Kapitola devětapadesátá - Protivníci v dáli

Lepší život

„Kabuto?“ ozval se Muta, když mu přišla zpráva od jednoho z broučích partnerů, které rozeslal po okolí. Nebyl to ale jenom Kabuto, kdo se otočil na svého kolegu, i Naruto čekal, co že se vlastně děje.

„Máš něco nového?“ odložil Kabuto své psaní.

„Mimo můj dosah jsme zaznamenali dvě silné čakry,“ pověděl Muta a všichni přítomní ihned pochopili, jak to myslel.

„Jestli jsi je zaznamenal i mimo dosah…“ nedokončil schválně Kabuto a zavolal přes vysílačku Anko, furt byla ona vedoucím této jednotky, ne že by na to oni nějak extra hráli. Než Anko přišla, panovala v místnosti jakási nervózní atmosféra. Když se ale objevila ve dveřích, ani se nepotřebovala zeptat, co se děje, prostě si sedla a počkala si jaké informace, se všichni dozví.

Muta místo tradičních slov vytáhl mapu, na které byla zobrazena jejich pozice, ale také pozice každého dalšího týmu z jejich hromadné jednotky. U každého týmu byl také kruh, který naznačoval, jak velký dosah mají jejich přenosné rádia a samozřejmostí bylo to, že každý tým měl dosah minimálně na jeden další tým, který měl zase na další tým, aby v případě útoků nebo objevení Akatsuki, mohli během několika sekund mobilizovat celou jednotku. Muta ale prstem, na kterém seděl malý brouk, ukázal do prostoru nikoho, tedy do takového místa, kam nezasahovalo rádiové spojení žádného dalšího týmu.

„Sakra,“ pověděla Anko, když pochopila, co to znamená, jestli se vydají prozkoumat tuto stopu, budou bez okamžité podpory.

„Můžeme je nechat přijít blíž,“ navrhl Naruto, když také koukal na místo, kam Muta ukazuje.

„Riskantní,“ zvážil to Kabuto, „nevíme, kdo to je, ani co dělá tak blízko chrámu Ohně. Nemusí to být Akatsuki, ale musíme zvážit i nebezpečí z jiných zemí nebo nějakého dua nukeninů. Pokud budeme na ně čekat, mohou se vydat úplně někam jinam a ztratíme je třeba navždy.“

„Každopádně se musíme rozhodnout rychle,“ dodala Anko. „Poslala bych zprávu Gaiovi-san, neměl by být tak daleko.“

Kabuto na to jenom kývl a Muta se okamžitě vydal do práce. Jako ten, co měl jejich rádio na starosti, věděl, co má dělat ze všech nejlépe. „Naruto, pojď se mnou, dojdeme za hlavním mnichem a spravíme ho o situaci, ať se Gai-sempai rozhodne jakkoliv.“

Naruto jenom kývl, vzal si pro jistotu celou svou výbavu, aby mohli okamžitě vyrazit proti zatím neznámému týmu a vyšel ze dveří ihned poté, co jimi prošel Kabuto. Netrvalo to ani dlouho a Chirika našli.

„Mohu vám nějak pomoci, pánové?“ reagoval Chiriku jako první na jejich příchod.

Kabuto se okamžitě zhostil své funkce. „Máme podezření, že se k této pozici přibližují dva relativně silní shinobi, víte o nikom, kdo k vám míří?“

Chiriku si vzal jenom malý okamžik na rozmýšlení a pak záporně zakýval. „Z našeho chrámu není nikdo pryč, kromě těch, kteří se nemají ještě dlouhé týdny vracet a ani nevím o nikom, kdo by k nám mohl zavítat. Tuto možnost ale nevylučuji, chrám Ohně byl vždy místem, kam může každý shinobi od nás či našich spojenců zamířit, když neví, kam jinam jít.“

„Rozumím,“ pokýval Kabuto, „informovali jsme velení o této situaci a jsou víceméně dvě možnosti, které nám velení nabídne. Buď se vydáme na průzkum, s tím, že rádio vám zde necháme a někdo z vašich lidí jej bude muset obsluhovat a my budeme s tímto člověkem komunikovat vysílačkami s nízkým dosahem nebo jej necháme přijít blíž. V obou případech bych doporučil, abyste připravili celý chrám na možnost boje.“

„Dám povel k rozeznění zvonu,“ svolil Chiriku okamžitě. „Jestli tedy necháte zde rádio, chopím se této funkce já. Zde v chrámu mám největší zkušenosti s komunikací s ostatními shinobi a i různými kódy, kdyby nějaké cizí rádio padlo do špatných rukou, Asuma mě toho naučil mnohé za dobu naši spolupráci.“

Kabuto jenom lehce kývl a Naruto sklonil svou hlavu pro znamení respektu a úcty.

„A navíc,“ pokračoval Chiriku, „Asumovi to za všechno dlužím, jestli se vydáte případným útočníkům naproti, připravím vám mé nejlepší bojovníky, stačí mi dát vysílačkou vědět a pošlu je na vaši pozici v mžiku oka.“

„Děkujeme, Chiriku-sama,“ poděkovali jak Kabuto tak Naruto současně, což způsobilo, že se všichni tři na chvilku usmáli a že to bylo potřeba.

***

Kabuto s Narutem ani nedošli do míst, které jim bylo půjčeno jako dočasné útočiště, když vyšli jak Anko tak Muta ven.

„Máme se vydat na průzkum,“ zněl ortel, který vyslovila Anko.

„Chiriku se bude starat o naše rádio, necháme mu jej tady i s vysílačkou, lepší řešení teď stejně nevymyslíme,“ odvětil Kabuto.

„Dobrá,“ souhlasila Anko a Muta tedy zmizel v oblaku kouře, aby předal svou zodpovědnost. „Jste připraveni na cestu?“

Kabuto jenom kývl a Naruto si lehce poklepal na svou výbavu, aby ukázal, že i on je připraven.

„Půjdeme v tradiční formaci, Muta bude náš zrak, Naruto ty za ním, jestli to opravdu bude někdo proti nám, chci, abys je zaměstnal svými klony. Já půjdu za tebou a Kabuto vzadu,“ vysvětlila ještě Anko, když se rozezněl svolávací zvuk zvonu, pak už to trvalo jenom pár sekund a Muta byl znovu vedle nich. „Tak pojďme,“ a s těmito slovy všichni okamžitě zmizeli a vydali se směrem k něčemu, čemu by se dalo říkat běžná rutina.

***

Muta ale po nějaké té minutě bezeslovného běhu ukázal rukou jednoznačné gesto. Stát. A tak všichni zastavili. „Mám podezření na nějaký z týmů Orochimara,“ spustil, když byli všichni jeho kolegové v doslechu. Nikdo se nepotřeboval zeptat, proč si to myslí, protože všichni věděli, že bude i dál pokračovat. „Jeden z té dvojice je podle čakry na nějaké obvyklé úrovni jounina, z druhého je cítit čakra, jako byla z jednoho z těch, kteří drželi bariéru při invazi. Pamatujete toho, jak měl dvě hlavy a tedy jeho čakra byla jakási dvojitá?“ Všichni mu samozřejmě kývli, někteří u toho byli a ostatní měli alespoň přehled, co se kde dělo. „Tak tenhle vypadá, jako kdyby byl složený z pěti lidí.“

Reakce jeho týmu byla všelijaká, Naruto se tvářil znechuceně, Kabuto nic neříkající, ale Anko nasadila svůj nejzuřivější výraz.

„Stihneme tam dojít, než ztratíme kontakt s chrámem?“ byla důležitá otázka.

„Negativní,“ odvětil po chvilce Muta, když si to v hlavě přepočítal.

„Sakra,“ bylo všechno, co řekla Anko, než spustila jejich domněnku do vysílačky, kterou Chiriku potvrdil a následně samozřejmě poslal dál. „Chceme podporu nějakého jiného týmu nebo někoho z chrámu?“

„Jestli to není Akatsuki… a navíc, můžeme si dovolit čekat? Jestli tady mají nějaký úkryt, musíme je přepadnout dřív, než zmizí z povrchu. Úkryt takto blízko chrámu Ohně je strašidelná myšlenka.“

„A co je zkusit jenom sledovat?“ navrhnul Naruto, „jestli to bude někdo od Orochimara, tak by nemuseli být specializovaní na odhalování čakry.“

„Můžeme to zkusit,“ navrhla Anko, když se podívala na výrazy ostatních, které nebyli proti. Pak už tedy stačilo upozornit Chirika, co jdou dělat, ale ať zůstávají připravení, že možná na chvíli zmizí z dosahu, ale jakmile se znovu objeví, je možné, že budou žádat o posily. A po tomto potvrzení se vydali skrytě dál, něco jim ale říkalo, že tato mise není taková, jak na první pohled vypadá.

***

Tým Anko zůstal stát zhruba kilometr od stále se přibližujících protivníků, kteří prozatím stále nebyli vidět. Nikdo se ale neodvážil jít blíž, co kdyby náhodou mezi těma dvěma byl nějaký senzor. Všichni byli ale připraveni vyběhnout a přepadnout své protivníky, kdyby zamířili jinam nebo se ukázalo, že jsou to opravdu nepřátelé.

Naruto si konečně uvědomil, jak asi vypadá, když by se dala nervózní atmosféra téměř krájet. Schovaný v korunách stromu, v ruce svůj dvouruční meč, který stále ještě nevrátil Suigetusovi a připraven okamžitě spustit klonové peklo na toho, kdo se u nich objeví.

Pak ale postavy přišli blíž a každému se minimálně na moment zastavilo srdce. Dva lidé v černých pláštích s rudými mraky značili to, jak se šíleně spletli.

Kabuto se okamžitě otočil na Anko a téměř až šíleně začal ukazovat, ať už do prdele běží zavolat posily, když opustili dosah před nějakou dobou. Anko se chtěla vzbouzet, že ji tady budou potřebovat, ale Kabuto byl nekompromisní, protože jestli se tu za chvíli neobjeví celá Listová jako posila, je úplně jedno, že tu bude ona navíc nebo ne. Anko tedy nakonec souhlasila a rozběhla se pryč. Samozřejmě tento rozhovor netrval déle než pár sekund. Kabuto se tedy podíval po ostatních a i jim naznačil, že se pomalu stáhnou, že není potřeba se nechat odhalit bez jistých posil a dokud nezačne boj, není potřeba ani jej natahovat. Prostě a jednoduše, že nejlepší útok je obrana a zdržování.

Všichni mu kývli a pomalu se začali stahovat, ale stalo se po chvíli něco, co nikdo nečekal. Ten Kakuzu se objevil vedle nich, téměř z ničeho nic a každý tak okamžitě pochopil, proč tento shinobi dokázal žít více než stovku let a porážet různé protivníky. Nejen že byl rychlý, obratný, ale také je dokázal spatřit a dostat se k nim, než oni stihli pořádně zareagovat.

„Koho pak to tu máme,“ bylo jediné co Kakuzu řekl, když tým Kabuto odskočil daleko pryč, ale stejně stáli z jedné strany zablokovaný Kakuzem a na druhé straně stál ten Hidan. Nesmrtelné duo jak vyprávěli Narutovi v Oblačné. „Neznám ani jednoho z vás, kromě tebe,“ ukázal Kakuzu na Naruta. „Náš úkol ale nejsi pro dnešek ty.“

A Naruto ani nevěděl, že si oddechl nahlas.

„Hej!“ křikl Hidan na svého partnera. „Ty máš svou srandu v tom chrámu, co sis tak vyžádal, nech mě mít tu svou!“

„Hlavně nezdržuj, nebo tě zabiju,“ odvětil mu Kakuzu.

A než stačil někdo něco dalšího říct, už na ně letěla kosa na jakémsi řetězu od Hidana, kterou Naruto stihl pomocí svého meče zablokovat. V ten moment Muta zmizel a v místě kde stál, se objevilo jenom spousta brouků a Kabuto ze své pozice spustil své první jutsu. „Suiton: Suidan no Jutsu,“ které spustilo obrovský proud vody přímo na Hidana, který to jenom lehce přeskočil a znovu opět zaútočil kosou na Naruta, který naštěstí zvládal dobře blokovat. Nestál proti němu sice uživatel meče, ale byl by hrozný šermíř, kdyby se nedokázal bránit i jiným zbraním.

Naruto věděl, že Muta se bude snažit sežrat pomocí brouků co nejvíce čakry z toho Hidana a zároveň dávat pozor na to, jestli se Kakuzu nezapojuje do boje. Také samozřejmě věděl, že Kabuto bude jeho support a zároveň lékař, kdyby se něco stalo. A tak se tedy pustil do ofenzívy. Přivolal pár klonů a s nimi spustil všechny své dovednosti, které za ty roky získal. Samozřejmě byl jejich úkol zdržovat, takže nikdo z nich nesměl spotřebovat veškerou svou čakru, unavit se tak, aby se nedokázal stáhnout nebo utrpět takové zranění, že by nedokázal při rozkazu utéct. Nejdůležitější bylo ale přežít, což když si Naruto vzpomněl, jak skončila Yugito z Oblačné znělo hodně optimisticky. Naštěstí ale z nějakého důvodu na ně neútočili oba členové Akatsuki.

Pár prvních pokusů bylo pro Naruto jenom z důvodu získání zkušeností, čím více jich Hidan zničil, tím měl lepší přehled o jeho rychlosti, slabých místech, dosahu jeho zbraně a jiné velmi důležité informace.

Jeho prvním útokem byl ale Tanec srpku měsíce, který se pro něj stal už téměř typickým. Klonové zaútočili ze všech stran a on stále útočil čelně. Hidan svou kosu roztočil tak, že zničil všechny tři klony jedním úderem a už chtěl zastavit i originál mířící na něj ve skoku. Naruto ale už se dávno naučil téměř dokonale používat svou větrnou čakru, takže pomocí ní se odrazil trošku více do vzduchu, vyhnul se tak letící kose a svůj dopad meče zamířil na Hidanovu hlavu, ten ale na poslední chvíli trošku uhnul, takže jeho meč skončil zaseknutý v ramenu.

„To jako kurva bolí!“ vykřikl Hidan a přivolal svou kosu na další útok. V tu chvíli ale mezi kosou a Narutem stála hliněná zeď od Kabuta a tak Naruto mohl znovu zaútočit, teď už vodorovně směrem na hlavu. Hidan byl ale i bez kosy silný a tak ho jedním kopem poslal desítku metrů pryč. V ten okamžik už ale vedle něj stál Kabuto se zelenou čakrou v ruce. „Za to zaplatíš, ty jeden skrčku!“ pokračoval Hidan a nějak nereagoval na to, že kdyby byl normální člověk, neměl by v tuto chvíli používat ruku, protože Narutova rána měla přeseknout všechny nervy. Hidan ale nebyl normální člověk.

„Vypadá to, že je opravdu nesmrtelný,“ zhodnotil to Kabuto.

„Nějaký nápad?“ zeptal se rychle Naruto, když udělal další tři klony a poslal je zpět na Hidana. Více informací bylo momentálně zásadní.

„Zdržovat, než přijde Anko zpět, jestli se ale ptáš jako ho zabít, zkusím ho pohřbít pod zem pomocí zemské techniky, nebo mu zkus useknout hlavu či jej zkus rozsekat pomocí nějaké větrné techniky, jestli jeho tělo funguje na principu Edo tensei, musíme mu udělat takové škody, které nedokáže zregenerovat.

„Dobrá,“ kývl Naruto a napustil svůj meč větrnou čakrou. „Nezapomeň ale. Dva ocasy v pořádku, třetí ocas neručím za sebe, čtvrtý a víc vezmi Mutu a zdrhej.“

„Nech to jako pojistku.“

Naruto jenom znovu kývl a zmizel pomocí přemístění na místo právě zničeného klonu a zaútočil místo něj. Hidan bylo vidět, že si boj nablízko užívá a že svým schopnostem bez výjimek věří. Ne že by se Naruto divil, když je člověk nesmrtelný, není asi těžké věřit ve vítězství. Tak či tak, se ale spustila bitva v kenjutsu, která svým druhem pro Naruta byla úplně cizí. Ano s Ameyuri bojovali dnes a denně, ale tam vždy člověk věděl, že nikdy nedojde k smrtelnému útoku, tady tohle byl první soupeř čistě zaměřený na kenjutsu, který měl v úmyslu jej zabít nebo zmrzačit natolik, aby jej mohl odnést, kdo ví kam.

Stejně ale věděl, co má dělat, s jeho týmem cvičili mnoho situací, které věděl, že může použít i tady. Takže když po několika vykrytí z obou stran, dokázal konečně zablokovat Hidanovu kosu a začali se prát o to, kdo má větší sílu. Rozběhl se zpoza Naruta Kabuto, oba je efektivně přeskočil a pomocí dvojitých čakra skalpelů zaútočil do zad. Hidan ale dokázal zabránit vážnějším zraněním díky dalšímu efektivnímu kopu, který sice Kabuto dokázal vyblokovat, ale stejně tak nějak doklouzal několik metrů pod sílou útoku. Naruto ale věděl, že teď má prostor a tak schválně povolil v přetlačování, skrčil se a využil i své menší výšky, aby jednou rukou vyvolat svůj ‚Rasengan‘, jak nazýval svou větrnou techniku kulatého vzhledu a zabodl ji Hidanovi do nohy, který díky síle větrné techniky, odletěl několik metrů a v letu dokonce udělal i jeden přemet. Naruto se ale rozhodl nevyčkávat, protože spatřil jak se kolem Hidana objevilo obrovské hejno brouků a to značilo jediné.

Jeden Shunshin a stál znovu před Hidanem, který se chtěl bránit, ale nečekal, že se z těch brouků zhmotní Muta a zablokuje jeho tělo díky ostrým drátům, které mu nejen zablokovali mobilitu, ale také jej pořezali až do masa. Naruto věděl, co má dělat a tak okamžitě zaútočil znovu na hlavu nejsilnější popravčí technikou, co znal a i když Hidan stihl zformovat jakési obrané postavení, větrné ostří useklo Hidanovi hlavu, která skončila několik desítek centimetrů pryč od jeho těla. Naruto sotva stihl vytrhnout Hidanovu kosu z již nehybné ruky a uskočit, když se vedle Hidana objevil Kakuzu. To donutilo se stáhnout několik desítek metrů celý tým Kabuto.

„Už se budeš více snažit?“ pověděl Kakuzu směrem k useknuté hlavě.

„No jo pořád,“ odvětila ke zvrácenému překvapení všech z Listové hlava Hidana, „spoj mě zpátky a já je začnu brát vážně.“

„Tentokrát se ale k tobě připojím, čas jsou peníze.“

„Tak hlavně pohni, sakra, víš, jak to do prdele bolí, ležet bez těla?“

„Neměl jsem to potěšení,“ odvětil Kakuzu a pomocí své techniky, které nikdo z týmu Anko nedokázal přijít na chuť, spojil Hidanovo tělo s jeho hlavou.

„Teď vás za tohle zabiju, sráči!“ ukázal na ně Hidan pomocí jakési tyče a Kabuto jelikož věděl, že útok přijde každou sekundu, se snažil vyléčit lehké zranění, které Muta obdržel právě od této tyče, když se jej snažil pro Naruta imobilizovat. Hidan se ale nerozeběhl, spíše jenom nechutně oblízl onu tyč a pak začal něco kreslit na zem.

„Naruto, zdrž je chvilku,“ rozkázal ještě Kabuto při léčení a Naruto tedy odhodil kosu co nejdál, aby ji nemohl Hidan jen tak najít, když se rozhodnou oni k útěku a rozběhl se přímo na Hidana, který mezitím změnil barvu své kůže na černobílou. Naruto nechápal, co to znamená a tak radši poslal svou větrnou techniku.

„Fūton: Shinkūgyoku,“ byla jedna z technik, které jej tenkrát naučil Danzō a byla to jakási salva střel větrné čakry, která normálně zasáhla velké území, a proto bylo těžké se tomu vyhnout. Překvapením pro Naruta bylo to, že jenom Kakuzu byl ten, co uskočil vysoko, Hidan s šíleným úsměvem zůstal stát a dle Naruta se natočil tak, aby jich schytal co nejvíce.

„Óóó ta krásná bolest,“ úplně zešílel podle Naruta Hidan.

V ten samý moment ale dopadl Muta na kolena a vyplivl krev.

„Naruto! Neútoč!“ stihl křiknout Kabuto, když pomocí své analytické mysli pochopil, co se stalo. Ne že by to bylo těžké, když veškeré rány schytal jak Hidan, tak i Muta. Kabuto se okamžitě pustil do plného léčení a udržování svého parťáka naživu.

„Žádný další útok?“ zasmál se šíleně Hidan, „ale no tak, vždyť bolest je krásná,“ protáhl schválně to poslední slovo a pak pomocí té stejné tyče si propíchl stehno skrz na skrz. Samozřejmostí bylo to, že se stejná rána objevila i na Mutovi.

„Naruto, udělej něco!“ ozvala se hysterie v Kabutovo hlase a Naruto i když nevěděl, co má dělat, se rozběhl proti Hidanovi, třeba když jej dostane z toho kruhu na zemi… jeho myšlenka skončila ale zhruba v polovině cesty mezi Kabutem a Hidanem, protože se na něj Hidan zlomyslně usmál a tu tyč si zamířil na svůj trup a následně i zatlačil.

„Nyní jste pocítili, jaké je to být prokletý! Není to nádhera sdílet bolest s někým?!“ bylo jediné, co Hidan vykřikl stále se zapíchnutou tyčí skrz na skrz v břiše.

Naruto se zastavil v běhu a podíval se znovu na své kolegy a pochopil, co se stalo. Než ale dokázal začít vyprodukovávat byť jen jednu jakoukoliv slzu, jeho mozek udělal jakýsi obrat nebo zlom a celým jeho tělem začala procházet oranžová čakra. „Zabiju tě! Za tohle tě zničím!“ a rychlostí, kterou dokázal vytvořit jenom pomocí Kuramy se objevil vedle Hidana, vyhnul se úderu tou tyčí, odstrčil ho z onoho kruhu a pak mu dal tak čakrou zesílenou ránu pěstí, že Hidan skončil několik desítek metrů. Než se ale stihl rozběhnout znovu, už mu jeho cestu blokoval Kakuzu. A Naruto musel přiznat, že nikdy neviděl nikoho tak rychlého od dob, co trénoval se Shisuiem. To bylo ale to poslední, co jeho hlavou proběhlo, než nehumánně zařval a pustil se napůl pod nadvládou Kuramy do souboje s Kakuzem.

Kabuto se mezitím snažil něco udělat s Mutou, ale věděl, že je to už dávno prohraný boj.

„M-usíte utéct,“ dostal ze sebe Muta.

„Nenechají nás, musí je Naruto ještě udržet, posily tu musí do deseti minut být… musí,“ snažil se zastavit Kabuto slzy, protože byl přece shinobi.

„V tom případě… použij mé tělo…“ dostával ze sebe těžce Muta.

„Dobrá,“ kývl rychle Kabuto, protože věděl, že Muta má už jenom pár vteřin.

„Rád jsem s vámi všemi sloužil… Kabuto,“ bylo poslední co Muta řekl, než vypustil svůj poslední výdech a Kabuto věděl i bez ukazatelů jeho techniky, že jeho kamarád právě skonal. Kabuto věděl, co musí teď udělat a i když to bylo proti všem jeho přesvědčení, věděl, že je to nutné.

„Fūton: Atsugai,“ nezdržoval ale Kakuzu a odněkud jinudy, než z jeho úst poslal na Naruta jakési tornádo, které jej odhodilo takovou silou pryč, že ani Kurama jej nedokázal udržet na nohách. Naruto ale místo dopadu na zem, skončil v náruči Muty, který jej ve skoku chytil a doskočil s ním na zem.

Naruto nechápal, co se děje a jeho překvapení jej na chvilku zastavilo v jeho zuřivosti.

„Oživil jsem jeho tělo pomocí Shikon no Jutsu,“ odvětil mu Kabuto zničeně, „donutil jsem jeho srdce ještě na chvilku být, aby nám byl ještě chvíli oporou. Bylo to to, co si přál.“

Naruto jenom zničeně kývl, Kabuto mu prozradil tajemství této lékařské techniky, kdy člověk dokáže ještě na pár minut pomocí čakry ovládat mrtvé tělo, jako kdyby bylo ještě živé, tedy i s pomocí všech technik, co dotyčný za života znal.

„Koukám, že nejsme jediný, kdo dokáže přežít vlastní smrt,“ ukázal Kakuzu na oživeného Mutu. „Hidane jsi kompletně k ničemu.“

„Tak se ukaž ty,“ odfrkl si Hidan.

Kakuzu tedy přivolal ze svého těla dvě masky, které se spojili pomocí černých provazů nebo drátů, které byly totožné s těmi, které držely Hidanovou hlavu na jeho těle. Naruto neměl moc tušení, co to znamená do té doby, než z jedné se začala vytvářet větrná technika a z druhé ohnivá. Nebylo to ale vše, další maska ‚vylétla‘ do vzduchu a zamířila na ně nějakou plošnou bleskovou techniku. Naruto rychle vyvolal klona, který spustil svou nejsilnější větrnou techniku na blokování, to samé udělal i Kabuto, který pomocí jednoho klonu vyvolal obranou zemskou techniku a pomocí druhého klonu nějakou vodní techniku, ale všichni pochopili, že tak či tak se bude lepší stáhnout a tak pomocí Shunsin no jutsu, zmizeli oba dva co nejdál a ten samý příkaz dostal pomocí čakry i Muta.

Pak se ale ozval mohutný výbuch, když do sebe techniky narazily a Naruto víc dál nevěděl, protože se ponořil do temnoty.

***

„Tak tohle je ten pocit, když hostitel umírá a vy s ním,“ pověděl si Kurama tak nějak řečnicky pro sebe, přece jenom byl i docela zvyklý povídat si nahlas sám se sebou. Když kolem sebe spatřil blížící se tmu, podíval se na pečeť na jeho mřížích a všiml si, že stále drží. Škoda. Mohl se alespoň pomstít za smrt svého hostitele a následně odejít hledat klid. Takhle musel jenom čekat, než i jeho ta tma pohltí a pak počkat, než se znovu někde probudí.

Formát pro tisk