky. Ještě že byl za života na vše připraven. Jinak by na to neměl nikdy dostatek pečetících lístků.
***
„Problém!" ohlásil Tobirama, který vše tak nějak ‚sledoval' pomocí svých senzorických schopností. „Minato byl vtáhnut do té dimenze a Obito zmizel pryč."
„Pryč?" reagoval Naruto na to, co bylo v tuto chvíli důležitější. Jeho otce furt mohl Sasuke přivolat zpět.
„Mám ho stále v dosahu, je to ale mimo Listovou."
„V tom případě si přeje konfrontaci," pochopil Naruto ihned. „Jinak bychom jej taky nemuseli najít. Jakým směrem? Mám u každé brány pečeť."
„Teleportuji se na jednu z nich, přemísti se na mě," a s tím Tobirama zmizel a za chvíli i Naruto, přičemž se Tobirama rozběhl nějakým směrem a Naruto jej v letu následoval. Za tak dvě minuty byli ale na místě, kde na ně už čekal Obito ve své tradiční masce a se zbraní, kterou se snažil porazit už Minata před těmi lety.
„Vítejte," pověděl žoviálně Obito. „Tvůj otec, Naruto je ale momentálně nedostupný. Mám mu nechat vzkaz?"
„Teď přijde ten monolog, kdy nám řekneš, jak jsi to měl celé připravené že?" odtušil Naruto naštvaně.
„Ale ovšem. Každý musí pochopit, že se nemůže rovnat Madarovi Uchihovi."
„Jistě že ne, když je mrtvý," pokynul Naruto rukou, aby ukázal, že ví, o čem mluví, na což se Obito jen zasmál.
„Teď už tak nějak chápu, proč Orochimaru chtěl tvé tělo na ty jeho hrátky. Myslel jsem, že máš jenom ohromné štěstí, ale ono tam i trochu mozku bude. Dobře pro tebe a pak pro něj."
„A taky mám Rinnegan, který si chtěl ty a já ti ho vyfoukl. Prosím, nezapomeň na něj."
Obito se ale jen zasmál bez emocí, které by smích měly doprovázet. „Vyrvu ti jej z důlku."
Naruto jenom roztáhl ruce, že jeho výzvu přijímá. Žádný útok se ale prozatím nekonal.
„Už jste přišli na to, jak to že Namikaze neuspěl?" stále udržoval Obito rozhovor.
„Vytvořil jsi nějakou pečeť, která se spustí po jeho teleportu a spojil to se Sharinganem," byl si Tobirama jistý.
„Ohoho," vydal takovýto zvuk Obito na znamení jakéhosi fingovaného respektu a pak si ještě sklopil imaginární klobouk. „Je vidět že za vašich let se ještě rozdával hodnost Hokageho za něco."
„Na rozdíl od přítomnosti, protože ses nestal Hokage ty? Ale no tak Obito," pověděl Naruto poprvé jeho jméno nahlas. „Možná jsi byl Uchiha, ale ten titul nemůže dostat každý tragéd," když se Obito na něj naštvaně otočil, tak Naruto jenom nalil pomyslný olej do ohně. „Ale copak, myslíš, že se můj otec nepodělil o to, jaký jsi byl lůzr?"
„Tvoje matka byla taktéž namyšlená jak ty. Podívej se, jak skončila."
„Myslíš tak, že i po smrti ti zabránila přístup k Sharinganům v chrámu Uchihů i přesto, že umíš obvyklými bariérami procházet? Že její učení pečetí ti zničilo celou základnu a její syn porazil veškerou tvou armádu?" ušklíbl se Naruto a zamlaskal si. „Má matka za svůj krátký život udělala pro tento svět více než nějaký chcípák, který neumí nic jiného než štěkat, jak poroučí Madara a pokračovat v plánu, který by zničil tento svět. Neboj se ale, Obito. Budeš za chvíli mrtvý a tohle tě už trápit nebude."
Když chtěl ale Obito něco říct, přiletěl z jeho slepého úhlu rasenshuriken, který jeho tělem ale jen proletěl.
„Jak jsem si myslel, proto se ti líbí tu kecat," odfrkl si Naruto. „Srabe."
„Povídá někdo, kdo šel ve třech na jednoho," vrátil Obito, „ale i na toto mám řešení. Orochimaru mi půjčil pár kamarádů," a s tím vytáhl dvě osoby ze své dimenze. „Druhý Hokage je jistě pozná."
„Ginkaku a Kinkaku," zašeptal Tobirama. „I když se mi to nelíbí, tyhle dva si vezmu na starost já sám. Nepřibližuj se k nim, jejich zbraně jsou původem od Poustevníka a těžko se jim brání. Je lepší, když se k nim žádným způsobem nedostaneš."
„Jeden proti jednomu mi sice vyhovuje," souhlasil Naruto, „ale je to potřeba? Vyřídil jsem Hashiramu jednou ranou, než jsme jej zapečetili."
„Jedno chybné slovo a byl bys ztracen. Doslova. Nebudeme to riskovat. Pošli je z bezpečné vzdálenosti gravitací ke mně, já se s nimi teleportuji co nejdál a tam je zničím. Kdyby si to tady sám nezvládal, tak zmiz, ne ale ke mně," přikázal tiše Tobirama.
Naruto tedy společně s klonem, kterého měl stále za Obitem a kvůli kterému zdržoval celým tím rozhovorem, vyhodil kunai směrem na jeho protivníky a když alespoň jeden z nich byl na správném místě, teleportoval se tam a pomocí odhazovací technicky Rinneganu oba přivolané poslal k Tobiramovi. S Obitem to samozřejmě nehnulo a za pár vteřin tu už tedy stál jenom Obito a Naruto. Pouze ale jeden z nich byl hmotný.
„Přesně jak jsem si přál," ohodnotil situaci Obito.
„A pak že nebudeme mít nic společného," suše zkonstatoval Naruto, plně připravený nyní už levitující kousek od něho. Černé koule kolem něho, meč Kiba v ruce, druhý připravený na zádech, Rinnegan sledující vše nutné a pak tedy nezbývalo nic jiného než vyrazit. Už nebylo potřeba zdržovat. Pouze ničit.
***
Jedna z prvních věcí, co museli v boji proti Orochimarovi udělat, bylo zpevnit zdi a stropy pomocí zemského elementu. Jinak by byli během půl minuty kompletně zasypáni. Naštěstí to bylo pro Tsuchikageho hračka. Pak ale už nastal boj. Tsunade byla okamžitě ráda, že Orochimarovo vyvolání bylo stále na slabší úrovni, než to uměl Tobirama a Sasuke, i když i ti si dokázali přiznat, že Tobiramova technika má daleko od dokonalosti, pokud to ale nezdokonalil právě Orochimaru, bylo vše v pořádku.
Měli proti sobě ale strašně zvláštní protivníky. Druhý Tsuchikage byl prakticky neviditelný, protože nezanechával žádnou fyzickou ani čakra stopu a druhý Mizukage byl v přítomnosti své vyvolané mušle prakticky neodhalitelný, protože to, co viděli, byla jen iluze. Výhoda ale byla to, že i když je neviděli, plošné útoky v této nevelké místnosti dokázali zasáhnout vše. Za moment tu tedy létala láva, kyselina, bleskové a ohnivé peklo plus sem tam nějaký ten hurikán. Upřímně tu byl velký zmatek a přehršel technik, které se nedali nazvat jinak než smrtelné.
Naštěstí je ale v tom nejnutnějším okamžiku vždy ochránila Narutova čakra, nebo si stoupla do rány Tsunade, která v tento moment byla taktéž téměř nesmrtelná.
Kdo tu vyhraje, o tom rozhodne spíše náhoda nebo osud. Tsunade ale věděla, že udělá vše proto, aby tomu osudu pomohla, protože spoléhat na štěstí ve svém životě se moc nevyplácelo.
***
Naruto pochopil, že někdy být Bohem nestačí, protože nejde zabít to, co je nehmotné. Obito se mu pochopitelně celou dobu vysmíval. Nejdříve kvůli jeho slabosti, pak že tuto válku nemůže vyhrát. Následně to bylo o vyrvání oka a pak o smrti jeho táty v té druhé dimenzi. Naruto ale nevnímal, Rinnegan mu ukazoval, co má zkoušet a on jej poslušně poslouchal. Konan jim pověděla, jak jej donutila použít Izanagi, protože všude kolem něj dělala deset minut výbuchů, které ani na moment nepřestali. To Naruto nedokázal duplikovat. Zkoušel tedy pod ním zapálit oheň. Obito ale dokázal samozřejmě z něj odejít. Zavřel jeho nehmotné já do obrovských kusů kamene, ale i tím Obito prošel. Bleskové peklo z Kiba mečů nedokázal udržet na tak velkém prostranství v tak dlouhém čase, takže to byl absurdní souboj, který prozatím neměl vítězství.
Obito ale jenom nestál samozřejmě, když viděl možnost zaútočit, tak tak učinil. Naruto sice nebyl na úrovni svého otce, ale teleportovat se pryč aniž by byl vtáhnut do jiné dimenzze samozřejmě dokázal. Problém byl ale v něčem jiném. Když se jej Obito dotknul, tak mu vysál část čakry, takže i když se dokázal vždy přemístit tak, aby nebyl vcucnut pryč, každému dotyku se úplně vyhnout nedokázal. Problém byl taktéž v tom, že jeho mistrovství v Hiraishinu nebylo až takové, aby dokázal to, co jeho táta. Označkovat si protivníka, teleportovat se na něj a ve vteřině ho téměř zahubit rasenganem. To byl pro něj ještě bohužel bájný vyšší level.
Naruto by řekl, že to byla patová situace, ale spíše se to blížilo k jeho špatnému konci, čakry neměl nekonečno a pokud Obito bude hrát na výdrž a neudělá chybu, skončí vítězem.
„Máme asi větší problém, než jsem čekal," ozval se Kurama v Narutovo hlavě.
„Co máš na mysli?"
„Nejsem expert na techniky, ale hádám, že jeho odhmotnění funguje na principu, že jeho tělo je v té druhé dimenzi."
„Taková je myšlenka, ano."
„V tom případě, proč je tam ještě tvůj otec nezabil?" nadhodil otázku Kurama. „Obito tam má tělo celou dobu a svou pozornost má tady, zranit ho tam musí být trapně jednoduché i pro civilistu."
„Třeba tam nefunguje Hiraishin?" odtušil Naruto, nechtěl přemýšlet nad tím, že by jeho otec skončil opět mrtvý.
„V tom případě je to, jak říkám. Máme větší problém," zkonstatoval ještě jednou Kurama.
„Využij mou čakru, Naruto," ozval se Matatabi, „bude mít větší problém se tě neustále dotýkat, když budeš hořet plamenem, který bude pálit jeho ale ne tebe."
„Děkuji," poslal svůj vděk do podvědomí a proměnil se v modrou variantu svého Poustevníkova módu.
„Rovnou tě ale varuji, že ten plamen na mě není až tak silný, aby mu to zpopelnělo ruku, jakmile se tě dotkne. Jestli je masochista, stejně se o to může pokusit," pokračoval Matatabi.
„Dobře, zkuste prozatím vymyslet nějaký plán, víte o svých schopnostech více než já. Potřebujeme něco velkého, plošného, dlouhotrvajícího," řekl Naruto do svého podvědomí, než se opět rozběhl na Obita, aby ho donutil se popálit při nejlepším, ale stejně byl téměř jednou nohou v teleportu. Samozřejmě jej hned musel využít, tentokrát ho ale k teleportu donutila jiná věc. Obito začal ze své dimenze vytahovat kunaie a jiné zbraně a posílat je nereálnou rychlostí na něj. Byl to v tom samozřejmě nějaký trik, ale na to Naruto neměl moc času, aby se tím více zabýval. Co nezvládl odstřelit pryč pomocí Rinneganu to řešil teleportem. Snažil se být ale nepředvídatelný, aby se nepřemístil a Obito na to místo neposlal jiný kunai.
Nejhorší bylo to, že Naruto začal ztrácet klid a i když to věděl, nedokázal tomu zabránit. Jeho protivník byl naprosto klidný. Měl Sharingan, kterým mohl udělat taky nějakou paseku, i když by Naruta démoni osvobodili rychle, ale stejně se pro jistotu nemohl koukat Obitovi od krku nahoru, protože i ta sekunda by mohla být smrtelná. K tomu samozřejmě celé to, že svého protivníka nemohl zranit. Byl téměř nepříčetný, když poznal, že veškeré schopnosti jsou k ničemu, když pomocí nich nemůžeš zasáhnout. Byl to možná opět zpropadený osud, který rozhodl, že v moment kdy pozná sílu, pozná také slabost.
Byla škoda, že nemohl tohoto soupeře přemluvit jako mnoho dalších. Bylo by to rozhodně jednodušší.
„Možná kdybys vyvolal 8 klonů, a všichni jsme použili jeden rasenshuriken zesílený našimi schopnostmi, tak by to na místě destrukce mohlo chvilku vydržet, když bys jej už předtím donutil se nějakou minutu znehmotnit," ozval se Chōmei.
„Jsme stále dost blízko Listové, přežila by to naše vesnice?" i na tohle Naruto musel myslet.
„V tom případě padá i moje varianta," odtušil Saiken.
„Chcete mi naznačit, že v té jeho dimenzi máme větší šanci?" snažil se pochopit Naruto.
„Na jeho zničení?" vrátil mu otázku otázkou Kurama. „Ano. Na to, že to přežijeme ve zdraví a vrátíme se na tento svět? Rozhodně ne."
„Je vám jasné, že už nebojuji jen za sebe, že? Jestli se z jeho dimenze už nikdy nevrátíme, nebude už žádný návrat domů, jak jsem vám slíbil. Tohle chcete riskovat?"
„Dokážu si představit horší věc, než být do konce života s tebou," řekl mu Chōmei mile.
„Otec by ti nedal veškerou tvou sílu, kdyby si nemyslel, že tento souboj je klíčový pro tento svět," ozval se Gyūki.
„Dobrá," kývl si pro sebe Naruto. „Zkusím to vymyslet na této straně, pokud ale nebude zbytí, zkusíme to na té druhé."
„Uvědomuješ si, že jenom Uchiha dokáže projevit plnou sílu Rinneganu? Proto s ním nedokážeš nic," ozval se Obito a přerušil jejich interní monolog.
„Nevím, proč se s tebou bavím, ale musíš pochopit jedno. Nagato byl magor a jeho plán byla naprostá debilita. Zničit polovinu populace, aby druhá už nechtěla válčit? Člověk musí mít tak maximálně půlku mozku, aby jej něco takového napadlo. Ty jsi ale naprostý bezmozek. Tvůj plán s Rinneganem je vyhubit lidstvo. Myšlenka, že lidé nebudou válčit nebo něco, protože nebude existovat nikdo, kdo by mohl válčit, je tak absurdní, že ji dokáže vymyslet jenom Uchiha."
„Nevíš nic o mém plánu."
„V tom se bohužel mýlíš. Vím mnoho, vím jistě více než ty a proto musíš zemřít. Jsi nebezpečné monstrum pro tento svět a kvůli tomu zemřeš. Možná, že kdyby si můj otec přál, abych tě vyslechl a pochopil, tak to pro něj udělám… ale takto? Zabil jsi jej prakticky, zabil jeho jedinou životní lásku, rozhoupal si válku, postaral ses o smrt mnoho a mnoho lidí. Není možnost ti odpustit, neexistuje šance, že bychom se pochopili, i když vím, že mám pravdu a ty ne. V jiném světě by to šlo vyřešit asi jinak, ale ať už v této dimenzi nebo v té tvé Kamui dimenzi musíš za své činy zemřít."
„Tak proč tak neučiníš?" vysmál se mu Obito.
„A proč ty neodejdeš?" vrátil mu to Naruto. „Potřebuješ pro svůj plán démony a Rinnegan, jelikož jeden jsem rozšlápl a druhý mám ve svých očích, tak nemůžeš odejít. Nemáš žádnou armádu, jestli máš někde nějaké společníky, tak zemřou mnohem rychleji než ty, když nemají tvou schopnost a loví je celý svět. Ať uděláš cokoliv, vždy to bude kontrováno. Nezbývá ti nic jiného než mě porazit a to oko mi sebrat. Na to ale nemáš. I kdybys ale měl, musel bys mi to oko vyrvat zaživa, protože jinak budeš čekat třeba několik desetiletí, než se všichni démoni znovu oživí, když zemřou. Naprosto nechápeš jednoduchou věc. Jsou dvě řešení, jak mohu vyhrát, buď tě zabiji, nebo zabiju sám sebe. Samozřejmě preferuji tvou smrt," nadhodil Naruto stále konverzačně, „obětovat ale svůj život za to, abys neuspěl?" zasmál se lehce ledově. „Obito, vůbec nic jsi nepochopil. Lidé, co se bojí smrti, jsou prostě vždy předurčeni k porážce. Každopádně ale pojď," roztáhl ruce v gestu, které říkalo mnohé. „Ukaž mi, co tě naučil Madara Uchiha a já ti ukážu, proč byl Asura zvolen jako následník místo Indry."
Naruto zjistil, že to byly nejspíše správná slova, protože ihned na něj Obito zaútočil zblízka. Oba věděli, že cokoliv jiného je zbytečné? Ohnivá technika? Naruto se přemístí. Kunaie? Přemístění. Bariéra? Opět přemístění. Obito jej musel chytit a to byl moment, kdy byl nejzranitelnější. Byla to zvláštní hra na kočku a myš, kdy se ty role mohli změnit v jakýkoliv moment.
„Naruto, mám ještě lepší nápad než ten předtím pro tamtu dimenzi," ozval se Saiken. „Kurama mi pověděl, že máš nějaký silný jed u sebe."
„Ano," na delší odpověď neměl Naruto čas.
„Vypij ho, pokud jsi na to opravdu imunní."
„Dej mi vteřinku," bylo vše, co Naruto řekl, než se přemístil pryč a tu lahvičku našel u sebe. Sotva ji stihl vypít, než se pod ním objevil ze země Obito a chytil ho za nohu a už se s ním začal teleportovat. Naruto udělal okamžitě další teleport, který jen tak tak stihl, na místě, kde se ale objevil, dopadl na všechny čtyři, protože neudržel rovnováhu, v ten moment jej ale začali omotávat kořeny dřevnatého elementu.
„Použij mou sílu páry," ozval se Kokuō, „dá ti neskutečnou sílu a tohle roztrhneš."
„Ne," rozhodl Kurama, „nech se chytit a zabij jej tam. O nás se nestarej."
Naruto neměl čas ani odpovědět, než u něj Obito byl, takže udělal tak, jak se rozhodli. Jakmile jej Obito chytil, zahrál překvapení a nechal se odnést do té dimenze, ale už v ten malý moment, než se tam objevil, mu Rinnegan ukázal cestu, jak tohle vyhrát. Kořeny, které jej držely, se tam objevily s nimi, ale jelikož už nebyly spojené k zemi, byly jenom váha navíc. Naruto tedy okamžitě si přál, aby z ruky, kterou držel Obito za rukáv, vyrostlo dřevo, a jak si přál, tak se stalo. Nyní už byli velmi silně spojeni. Obito nemohl utéct. Naruto ale potřeboval udělat tři určité pečetě a jelikož neměl volnou druhou ruku, protože z ní bylo prakticky jen dřevo, tak použil tu svou zbývající a chytil volnou ruku Obita a pro překvapení svého protivníka udělal ty tři pečetě tímto způsobem. Oba věděli, co právě udělal a že realita je teď na straně Naruta. Aby nemohl udělat Obito to samé, nechal si z ruky vyjet černou tyč, která Obitovu ruku propíchla a odstrčila pryč. Pak už stačilo udělat jenom jednu nechutnou věc. Zesílil si pomocí čakry rychlost a sílu svých prstů a zaútočil s nimi na Obitovu hlavu. Maska na jeho obličeji praskla a prsty pokračovali dál. Za okamžik prorazil i nadočnicový a podočnicový oblouk a pak než stihl Obito pořádně ucuknout, mu opatrně ale samozřejmě bolestivě vyrval zbývající Sharingan.
Touto divnou dimenzí se ozvalo jenom uši drásající křik.
Naruto ani nevnímal, že Saiken dělá svůj plán a využil částečné přeměny a z Narutovo vyrostla Saikenova hlava, která okamžitě vypustila hustý korodující plyn, ve kterém Naruto poznal svůj jed. Naruto sledoval, jak se jeho protivníkovi začíná pomalu rozpadat kůže. Byl to velmi nechutný pohled, ale Naruto neměl čas začít zvracet nebo křičet protože se mu to podobné stávalo taky, naštěstí jenom v menší podobě, protože jej chránil právě ten mód, který měl kvůli spolubydlícím v těle. Za chvíli před Narutem prakticky ležela jenom nějaká hmota.
„Stačí!" přikázal Kurama a Saiken veškerý ten plyn nechal zmizet. Pak jenom všichni skrz Narutův zrak sledovali a čekali, jestli plán vyjde nebo ne. Uběhli pro Naruta dvě bolestivé minuty a pak se vrátila realita zpět k normálu a Naruto tušil, že oko na jeho ruce právě zhaslo. Naprosto nezraněn se podíval na hmotu pod sebou, Obitovo oko ve svých prstech a pak začal zvracet vše, co v sobě měl a možná i něco, co neměl.
„Vy lidi nic nevydržíte," zkonstatoval Kurama.
„Bez komentáře," dostal ze sebe Naruto, když si volným rukávem utřel ústa.
„Myslím, že nebude ani potřeba jej zapečetit," přidal se Shukaku.
„Řeknu vám vážení. Máte docela zvrácený humor," neodpustil si Naruto.
„Zvrácené by bylo, kdybych řekl, že vypadá Obito docela chutně," odtušil Shukaku.
„Nevšímej si těch retardů," ozval se Chōmei. „Polož sem svůj kunai a zkus se teleportovat ven, když to nepůjde, zkus se teleportovat na svého otce. Jistě měl nějaký důvod, proč ti nepřišel pomoc, minimálně ten, že jste od sebe daleko."
„A nech tady jeden klon, ať ti zabalí Obita sebou, třeba bude hlad později," uzavřel celé téma Shukaku a Naruto si musel povzdechnout, ale zároveň trochu pousmát. Možná to bylo devět pitomců, ale aspoň věděli, jak mu odvést myšlenky od toho, co právě udělal.
Autor: Amren Vydáno: 18.10.2021 15:15 Přečteno: 370x Hodnocení: neohodnoceno |
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.