Kapitola třiasedmdesátá - Setkání v noci
Lepší život
„Jsi jeden z milionu," řekla mu Tsunade, když seděl naproti ní druhý den.
„Že jsem vyhrál s takovou převahou?" chtěl se Naruto ujistit, že ví, o čem mluví.
„To možná také," odmávla jej Tsunade, že to nebylo to, co myslela. „Ale že jsi byl včera to nejžhavější zboží v Listové. Hyuuga klan tě chtěl na své oslavě. Akimichi klan měl z nějakého důvodu žranici a tam jsi byl pozván taky. Temari i Mei se po tobě ptali a ty sis prý chvilku popovídal s přáteli a šel brzo spát."
„Jeden z nejdelších spánků posledních dní, když nebudu počítat to bezvědomí v Písečné," lépe se opřel a zasnil se, jak se mu dobře spalo. „Jinak ale musíš tušit, proč dělám to, co dělám. Nemohu pít, nemohu nocovat, musím být připraven v jakýkoliv moment na to, až vše spustíme a čím více budu žvanit, tím větší je šance, že se někde přeřeknu nebo něco. Nechal jsem to na Hanabi, aby si to užila i za mě."
„A nechceš od života příliš málo? Také by se mohlo stát, že nedostaneš vůbec nic. Víš… nechci, abys dopadl jako já."
„Já se nevzdám, ani nemohu," povzdechl si Naruto. „Chápu, proč ses rozhodla odejít i to, proč jsi položila na hřebík svou funkci poté, co zemřel Dan. Rozdíl mezi námi je v tom, že ty jsi měla tu příležitost, a i když sis tím nepřidala na popularitě, tak jsi prostě a jednoduše mohla. Já? Pokud se neschovám do jiného vesmíru nebo na jinou planetu, Akatsuki po mě stále půjde a i kdybych se nějak zbavil Kuramy, což nechci, tak stejně přitom zemřu. V tvé době hrozila válka a jedna kunoichi byla jen zrnko, tady a teď jsem já a Fuu to nejdůležitější na šachovnici, takže prostě a jednoduše není možnost se zlomit. To ale neznamená, že se musím ze všeho radovat. Asuma byl pro mě trenér, díky němu mám své větrné techniky na takové úrovni. Kabuto byl pro mě bratr ve všem kromě krve. Ameyuri byla celý můj svět. Každý z nich obětoval svůj život, abych já přežil. Jistě jsou rádi, že po několika letech jsem chunin, ale jestli mají Hyuugové to chuť zapít a Akimichi zajíst? Ať tak učiní, já se radši pořádně vyspal a celé ráno jsem přemýšlel, jak obalamutit Ajisai, protože to je důležitější, než že jsem získal nic neříkající titul."
Tsunade se na něj podívala s takovým smutným úsměvem. „Včera jsem slyšela snad stokrát, že to, co jsi tam předvedl, bylo mistrovské umění od Ameyuri. Ta akrobacie je něco, co zvládne jenom někdo mrštný, jako jste byli vy dva. Možná že bych nelhala, kdybych řekla, že v moment kdy jste tam spolu s Hanabi tancovali, tam místo tebe stála ona, pak jsem ale mrkla a bylo po tom. Jak říkám, v ten moment byla v tobě znovuzrozená, o tom není pochyb, ale nikdy jsem ji v tobě neviděl více než teď. Byla workoholik, měla plány, byla na vše připravená a nikdy nic nevzdala a tohle teď děláš ty," znovu se lehce usmála. „Takové staré báby jako jsem já, se nemůžou nechat zahanbit. Tak pojď, ukážu ti, co jsme vymysleli s tím zařízením."
***
Naruto vstoupil do nemocničního pokoje oblečen v lékařském oblečení, aby mu to dodalo postavení a také proto, aby ukázal, že složil na to zkoušky. Nebyla to lež, nebyla to imitace. Tsunade jej uznala za medika a tady jej nikdo nemohl zastavit.
„Ty!" ozvala se týmová parťačka Ajisai, která se jmenovala Suiren, jestli si Naruto dokázal správně přiřadit jméno ke vzhledu.
„Yo!" pozdravil je Naruto jako Kakashi a zamířil k posteli, kde si vzal její složku. „Byly jste tu celou noc?"
„Proč bychom ti měly něco říct?"
„Protože jsem lékař a její naděje, že se vzbudí ještě tento týden?" nechodil Naruto kolem horké kaše. „Povídal jsem tady Ajisai, že tu máme krásný úsvit a západ slunce, jestli se chcete na to podívat déle, klidně nespolupracujte."
„Ano byly," zamračila se Suiren.
„Spala klidně? Žádné cukání? Mluvení ze spaní?"
„Ne," nejdříve se na sebe podívaly, nejspíše se střídaly v noci, takže se musely ujistit, že mluví pravdu a pak teprve přišla tato negativní odpověď.
„Výborně, v tom případě je vše tak, jak má," napsal Naruto pár svých poznámek a složku dal zpět na čelo postele. „Vzhledem k tomu, že na mě koukáte jak na vraha, ji otočte samy na záda," odstoupil o pár kroků dál a nechal jim volný prostor. Když se tak stalo, zjistil, že někdo v jejím nemocničním oblečení už vyřízl čtverec, aby škrábance s jedem byly vidět. Méně práce pro něj, aspoň nemusel používat čakra skalpel a mít na sobě dvě nepříčetné ženské.
Naruto si připravil nádobu s vodou, položil ji vedle Ajisai a pak jednou rukou vytahoval jed z těla a druhou tam rovnou vkládal protijed. Někdo úrovně Tsunade by věděl, že tu Naruto nebyl ani potřeba, ale kdo jiný by to vyřešil takhle? A hlavně když chytnou jeho, jak pomocí nějakého zařízení špehuje dívky, bude z něj největší úchyl a vznikne malý skandál. Když by chytli Tsunade? Ten skandál by jim hodně přerostl přes hlavu. Za chvíli byla ale nádoba plná zředěného jedu a Naruovi už jenom stačilo zacelit ránu a jelikož Kurama spal nebo tak něco, nebyl to až takový problém. Když si teda odmyslí, že tomu předcházely čtyři roky tréninku.
Naruto, když viděl, že mu důvěřují alespoň natolik, aby ji otočil zpět sám, tak jí krátce ale efektivně obrátil. Pomocí téměř až kouzelnického triku vyměnil její bundu, co měla vedle postele za naprostou kopii, kterou vytvořil nějaký specialista v Listové, a další specialisté do ní všili ono nahrávací zařízení. Naruto nevěděl, co vše ti borci museli udělat, ale když to s Tsunade zkoumali, nepoznali rozdíl a to je sakra co říct, když máš v bundě všité nějaký přístroj, co něco váží a jistě není udělaný z vaty, aby nevadil při nošení. Naruto doufal, že se nemýlil, jinak všechny ty peníze a plánování mu nikdo nevrátí a ještě bude za blba v Listové a za perverzáka ve světě.
Tu vyměněnou bundu přehodil jako gentleman přes Ajisai, když ji lépe posadil. Nikdo nemusel vědět, že to nedělá kvůli zimě anebo galantnosti. Každopádně ji dal polštáře více pod záda a pak ji opřel. Trvalo to tak minutu, kdy se na něj dvě holky mračily a on se na ně bezstarostně usmíval. Pak se ale Ajisai probudila a obě slečny byly u své kolegyně.
„Jsi v pořádku, Ajisai?"
„Nebolí tě nic?"
Ajisai jenom zakroutila hlavou. „Co se mi stalo?"
„Zkoušela jsi roli v tom příběhu o spící princezně, ale nikde nebyl žádný princ, co by tě políbil," ušklíbl se Naruto. Čím více bude žvanit, čím více kravin bude povídat, tím je menší šance, že si všimne, že její bunda je jiná.
„Tenhle," ukázala Suiren na Naruta. „tě ve vašem souboji otrávil."
„Já tomu říkám uspání."
„A následně jsi mě vyléčil?" přeměřila si ho Ajisai.
„Samozřejmě, sice jsme každý z jiné vesnice, ale nejsme nepřátelé. Nechtěl jsem tě tam zranit ani tě zesměšnit."
„Myslím si, že jsi udělal dost," zamračila se na něj třetí členka.
„Byla tak vykulená, že jsem jí mohl seknout do hrudi," odtušil Naruto a pokrčil rameny. „A následně ji odstranit jed přímo v aréně… ale nesnáším, když starý perverzáci čumí na malé holky," neodpustil si tuhle poznámku o věku, i když možná byly stejně staré jako on. „Takže ano, ukázal jsem vám tam, že když jdeš do souboje a vyvoláš malou pandu, musíš očekávat, že protivník zná něco většího. Můžeš to brát jako zesměšnění, ale kromě spánku se ti nic nestalo. Můžeš si ještě jednou prohlédnout překrásné hvězdy a zítra odejít do deště. A kdo ví? Třeba jednoho dne poznáš, že ne všichni z jiné vesnice ti jdou po krku."
„Nevíš, o čem mluvíš," odsekla Ajisai, ale ta zloba v ní nebyla až tak velká. „Deštná byla vždy bojiště vašich vesnicí a nikdo se o nás nezajímal, všichni okolo jsme byli jenom povolené ztráty a to prostě proto, že naše vesnice byla vždy na výhodném místě pro boje."
„Nejsi hloupá, myslím, že si pamatuješ, jak se jmenuji," opřel se Naruto o zeď, „Uzushiogakure je vesnice, odkud pocházeli moji předci. Historie ti poví, jak jsme byli skvělý, silný a tak se velké vesnice rozhodli, že nás zničí. Povídá se, že v té době nepřátelé uzavřeli dočasné příměří, aby tu vesnici srovnali se zemí. Listová nás nestihla včas podpořit a tak skončila kapitola Uzushiogakure jejím zničením. Nevím, kolik nás je, ale minimálně mě neuvidíš, jak křičím na mraky a hrozím, že vyvraždím každého z Kamenné a Bleskové či kdo ví, kdo na nás ještě zaútočil. Mohl jsem mít úžasný klan, kdyby historie byla jiná, ale ona taková není. Pomsta nic nezmění, a jestli chceme jednoho dne vybudovat mír, tak musíme začít jinak."
„Mír? Nic takového není možné."
Naruto se jen zasmál. „Proč někdo, kdo trpí nejvíce válkou, nedokáže věřit míru?" nechápal Naruto. „Každopádně na tomhle světě je jedna věc skvělá. Nepotřebuji ani jednu z vás, abych toho docílil. Stěžujte si, byť oprávněně. Nenáviďte nás, byť třeba oprávněně. Já ten mír ale pomohu zařídit a vy si pak můžete na stará kolena mručet, že stále prší a svět je zlý, když v tom dešti budou běhat nadšené děti a radovat se ze života."
„Z pozice lékaře jsi propuštěna, můžete odejít kdykoliv chcete," změnil Naruto téma a rozešel se ke dveřím. „Ale dnes večer má být krásný měsíc a má kamarádka pořádá další koncert, jestli pro jednu noc chcete zakopat tuhle válečnou sekeru, není lepšího večera než dnes."
***
Uběhly dva dny a Naruto stál se svou rodinnou u hrobu Ameyuri. Všichni kromě jeho rodiny už odešli, ať už si někam připít nebo zpět na své pozice. Naruto tam ale chtěl ještě chvíli zůstat, ne proto, aby konečně vyprodukoval slzy. Ty věděl, že přijdou znovu až tehdy, až bude Danzo z jejich světa a nebude hrozba. Teprve až bude klid, si dovolí se zhroutit, do té doby musí být silný pro svou rodinu.
Naruto věděl, že Jiraya kousek vedle nepostává jen tak, ale že něco chce. Tak za ním prostě zamířil a nechal zbytek své rodiny ještě chvíli truchlit.
„Tobirama je na cestě do Deštné, podle toho, co zjistí, budeme muset reagovat. Tu naši akci nechci bez Tobirami spustit, takže jsem naplánoval celé to setkání hlav klanů a rady na to, až tu bude. Každý to chápal, jde přece o ochranu tebe. Chceš tam mít nejsilnějšího shinobiho Listové, co nikdy nespí. Zítra je setkání Kage, kde se bude mluvit o nějakém spojenectví. Věřím, že něco získáme, ale rozhodně to nebude ten mír, o kterém sním. Ještě je na to bohužel brzo."
„Raikage nabídne něco málo plus to místo, kde mohu vyzvat Kuramu a Tsuchikage nenabídne nic," odtušil Naruto.
„Nejspíš," souhlasil s ním Jiraya. „Prozatím se musíme spolehnout na sebe. Začneme tímhle sněmem Kagů, pak uděláme tu naši věc, až se vrátí Tobirama a pak se zaměříme na Deštnou. Bude těžké se tam dostat nepozorovaně, ale myslím si, že to zvládnu. Plán ale promyslím, až bude klid, ale ne zase moc pozdě, aby naše informace už nebyli nepoužitelné."
„Hádám, že se budeme muset nějak rozdělit. Já a Fuu někam tam do Bleskové nebo kde to jejich místo je a ty s Karin nejspíše do Deštné."
„Jak říkám, zatím nemám zdání, koho budu potřebovat. Deštná je z velké části neproniknutelná, takže čím méně lidí, tím větší šance. Tobirama i Karin jsou favoriti, kteří by mohli jít se mnou. Ty ale budeš potřebovat taktéž velkou ochranu a Tobirama i Karin jsou na to také skvělá volba. Myslím si, že budu mít jednu dlouhou noc s Tsunade, abychom to vymysleli."
„Lépe ty než já. Už mi to přelítává občas přes hlavu."
„Rozumím více, než si myslíš. Mě ale nikdy tohle nevadilo, čím více jsem měl práce, tím méně jsem měl čas na myšlenky kolem."
„Třeba jak se postarat o malé dítě, co je tvůj kmotřenec."
„Například," povzdechl si Jiraya. Tohle bylo furt bolestivé téma, stejně jako desítka dalších, které porážel již zmíněným workoholismem. „Co jsem chtěl tak nějak říct, buď připraven. Možná budou Kage zítra něco chtít a jestli ne, pak tě bude potřeba určitě. Každá hlava klanu si může vzít svého zástupce na to setkání. Sasuke tam bude se Shisuiem. Karin tam vezmu já, protože i když nejsem hlava klanu, místo u stolu mám taktéž a tebe tam vezme buď Tobirama nebo Tsunade. Pak až tam budeme, stačí jedna technika a celá stabilita naší vesnice se zhroutí jako domeček z karet."
„Vůbec nejsme dramatický poslední dny," odtušil Naruto.
„Tak bych chtěl, aby život byl jedna velká erotika, ale jsou věci, co se mi nesplní."
„Zkus drogy, tam můžeš být, co chceš, třeba i žádaný chlap," snažil se Naruto zavtipkovat. „Nebo ještě lépe nějaké genjutstu! Můžeš někomu platit a on ti ve fantazii splní, co chceš."
„Nabídni to Sasukemu, třeba si na tom postaví živnost, ale mě z toho vynech, já mám vše v reálném životě," odfrkl si Jiraya.
Naruto už chtěl otevřít pustu a něco říct, ale pak si to rozmyslel. „Budu na tebe hodný, dneska na to není den."
„Smutné je, že nebude ani zítra. Dám vědět Fuu přes žáby, že Ameyuri je pohřbená, aby měla možnost truchlit aspoň sama," poplácal ho Jiraya po ramenou a pak zmizel v oblaku kouře. Naruto toho měl tolik na srdci, že bezmyšlenkovitě přešel, že ani Jiraya neumí oranžovou.
***
Noční čajový dýchánek byla dost neobvyklá záležitost, ale nic to neměnilo na tom, že to bylo potřeba. Teda jediný, kdo pil čaj, byl on. Tsunade měla saké a jejich informátor nepil nic.
„Karin je na místě, máme soukromí, tak pojďme na to dříve, než se z těch starostí opiju," začala oficiálně slovy o alkoholu tohle setkání Tsunade.
„Na tom setkání klanů a rady si vezme Danzo dva lidi ze své nejbližší ochranky. Ty nejvěrnější jsou čtyři. Jeden z nich je nepoužitelný, poté co se ti snažil ukrást ruku, Naruto. Druhý je Fuu, toho si jistě pamatuješ z tvé cesty kolem světa, třetí je na misi daleko, aby tohle stihl, a čtvrtý je dostupný. Zařídil jsem, aby se Fuu z mise, která měla skončit včera domů, nedostal. Zaútočil jsem na něj cestou domů, svázal jej a uspal. Nebude dělat problém, dokud jej nevyzvednu, mám u něj i svůj klon a v případě, že se mi něco stane, mám i pojistku, aby jej někdo našel. Tudíž má Danzo možnost pouze jednoho ze svých nejvěrnějších a druhého si vybere někoho z obyčejných ANBU/Root jednotek. Neočekává zradu, tudíž pro něj bude jedno, kdo ten druhý bude a se štěstím, vybere i dva lidi ze strany obyčejných shinobi, protože nebude třeba chtít, aby měl kolem sebe jednotky, kde nikdo nezná jejich jména. Některým klanům by se to nemuselo ani líbit. Všichni jsou bez masky a on má dva maskované strážce."
„Jaká je šance, že ten někdo budeš ty?"
„Padesát procent hádám," odtušil informátor, „když vezmu v potaz, že uvnitř mám ještě jednoho člověka, co pro mě udělá cokoliv, tak ta šance se zvedá až někam k osmdesáti procentům, že tam budu já nebo on."
„Předpokládáme, že je ale Danzo paranoidní, jakmile pozná, že se něco děje, nějak zakročí. Potřebujeme jistotu, že se nehne, až to spustíme."
„Pokud tam budu, postarám se o to. Pokud tam bude můj kolega, tak nemá na to techniky, budeme doufat, že katana u krku bude dostatečná motivace, aby se nehnul."
„To je málo, nemůžeme celé tohle vsadit na náhodu," zakroutil Naruto hlavou.
„Jiraya na to jde z jiné strany, nevím, koho přemlouvá, ale bude to určitě někdo, kdo tam bude. Nevím, jaká je ale šance, že bude tak rychlý, aby zabránil Danzovi v čemkoliv, jak to spustíme," řekla Tsunade
„Karin řetězy neovládá ještě tak, aby se na ně dalo spoléhat. Sasukeho sharingan nevím, jak bude platný a já taky nejsem zadržovací typ," zhodnotil Naruto.
„Tobirama-sama se může postarat o slepotu na Danzoa, jeho genjutsu je téměř nepřekonatelné, ale furt to chce zabránit tomu, aby udělal jakoukoliv pečeť. Jeho možná nezastaví nic, co není perfektní, jestli aktivuje Izanagi, je mu jedno, že má katanu na krku a bude to tak i brát dle mého. Určitě je si vědom, že když ho zabijeme předtím, nebude muset vypovídat. Smrt nebo Izanagi bude mu to jedno, hlavně nebýt chycen."
Naruto sevřel pěst vztekem, další překážka, i když jich postupně boří tolik. „Využiji noci a navštívím Jirayu, musím se ho na něco zeptat, když to vyjde, tak se postarám o to, aby se Danzo ani nehnul. Pokračujte beze mě, Tsunade mě když tak informuje," a s tím vstal ze své židle. „Karin mě nasměruje a vyprovodím se sám."
***
„Jestli nás někdo chytne, tak se to bude blbě vysvětlovat," řekla Karin, když stáli před jedním sídlem.
„Co po mě chceš slyšet? Aby ses nenechala chytit?" pokrčil Naruto rameny. „Pokud budeš obezřetná, měla by ses tam dostat oknem, má je otevřené."
„A ještě mám vzbudit jen jeho a ne ty víš koho, kdo spí vedle."
„Karin, vím, že riskujeme, ale počet dní se krátí. Tohle nejsou rozhovory, co se dají probírat za dne. Už tu čekáme pár hodin, abychom se ujistili, že nás nikdo nesleduje, buď to uděláme dnes, nebo zítra nápadně."
„Jdu," řekla jen nakonec a s tím vyskočila na hradby a naposledy se pomocí své techniky, podívala kde, kdo je a pak ji vypnula a s tím přestala pro všechny senzory vysílat i svou čakru. Byla teoreticky neviditelná, uvidí se, jak daleko to bude i praktická neviditelnost. Musela ale přiznat, že ten adrenalin stál za to. Plížit se, vyhýbat se hlídce a dojít až k nejhlídanějšímu domu byla i legrace. Pak už jenom stačilo vylézt až po stěně do okna. Když skočila na rám, všimla si, že se dotkla lanek, co tam byli a to vzbudilo její cíl. Byla dobrá, ale bylo vidět, že byli lidi, co byli lepší.
Shikamaru rychle otevřel oči, když zjistil, že lanka, co tam nastražil, jej probudili. Neočekával, že se něco takového stane, maximálně nějaká zbloudilá kočka, ale minimálně do té doby, než cizí Kage a jejich ochranka odejde, měl v plánu se postarat o bezpečnost svou a Tayuyi. Bylo překvapivé, že jeho paranoia někoho chytla.
Karin mu ale ukázala jenom to, že má být potichu.
Shikamaru si jenom povzdechl. Tohle byla otrava, a pokud to byla past, tak to byla velká otrava.
Karin ale pro jeho překvapení vyndala z kapsy nějakou žábu, která z jejích rukou skočila na podlahu a pak se zvětšila. To vše tak tiše, že Tayuya spala dál. Shikamaru naznačil rukama, co má jako dělat se žábou v jeho pokoji. Karin se jenom ušklíbla, tiše seskočila taktéž dolů a doslova se nechala tou žábou sežrat.
„Za tohle mi neplatí dostatečně," povzdechl si Shikamaru, políbil Tayuyu na čelo a vydal se k té žábě taky. Něco mu říkalo, že buď si vzal někde nevědomky solidní matroš nebo je uvnitř Naruto a začne se mu smát, že se nechal nachytat. Jedno blbější než druhé. „Doufám, že to nebolí," řekl Shikamaru šeptem k žábě a taktéž vlezl ‚dovnitř'.
„Díky, že ses připojil," pověděla mu Karin.
„Přežil jsem výbuch, co zničil okolí pěti kilometrů, viděl jsem Orochimarova hada bušit do skály, Akamarua zvracet v různých barvách, ale tohle jsem ještě neviděl," zhodnotil to Shikamaru. „Bylo to nutné?"
Karin se jen posadila na zem a povzdechla si. „Do toho mě namočil Naruto, čeká na další zastávce, ti pak vše snad vysvětlí."
„Ty jsi teda jenom vyvolávač dopravního prostředku?"
„Mám pár užitečných schopností, které mě činí žádanou a tak jsem tu."
„Jako jo, dostala ses ke mně do pokoje docela snadno, budu muset promluvit se svým otcem. Upřímně ale nevím, jak zabránit, že někdo kdo nemá čakrovou stopu se k tobě dostane."
„Třeba nějakým lankem v okně, to bylo chytré."
„Tayuya by mě zabila, kdybych svoje dvě stě IQ celý den nevyužil," sedl si taky Shikamaru na zem, „ženy jsou strašná otrava."
„A to neznáš Naruta tak dobře jako já, ten je ještě horší," povzdechli si společně a alespoň v duchu se objali, jací jsou to chudáci.
„Proč mám pocit, že jste strávili cestu tím, že jste mě pomlouvali?" odtušil Naruto, když vlezl dovnitř a spatřil je, jak tam sedí. Jejich pohled říkal mnohé a tak Naruto už nevyzvídal. „Každopádně budu se snažit být rychlý, Tayuya by se mohla probudit, nenašel by tě otec v posteli nebo tak něco."
Shikamaru jenom kývl. Na srandy, že jej otec v noci nekontroluje dobrých několik let, nebyl teď čas.
„První otázka, jak bude ten sněm klanů, budeš na něm se svým otcem nebo bere někoho jiného?"
„Poslední dobou už jsem tam byl jen já, jednou to bude můj klan a tohle slouží jako příprava. I proto je tam vždy další člověk. Většinou teda budoucí hlava klanu nebo manžel či manželka současného vedoucího."
„Dobrá tedy. Pamatuji si, jako kdyby to bylo včera, když jsme se bavili v té jedné uličce o tom, jestli mi důvěřuješ. Pověděl jsem ti o Kuramě, o našem budoucím souboji, který se mimochodem hodně blíží a dal ti své požehnání s Tayuyou," Shikamaru na to jenom kývl, „Jsi génius, nebudu urážet tvou inteligenci, takže pro tebe mám další nezáviděníhodnou situaci. Chceš mi slíbit, že to, co ti řeknu, se nikdo nedozví nebo chceš vystoupit a my dokuňkáme zpět domů?"
„Je to horší než to, že musíš bojovat o svůj život se svým démonem?"
„Mnohem a mnohem horší," byla nekompromisní odpověď.
„Otrava. Ohrozí to zdraví moji rodiny?"
„Pokud se to nepovede tak určitě, pokud ano, tak asi ne."
„Tak v tom případě takhle. Je to důležité?" podíval se po nich obou Shikamaru.
„Myslím, že jsi ve svém životě neudělal nic většího a pokud budeme mít klidný život, asi ani neuděláš. Je to napravení staré křivdy a odhalení lží. Více ale bez slibu říct nemohu. Varuji tě ale rovnou, ta žába, ve které sedíš? Pozná podle čakry, jestli lžeš. Pokud chceš odmítnout, prostě odmítni, nesnaž se mi lhát," zalhal ale trochu sám Naruto, protože detektor lži tu byla Karin.
„Zemřela kvůli tomu Ameyuri?"
„Dá se to tak říct."
„V tom případě slibuji. Slíbil jsem sám sobě a Tayuye, že ti pomohu splnit tvůj sen. Je tu s tebou Karin, byla za tebou Ameyuri, takže hádám, že jsou v tom další. Varuji tě ale rovnou, pokud je to o tom, že chcete odejít z vesnice, pomůžu vám naprosto se vším, ale já tu musím zůstat."
A jelikož Karin kývla. Naruto spustil to, proč jsem přišel. „Na tom sněmu chci, abys chytil do svého stínu všechny na můj povel. Následně z něho pustíš jenom mě, Sasukeho, Jirayu, Tsunade, Karin a Tobiramu. Ostatní budeš pouštět, jak to budeme potřebovat. Vezmi si předtím čakra pilulku a v průběhu ti budu, když tak doplňovat čakru já. Nesmíš se ale nechat přetlačit a v žádném případě se nesmí pohnout Danzo nebo Shisui."
„Důvod mi povíš teď nebo se ho dozvím tam?"
„Radši bych byl, aby to bylo tam, čím méně toho víš, tím lépe pro všechny. Stačí, když je všechny chytíš a udržíš, o ostatní se postaráme my."
„Jsi si tímhle jistý? Tohle nikdo nepřekousne, pokud se pleteš."
„S partou lidí, co jsem vyjmenoval, si myslíš, že bych si mohl dovolit se plést?" nadhodil smutně Naruto. „To, co se stane, je něco, čemu se nedá vyhnout. Je to jako náplast, více to bolí, když trhneš, ale rychleji se to ztratí."
„Nevím, nakolik zvládnu držet takový počet lidí," přiznal Shikamaru, „přijď zítra k nám domů. Otec bude skákat nadšením, že beru trénink vážně a já si na tvých klonech vyzkouším, jak mi to půjde."
„Určitě, ale ani slovo tvému otci, má tak IQ pět tisíc, řekneš mu ahoj a bude to vědět."
„Takhle to nefunguje, ale rozumím ti. Očekávám, že mi tam stejně pomůže, až uvidí můj stín. Nemusí se mnou souhlasit, nemusí vědět, co se děje, ale stejně mi asi pomůže. Nechám ale na tobě, jestli ho pustím nebo ne. Je to tvoje divadlo, já budu hrát jen svou roli a doufám, že mě nikdo na konci nevypíská."
„To bylo hezky poetické," usmála se na něj Karin.
„Chlap dělá vše, co musí, aby si udržel někoho tak úžasného jako je Tayuya,," přiznal Shikamaru.
„Naruto ti tvou volbu schválil, ale i já musím říct, jak moc jsem šťastná, že je Tayuya s tebou. Je aktuálně mnohem šťastnější, za to máš náš velký dík," pokračovala Karin.
„Nejvíce jsem vyhrál já. Nedokážu si ani představit, jaké by to bylo, kdybyste ji sem před těmi roky nepřivedli."
„Dohodili bychom ti Ino nebo tak něco," ušklíbl se Naruto. „Začal jsem Kibou a skončím, až když budou všichni mě nejbližší zadaní."
„To zní jako otrava, to první i to druhé."
„A přesně proto to dělám," ušklíbl se Naruto a ještě chvilku se bavili o maličkostech, než tenhle žabí sněm rozpustili.
***
„Je ti jasné, že jsem u tebe v pokoji dost často, aby lidé měli o čem drbat že?" neodpustil si Naruto, když seděl vedle Temari.
„To je právě chtěné, tě využívám ke svým účelům."
„Ó," vydal ze sebe Naruto. „Povídej, přeháněj."
„Podívej se na můj věk, jsem v nejlepším věku, abych si našla ženicha… aspoň teda podle Písečné rady."
„Vážně? Jsme puberťáci pomalu a tebe už tlačí do svatby?"
„Tlačí je silné slovo. Už mi ale bylo naznačeno, že se v následujících letech mám poohlížet po někom, s kým můžu vytvořit budoucí Kazekagy… můj bratr schytal to samé."
„Takže se setkáváš s různými kamarády, aby ti dali pokoj?" zasmál se Naruto.
„Přesně, Baki jistě předá, že jsem trávila dost času s tebou a Shikamarem. Když bude kreativní, nezmíní ani to, že existuje nějaká Shikamarova přítelkyně a já budu mít dalších pár let klid. Kdyby ne, můj plán je to, že nemám čas kvůli funkci, ať to hodí na bratra. Byl z nás nejvíce sociální, je populární mezi dívkami. Určitě mu něco vyjde a rada uzná, že jejich sotva jednodenní chození je to, co směřuje ke zdravému manželství s mnoha dětmi."
„Mě přijde, že vám to slunce občas leze na hlavu," řekl Naruto to, co měl na jazyku. „Asi řeknu Tobiramovi ať vám tam z ničeho vyrobí nějaké moře, můžete se válet na lehátku a přestanete myslet na kraviny."
„To zní jako dobrý nápad," zasnila se Temari, „třeba až tohle vše skončí, něco takového uděláme. Pak ještě povoláme prvního Hokageho, aby nám tam udělal palmy, a bude to ráj na zemi."
„Až to tam postavíš, dej vědět, udělám si tam dovolenou," zasmál se Naruto.
„Do té doby máme ale na pořadu dne něco jiného. Dneska odcházím a chci tě seznámit se vším, co se probíralo na setkání Kagů. Nevím, jak budeš obeznámen, ale nechci, aby se stalo, že jsi něco nevěděl, takže ve zkratce. Akatsuki je hrozba, to bylo první, co jsem přednesla. Ztratila jsem kvůli tomu svého bratra, museli pochopit, že je to tak vážné a tak osobní. Tsuchikage mě odmávl, že to je můj problém, jestli jsem chtěla svého bratra zachránit, měla jsem být rychlejší a pokud chci zpět jednoocasého, mám si ho zpět chytit. Pak nám Raikage dal všem čočku, že je to naše vina, že Akatsuki tak prosperovala, nechali jsme si utéct shinobi, který se do něj připojili a někteří z nás si je i kupovali na levné mise s téměř stoprocentní úspěchem. Tsuchikage to odmávl, že je to běžná praxe a nepopíral, že je využíval ve velkém. Vznikla z toho docela horká debata a Hokage budu muset opravit jeden stůl."
„A výsledek?"
„Já, Hokage a Mizukage jsme oficiálně ohlásili spojenectví na ochranu tebe a tvé kamarádky. Raikage říkal, že se nepřipojí do té doby, než zjistí, jestli je to potřeba, když jich je v Akatsuki tak málo už. Nabídl vám ale své místo na trénink. Tsuchikage přistoupil akorát k tomu, že si ohlídá svého zbývajícího Jinchūriki u sebe ve vesnici a jestli jsou ty démoni tak důležití, že jim toho svého posledního nedá, jako ostatní slabé vesnice. Zapomněl dodat, že je stejný ‚tragéd', protože taktéž přišel o jednoho. Raikage si ohlídá taktéž toho svého. Než ale Akatsuki zničíme sami ve třech vesnicích nebo nám to přeroste přes hlavu, tak nebudou nasazovat svůj krk."
„V konečném důsledku nám uškodilo to, že jsem tak úspěšný na ničení jejich členů," zasmál se Naruto bez humoru. „Tomu říkám ironie osudu," zakýval nevěřícně hlavou. „Každopádně, jestli to takhle půjde, možná to opravdu zvládneme bez nich. No, a jestli Tsuchikage opravdu schová svého Jinchūriki, tak je to více, než jsem čekal. Akatsuki jsou blázni, ale snad už je v tom menším počtu nenapadne zaútočit na vesnici."
Temari se jenom suše zasmála. „Jaká je šance, že Tsuchikage nasadí životy svých lidí, aby ochránil jednoho člověka, který je mu ukraden?"
„Nevím, ale budu věřit, že větší než nula."
„To jsme dva," řekla Temari a pohladila svůj klobouk. „Nic to ale nemění, můj tým je pro tebe připraven, naše poslední akce byla sice hořkosladká, ale úspěšná. Nebudu se ptát, co z toho chceš vydolovat, ale jakoukoliv další akci tohoto ražení okamžitě podpořím. Pošli jestřába a já pošlu to, co budeš chtít, kam to budeš chtít."
„Hádám, že stejnou nabídku dostanu i od Mei," pousmál se Naruto. „Myslím, že nebude trvat dlouho, než budeme muset zakročit znova. Očekávej tedy mou zprávu."
„Máš nějakou stopu? To ráda slyším. Pokud to bude možné, ocenila bych, kdyby někde na tom místě, kde budeš trénovat, byl někdo od nás."
„Tam kam mě pošle Raikage? To asi záleží na tom, kolika lidem to bude chtít prozradit, ale dám ti vědět samozřejmě."
„V tom případě mi nezbývá nic jiného než ti popřát štěstí," shrnula Temari a došla jej obejmout. „Budeš ho potřebovat nejvíc z nás. Snaž se být opatrný."
„Znáš mě," usmál se na ní.
„No právě," zamumlala Temari a ono to tak nějak říkalo vše.
Autor: Amren Vydáno: 24.12.2020 18:18 Přečteno: 430x Hodnocení: neohodnoceno |
Komentáře
Zajímavý díl nemůžu se dočkat pokračování