Kapitola šestnáctá - Tajemství pod maskou
Lepší život
Jiraya se pohodlně usadil na fingované sedačce uprostřed své žáby, když si to takhle v duchu vždy řekl, musel se pousmát. Pokud tento stan měl hrát roli v tomto setkání, musel se na to dostatečně připravit, Henge, aby vypadal jak kdejaký pobuda, co by v těchto lesích mohl vést skupinu banditů. Stačilo se podívat kolem sebe a musel se pochválit za iluzi, kterou vyvolal, možná že by oblbnul i sám sebe, kdyby do tohoto stanu přišel a nevěděl o něm, támhle položené kůže, támhle truhla s pokladem, támhle poházené zbraně, tady nějaký stůl s mapou a to všechno, aby kdokoliv projde dveřmi, netušil nic až do té doby, než spadne opona a oni budou uvěznění.
Jiraya si začal hrát s kunaiem, než se jakési dveře z kůže otevřeli a dovnitř vstoupili dva muži s čelenkou Zvučné.
„Operujete na území Zvučné, odevzdejte veškerý majetek a necháme vás jít, jinak strávíte svůj život ve vězení.“
„Ale copak, copak,“ ozval se Jiraya, „kdo něco takového vymyslel, mám domluvu se Zemským pánem, můžu tady vést mou skupinu, když budu svou část odevzdávat, mám na to i dokument!“
„To platilo možná dříve,“ zasmál se ten druhý a Jirayovi připomínal někoho, kdo utrpěl hodně divnou nehodu nebo na něm někdo experimentoval, takže v rámci možností měl už svůj důkaz, ale na takové důkazy on nehrál, „ale pokud si nežil v tomhle stanu poslední měsíce, víš, že už tohle neplatí, takže naval majetek.“
„Dobrá, ale jaká jsou ta pravidla, abych věděl a co se vůbec stalo, že Zemský pán to změnil?“
„Ty jsi ale opravdu hloupý bandita co?“ znovu ten protivný smích, „Orochimaru-sama vede tuto zemi a pokud nechceš skončit v jeho vězení, budeš poslouchat jeho příkazy.“
„V tom případě se omlouvám, vyřiďte tedy našemu novému pánovi, že se tahle chyba už nikdy nestane,“ a s tím Jiraya obešel stůl, že dojde pro truhlici, ale než se stihl někdo otočit či zareagovat, vyskočil a oba shinobi odstrčil do stěny stanu, který v tuhle chvíli vypadal už jako žaludek žáby a vůbec ne jako stan.
„Co?!“ vyděsil se jeden z nich a snažil se začít hýbat, ale bylo mu to houby platné, z tohoto se ještě nikdy nikdo nedostal, o tom byl Jiraya přesvědčen.
„Chvilku tady zůstaňte, hned se pro vás vrátím,“ a s těmi to slovy Jiraya vyvolal dva klony a vydal se ke dveřím, přece jenom podle Karin tu měli být tři a ne jen dva. Když ale vyšel, poslední ze shinobi Zvučné se rozběhl pryč, Jiraya věděl, že on je rychlejší a tak se za ním rozběhl, ale nebylo to ani tak nutné, protože před tím ninjou se objevila Karin a jedním kopnutím ho poslala přímo k němu.
„Jak?“ podivil se onen shinobi a otočil se na místo, kde Karin čekal, ale nebyl tam nikdo, na to se musel Jiraya usmát, schopnost ukrýt svou čakru byla neskutečná a umět ji takhle dobře použít, to chtělo hodně schopností, i když zase ji nechtěl moc přechválit, být lepší, už se tenhle shinobi nemusel ani zvednout.
„Když se vzdáš, bude to pro tebe jednoduší,“ řekl jen v klidu Jiraya a počkal si až se shinobi Zvučné otočí na něj, když se tak ale stalo, už mu ten budoucí souboj s ním nepřišel tak trapně jednoduchý, jak s těmi dvěma před ním a to podle dvou teček, jejž měl jeho protivník na čele, „Kaguya klan, hm?“
„Kimimaro,“ odpověděl klidně jeho protivník, „vy budete nejspíš Jiraya podle toho, že se stan změnil na žábu. Orochimaru-sama nebude z těch novinek nadšený.“
„V tom případě bude skvělé, když se to nedozví, co říkáš?“
„To byste mě ale musel zastavit, máte na to?“ zeptal se Kimimaro a vytáhl ze sebe dvě kosti, Jiraya se pořádně zadíval na svého protivníka a musel se pousmát nad tím, že ten kluk věřil svým slovům a svým schopnostem natolik, že dokázal něco takového říct, aniž by se jeho odhodlání změnilo.
Jiraya moc dlouho nelenil a okamžitě začal s bojem, o Kaguya klanu věděl mnohé, jejich životnost a taijutsu spojené s rychlostí jsou na neskutečně úrovni, proto pro rychlejší ukončení potopil nejbližší okolí do bažiny, aby zpomalil či dokonce zastavil Kimimara, ale ten i když byl chycen, nenechal se zahanbit a vytáhl něco, co se Jirayovi nelíbilo, prokletá pečeť, která obalila jeho tělo. Jiraya se už nadechoval k ohnivé kouli, která by tohle ukončila, ale Kimimaro si nechal vyrůst z chodidla všechny kosti a tím se vynesl z bažiny.
„V mém těle jsou všechny mé kosti k dispozici, nic tak jednoduchého nezabere,“ a s tím Kimimaro vyskočil do vzduchu a Jiraya už nyní opravdu poslal ohnivého draka a neminul, ale jak po sekundě zjistil, prokletá pečeť bude větší problém, než očekával. Věděl, že jeho rychlost a obratnost má menší převahu a proto mu nedělalo problém se vyhnout kostem, s kterýma Kimimaro útočil a když se dostal k šanci, vyvolal si dva rasengany a oba trefil do těla Kimimara, a i když ho zastavili kosti a nedostal se hluboko, jeho protivník odletěl a nyní už celým tělem dopadl do bažiny, kterou tu vyvolal.
„Chtěl jsem tě zanechat pro Ibikiho živého, ale musím se smířit i s tímto,“ pověděl Jiraya smutně a jenom čekal až Kimimaro svůj boj v bažině prohraje. Nečekal, ale že se z bažiny objeví něco, co vypadá jak dinosaurus, v jedné ruce lidská páteř, v druhé něco co vypadalo jako ostří na těžení v dole, jenom vyrobené s kostí a celá záda pokrytá kostmi a to dokonce i tak, že viděl nějaký kostěný ocas. Z bledého Kimimara s bílými vlasy se objevila opravdová zrůda.
„Jste silný protivník, neměl bych tohle použít, ale nezbylo mi nic jiného.“
„Orochimarova úchylka koukám, postoupila do nových rozměrů,“ odfrkl si Jiraya a kousl se do prstu a použil přivolávací techniku.
„Orochimaru-sama nebude nikdo urážet!“ rozčílil se Kimimaro a rozběhl se k němu, jako kdyby pod jeho nohama nebyla žádná bažina.
„Senpō: Fūton Sunabokori,“ ozvalo se z Jirayových zad a celé okolí bylo zahlceno prachem a tak se Jiraya mohl stáhnout mohutným výskokem, aby podal veškeré informace, které by byli potřeba pro poražení této zrůdnosti, kterou Orochimaru vytvořil.
„Co to bylo, Jiraya-kun?“ zeptal se Fukusaku na jeho zádech.
„To je,“ dodal s důrazem na přítomnost, „jeden z Orochimarových experimentů a pokud jej chci dostat živého, budu potřebovat vás, nemám v arzenálu nic, čím bych ho dokázal nezabít.“
„Mě se nechce ale zpívat,“ ozval se hlas z druhého ramena, „víš jak je to hrozné, než se nám podaří správná synchronizace?“
„Jestli je to ale tak vážné, nezbývá nám nic jiného,“ povzdechl si Fukusaku, „dej nám čas.“
„Jiraya-kun jestli mi dneska nebude chutnat večeře, kvůli tomu, že budu mít bolavý krk, svedu to na tebe,“ ozvala se Shima, „je to na tobě, abys ho dostatečně zdržel a aby nás nevyrušil z koncentrace.
„Chápu,“ a s tím se Jiraya rozběhl na Kimimara a snažil se nevnímat momentálně hrůzný zpěv na jeho ramenou, „Katon: Endan,“ vyslal na svého protivníka jakousi průzkumnou střelu, která skončila v kostech, které se vytvořili před Kimimarem jako štít. Kimimaro ale nebyl podle všeho hlupák a jakmile uslyšel zpěv, nejspíše pochopil, že to nebude nic dobrého a tak Jiraya se musel pomocí Hari Jizō ochránit svými pevnými vlasy před silným nárazem a omotáním páteří.
„Neproniknutelná obrana hm?“ ozval se Kimimaro a svou páteř stáhnul, „uvidíme,“ a s tím Jiraya si dovolil udělat malou dírku ve své obraně, aby viděl, co se děje, „Sawarabi no Mai.“
Jiraya pochopil, že je v nebezpečí, když viděl, že všude kolem něj i pod ním se ze země objevují obrovské a mohutné kosti, které ohrožují jak jeho tak i Karin, která nemá možnost jak se tomuhle ukrýt.
„Fukusaku!“ vykřikl a vyskočil co nejvýš a doufal ve všechny strážné anděly, aby to něčemu pomohlo. Když ale se podíval a zjistil, že ty kosti se opravdu zasekli v nějaké výšce sotva jednoho metru, věděl, že to tvrzení, které vždy říkal Hiruzen-sensei platí, to, že k umění shinobi patří i schopnost štěstí, „Karin?“ zakřičel, když pochopil, že už je konec a Kimimaro stojí paralyzovaný uvězněn v genjutsu.
S tím Karin uvolnila techniku zadržování své čakry a Jiraya okamžitě pochopil, že je v bezpečí a hlasitě si oddechl, v tuhle chvíli jen použil další přivolávací techniku a před ním se objevila žabka podobná té první, kterou dnes přivolal, Jiraya tedy jenom pomocí pečetící techniky kompletně paralyzoval Kimimara a nechal žabce dělat svou práci, tedy uskladnit ho uvnitř sebe.
„Je konec?“ doskočila k němu Karin tak, aby se sama nenapíchla.
„Ano, máme to, co jsme chtěli,“ odkýval to Jiraya, „možná i více, než jsme chtěli, ale to uvidíme až po návratu.“
„Jiraya-kun, to nás ani nepředstavíš?“ ozvala se Shima z jeho ramenou vykřičeným hlasem.
„Karin Uzumaki,“ představila se Karin sama a uklonila se, člověk jen tak každý den nespatří žabí stařešiny, jak předpokládala, že teď vidí.
„Uzumaki hm?“ podivila se Shima a přeskočila na Karin, „zajímavá schopnost Karin-chan, umět schovat svou čakru tak, že ani já ji nedokážu spatřit, je něco co se ještě nikomu nepodařilo.“
„Nebo o tom jenom nevíš, když by si toho člověka nedokázala spatřit, jak víš, že takový neexistuje?“ ozval se její manžel a Karin se musela tiše zasmát.
„Neposlouchej ho, Karin-chan, všichni mužský jsou stejní, plný hrdosti a silných slov, ale když jim každý den neuvaříš, umřou hlady,“ pověděla směrem ke Karin a pak se podívala tvrdě na Jirayu, „co vůbec tady děláš s Karin-chan? Tohle nejsou boje, kterých by se měli mladí zúčastnit!“
„Příkaz je příkaz!“ začal se bránit Jiraya a překřížil si ruce na prsou.
„Jak říkám, mužský,“ odmávla to Shima, „Karin-chan až někdy dokopeš toho starého perverzáka,“ ukázala na Jirayu načež se Karin zasmála, „aby si našel čas na něco jiného než na šmírování, tak si vyzkouším tu tvou schopnost.“
„Ano Sennin-sama,“ pověděla Karin takové oslovení, které věděla, že neurazí, jelikož neznala skutečné jméno.
„A nyní pojď, táto, potřebuji si dát něco na můj zničený krk,“ a s tím se Shima chtěla přemístit zpět, ale Karin byla rychlejší.
„Počkejte,“ skoro až vykřikla, aby to stihla, „můžu vás vyléčit, nejsem sice nějaký schopný lékař, ale tohle dokážu.“
Na to se Shima usmála a nechala se pomocí jednoduché techniky léčit, ale přitom se zadívala na Jirayu a ten věděl, co ten pohled znamená ‚promluvíme si později, hochu‘ a on věděl, že to tak bude a musel si povzdechnout, proč jeho život nemohl být zaplněn jen polonahými kráskami?
***
Naruto se svitkem v ruce zamířil pryč, sice si pořád říkal, že ho mise třídy D neštvou, ale když dostal samostatný úkol jít pomoc klanu Inuzuka čímkoliv, co budou chtít, vůbec se mu to nelíbilo a už vůbec ne, když si vzpomněl, že klan Inuzuka byl často jeho cíl žertíků, takže se obával, jaká pomsta nastane.
Naruto se ale nikdy ničeho nebál, když se nepočítali přízraky, ale to je věc, kterou nikdy nepřizná a tak zaťukal na bránu části města, kde bydlel celý Inuzuka klan a snažil se potlačit překvapení, když mu přišel otevřít někdo jiný, než očekával
„Hele pes a umí otevírat dveře!“ skoro až nadšeně vykřikl Naruto, když spatřil psa podobného vlku s packou na dveřích.
„Ty jsi mi ale všímavý člověk,“ odvětil mu ironicky pes a Naruto nemohl být více překvapen.
„A dokonce i mluví!“ a s tím se Naruto sklonil a poplácal ho po hlavě, ale opatrně, aby se nedotknul míst, kde viděl dávné zranění.
„Neříkají ti blesku?“ odfrknul si pes, „ne to byl jiný blonďák, ale vypadal ti dost podobně, i když ten by se nedivil, že mluvím a neměl by takový praštěný úsměv na tváři,“ pokračoval pes dál a dělal, že si nevšímá toho, že ho Naruto stále hladí a poplácává po hlavě, když ale spatřil svou paní, ještě dodal, „můžu ho kousnout?“
Tsume Inuzuka se na to jen krátce zasmála, „ne Kuromaru, nemůžeš,“ a pak se podívala na Naruta a jen pobaveně zakroutila hlavou, „už ti někdo řekl, že je neslušné hladit cizí zvířata.“
„No…“ podrbal se Naruto na hlavě, „ale jak často člověk potká psa, který umí mluvit a otevírat dveře?“
„Vzhledem k tomu, že Kuromaru je jediný, kdo to první dokáže, není to moc časté,“ usmála se na něj Tsume a Naruto se usmál nazpátek, těšilo ho, že proti němu hlava klanu nic neměla, „nyní ale pojď, mám pro tebe tvůj úkol.“
„Samozřejmě,“ vydal se Naruto okamžitě za ní a dělal, že si nevšímá, že ho Kuromaru mlsně pozoruje.
„Udělej pár klonů a ty půjdou vyčistit kotce a jiné věci, co ti tam někdo řekne,“ začala Tsume a Naruto tak provedl, „ty jako originál budeš mít ale jinou práci.“
Naruto jenom pokrčil rameny a vydal se dál, když dorazil na jakési tréninkové hřiště, už se mu to přestalo líbit.
„Naruto?“ ozval se jeho známý ze školy, který se právě mazlil s nějakým štěnětem.
„Kibo,“ pozdravil kývnutím hlavy.
„Tvoje práce, Naruto je následující,“ vzala si Tsume jeho pozornost nazpět, „předvedete mi souboj, podobný těm na akademii a když Kiba prohraje, což je jistota, budeš mu dnes dělat partnera k tréninku, aby se naučil spolupracovat s Akamaru.“
„A co když vyhraje?“ pověděl Naruto tak, aby se dokázal vyhnout práci na celý den.
„Tak budeš tréninkový partner tady Kuromara,“ poplácala Tsume svého psa, který se na to jen oblíznul, až Naruto hlasitě polknul.
„Pravidla?“ zeptal se po chvíli Naruto.
„Stejná jak na akademii,“ řekla Tsume nahlas, ale naklonila se k němu a pošeptala, „ale ať tě ani nenapadne použít tu šílenost jak na zkouškách.“
„Ano paní,“ souhlasil Naruto a otočil se na Kibu, „vstávej, smraďochu,“ nedovolil si odpustit Naruto, „vem si to tvoje štěnátko a jdeme na to.“
Kiba vztekle vyskočil na nohy a pomocí jedné techniky, proměnil svého psa na identického klona sebe sama. „Tak co ty hlupáku, už máš strach?“ nedokázal Kiba mlčet.
„Nechceš si půjčit další psy? Tak dvacet proti mně by mohlo udělat nějakou změnu,“ usmál se Naruto a připravil se do boje.
„Shikyaku no Jutsu,“ a s tím Kiba skočil na všechny končetiny a obalil se v čakře, která jak Naruto předpokládal, z něj udělala silnějšího a rychlejšího, stejně jako to udělala z Akamara. Najednou se oba na něj v rychlosti rozběhli a než Naruto stačil něco udělat, dostal obrovskou ránu od obou dvou a odletěl dobrých pár metrů, „to bylo jednoduch-,“ nestačil doříct Kiba, protože jeho cíl se změnil v kouř, „cože?“
„Už ten souboj začal?“ podivil se hraně Naruto z jiné strany pozemku zatímco držel v ruce menší štěňátko, které našel odpočívat v trávě kousek od domu a nemohl si odpustit se s ním nepomazlit.
Tsume i její dcera Hana si nemohli odpustit dát hlavu do dlaní, ale ani jedna z nich si nemohla odpustit myšlenku, že Naruto se svými žertíky rozhodně nebyl pitomý a taky si nemohly dovolit se nepousmát.
„To byl celou dobu klon?“ ozvala se po chvilce Tsume, když Kiba ani Akamaru dál netušili.
„Jop,“ ozval se Naruto a pustil štěně na zem, které se vydalo zpět na své místo k dalšímu odpočinku, „to vadí?“ dál hrál, aby vyprovokoval Kibu, ale nemohl se přestat culit, když sem přišel a měl se rozdělit, nevěděl, co se po něm bude chtít, ale trik to byl dobrý a vyšel mu na sto deset procent.
„Narutooo!“ a s tím Kiba hodil do vzduchu jakýsi prášek a když ho Akamaru snědl, oba se rozběhli na Naruta s výkřikem „Gatsūga,“ který ale nelenil a pomocí čtyř rychlých pečetí, vyfouknul z úst ohromné množství větrné čakry, ale ne tolik, aby Kibu či Akamara pořezal, jak ho učil stařík Danzō, ale aby místo čepelí ta technika vytvořila jenom vítr bez nějakého ostří a to stačilo, oba odletěli a narazili do palisády, která byla kolem celého hřiště postavená.
„Myslím, že tohle bude konec,“ povzdechla si Tsume a podívala se s nakloněnou hlavou na Naruta, využít Kibovo rychlosti a pomocí větru ho zrychlit a nasměrovat do palisády, kde si oba ublíží svou vlastní technikou, to byla taktika, kterou by od něj nečekala a musela si povzdychnout, příště se nebude s Nonō vsázet o Narutovo inteligenci.
„Já se nevzdávám!“ zavrčel Kiba a zamračil se na Naruta i svou mámu.
„Jestliže jedeme podle pravidel, tahle technika by tě vyhodila z kruhu, kde se má bojovat, když si odmyslíme, že v tom kruhu Naruto nikdy nestál,“ zastavila souboj Tsume a s pomocí zvednuté ruky, dala na vědomí, že se nehodlá o tom dál bavit, „Naruto,“ pověděla důrazně a Naruto se otočil, „mám pro tebe návrh, pomůžu ti vyhnout se tvému trestu tím, že si tvé služby koupím, tudíž nebudeš muset dělat D mise, který jsou nudné a to všechno, za to ale budeš tady, když tvé služby nebudou potřeba jinde a budeš trénovat s Kibou, nevím co s tebou Nonō provedla, ale podobný výsledek očekávám od Kiby.“
„Ano Tsume-sama,“ povzdechl si Naruto, ale nestěžoval si, mohl skončit hůř než trénovat s člověkem, kterému mohl v rámci možností říkat kamarád.
***
„Kabuto-kun, pojď dál“, ozval se hlas Hokageho, když zaťukal na dveře vedoucí do jedné z laboratoří v nemocnici. Kabuto tedy otevřel dveře a všiml si několika ANBU, dvou doktorů a několik dalších důležitých lidí a pak někoho ležícího na operačním či skoro až pitevním stole, „myslím, že není na místě nikoho představovat, mého studenta Jirayu určitě znáš,“ na to se Kabuto uctivě uklonil, „a kolegy ze své práce jistě také znáš,“ a s tím Kabuto kývnul jak na Kumadoriho tak na Oyoneho, Kabuto také provedl úklon do stínu, kde spatřil Danza.
„Co se po mě žádá, Hokage-sama?“ zeptal se Kabuto zvědavě.
„Jirayo?“ předal slovo Hokage.
„Můj úkol byl prohlídnout si místo, kde jsme očekávali Orochimara a byli jsme napadeni tímto,“ a s tím odhodil stranou bílé plátno, které zakrývalo jeho pacienta, když ale zjistil, co tam leží, nedokázal skrýt překvapení a divný pocit v žaludku, „představil se mi jako Kimimaro Kaguya, poslední přeživší svého klanu a podle jeho schopností, právem posledního,“ tyto slova nechal Jiraya všechny vstřebat a každý si udělal svůj obrázek o schopnostech, když to říkal někdo kalibru legendárního shinobiho, „jeho síla ale nepramenila jenom z toho, z jakého klanu byl, ale z prokleté pečetě, jejíž výsledek vidíte před sebou, je naprosto jasné, že dobrovolně podstoupil nějaký experiment, který z něj udělal tohle, bohužel za cenu vlastního života, jak jsme později zjistili.“
„Přinesl jste ho sem živého?“ zeptal se Kabuto tak, že byl vidět jeho respekt, nad schopnostmi Jirayi-sama.
„A skoro i nezraněného, bohužel než se podařilo Ibikimu zjistit toho více, selhalo mu srdce, ale nějaké informace máme, zbytek skládanky bude na vás.“
„Co je našim úkolem?“ zeptal se Oyone.
„Kabuto Yakushi povede tým, který bude mít za úkol udělat cokoliv, abychom toho zjistili o síle, slabosti či o Orchimarovi samotném z tohoto těla co nejvíce, je to vrcholná priorita a také mise, o které se pochopitelně nebudete bavit mimo tyto zdi, nechte stranou myšlenky o penězích, tato mise má neomezené prostředky k využití.“
„Provedu, pane,“ uklonil se Kabuto, „jenom my tři?“ ukázal hlavou na sebe a své kolegy.
„Jestli víš o někom dalším,“ nechal Hokage větu nedokončenou.
„Co Matka? Její schopnosti by tu byly nepřekonatelné.“
„Bohužel Nonō má svou misi, která se nedá přerušit, pokud budete potřebovat někoho dalšího, udělám, co bude v mých silách, aby se k vám přidal.“
„Děkuji, Hokage-sama, pustíme se tedy do práce, výsledky budou zapisované jako u všech jiných výzkumů?“
„Ano, přístup budu mít k nim jenom já, Danzō nebo Jiraya, nikomu jinému se výsledky nedostanou do ruky, ani kdyby povídal cokoliv o pověření.“
„Samozřejmě, Hokage-sama.“
„Výborně, pusťte se tedy do práce,“ propustil všechny Sandaime, „a Kabuto, pojď mě ještě doprovodit,“ a s tím se Hokage a Danzō vydali pryč z místnosti do vedlejší, kde se u dveří zastavili všichni ANBU, aby měli klid na tento nejspíše důležitý rozhovor.
„Víš, proč jsi ve vedení této mise?“ zeptal se narovinu Danzō.
„Díky mému spojení s Orochimarem?“ nehrál Kabuto hlupáka.
„Orochimaru tě kvůli něčemu chtěl do svých řad a vsadil bych na to mé zbývající oko, že to bylo tohle,“ pověděl Danzō s náznakem humoru, „předpokládáme, že smrt tohoto Kimimara byla kvůli tomu, že Orochimaru nesehnal lepšího medika, když ty jsi odmítl.“
„Pane?“ nechápal moc dobře Kabuto.
„Co se snaží Danzō tady říct, je to, že víme, jakých věcí se Orochimaru pokoušel a stále pokouší a také víme, že úmrtnost na těchto experimentech je někde kolem devadesáti procent,“ pověděl Hokage krutou pravdu, „Kimimaro je toho důkazem, Jiraya tvrdil, že tato prokletá pečeť má dva stupně, jeden jsou jakési černé znaky, čáry po těle a druhý je ta obludnost co jsi viděl. Stejně ale jako to platí všude, zakázané techniky nepřicházejí zadarmo a i když Orochimaru je výzkumník celým svým srdcem, není a nikdy ani nebyl doktor, tudíž tvůj úkol v jeho řadách by bylo jistě tohle, aby to tyhle lidi přežívali, aby byli silnější, doplň si sám…“ nechal myšlenku Hokage-sama zapadnout do Kabutovo mysli, „a nepodceňujme Orochimarovo inteligenci, jestli si myslel, že tohle vše dokážeš, jsi to ty, kdo to použije proti němu, chci zjistit, jak tu proměnu zastavit, jak nedovolit, aby vůbec proběhla v lepším případě.“
„Udělám, co bude v mých silách, Hokage-sama.“
„Já vím, že ano, mám v tebe plnou důvěru, Jiraya-sama vám bude pár dní k dispozici, odpoví vám na vše, co byste mohli potřebovat, zná ho z vesnice nejlíp, jestli budeš chtít, můžu k vám poslat i Anko-chan, má své vlastní zkušenosti s prokletou pečetí a Orochimarem.“
„Provedu,“ ujistil je oba Kabuto.
„To rád slyším, věděl jsem, že nás nezklameš,“ řekl s úsměvem Sandaime a vyrazil ke dveřím.
„Hokage-sama,“ zvolal Kabuto ještě rychle, když si na něco vzpomněl.
„Ano?“
„Kromě Nonō není moc lepších mediků, než jsem já a ti, co jsou na podobné či o trochu horší úrovni jak já, jsou zde v nemocnici, kam si už Orochimaru neodváží přijít, ne poté, co máme tady Karin-chan,“ začal Kabuto, „ale je někdo kdo je lepší než mi tady všichni,“ pozastavil se na chvíli, „Tsunade-sama a Shizune jsou nejlepší dvojice mediců, co Konoha má či měla, pokud Orochimaru po minulých dnech pochopil, že jeden z jeho předních bojovníků padl tak jednoduše, někoho půjde vyhledat a očekávám, že půjde po těch nejlepších a nikdo není lepší než princezna Tsunade.“
„Co navrhuješ?“ zajímal se Danzō.
„Osobně vím, že Orochimaru dokáže být přesvědčivý a s jeho děsivým arzenálem zakázaných technik bych se nedivil, kdyby přišel s nějakým obchodem, pokud chceme tomu zabránit…“
„…Měli bychom nabídnout lepší obchod,“ odtušil Sandaime, „beru to na vědomí, Kabuto-kun, výborná práce,“ byl Kabuto pochválen, „očekávám zajímavé výsledky brzké dny,“ a s těmito posledními slovy, zůstal v tomto pokoji Kabuto sám, ale ne na dlouho, přece jenom měl práci, velmi důležitou práci.
***
„Á tým sedm, pojďte dál,“ zvolal, když spatřil Sandaime za otevřenými dveřmi Naruta a ostatní z jeho týmu. Všichni s nějakým pozdravem vešli dovnitř, a když za sebou zavřeli, Hokage pokračoval, „jelikož jste si jistě všimli absence Kabuta, bude váš tým momentálně rozpuštěn,“ na to se chtěl každý ozvat, ale zvednutí ruky Hokageho je samozřejmě zastavilo, „není to trvalé, pouze dočasné,“ ubezpečil je okamžitě, „ale váš tým by neměl momentálně nikoho, kdo by mohl plnit funkci sensei, aniž by musel trávit čas navíc poznáváním vašich silných a slabých stránek, proto od této chvíle, Sasuke Uchiho,“ zaměřil se Hokage na prvního z nich, „tvůj momentální sensei bude Kakashi Hatake, jistě jste se už poznali a jako jeden z mála tě bude moct naučit něco ze svého umění bleskové podstaty.“
„Rozumím, Hokage-sama.“
„Matsuri, tvůj výcvik povede stejně jako dříve Danzō, vrátíš se zpět k počátkům ANBU tréninku a budeš operovat s někým z tvého bývalého týmu.
„Jak si přejete, Hokage-sama.“
„Naruto Uzumaki, bylo mi oznámeno, že svou práci již máš,“ usmál se Hokage laskavě, „Tsume mi oznámila, že pomáháš zlepšit dovednosti jistému členovi její rodiny.“
„To je pravda,“ odkýval to Naruto hlavou, ať měl na to jakýkoliv názor, byla to jeho práce a navíc Kiba nebyl tak špatný, dokonce by řekl, že ho to i baví.
„Ale bohužel nic to nemění, že každý genin by měl mít i někoho, kdo jej bude cvičit a jelikož se cítím řekněme vinný za to, že oba vaši senseiové jsou pryč, i ty budeš mít někoho, kdo tě ve svém volném čase povede.
„Kdo?“ zajímal se Naruto.
„To uvidíš až si tě tvůj budoucí sensei vyzvedne,“ neřekl schválně Hokage, protože věděl, že Narutova zvědavost je velká a za to, co musel poslouchat poté, co Naruto dělal různé žertíky, to byla krásná odplata.
Naruto se na to jenom zamračil, což vyvolalo větší úsměv na tváři Hokageho.
„Tak běžte,“ propustil je Hokage, „a pošlete sem po cestě Iruku, budu ho tu potřebovat,“ a s tím se nyní už bývalí tým sedm rozloučil, jelikož to ale nebylo napořád, nikdo nesmutnil nebo jestli ano, nikdo to na sobě nedal vědět.
***
Naruto zrovna dělal kliky jako jakousi večerní rozcvičku, když se za ním objevily dvě postavy nebo to tak aspoň vytušil, než si to potvrdil tím, že se otočil.
„Můžu vám pomoci, ANBU-san?“ řekl, když vstal a oprášil se.
„Pochybuji,“ odtušil mužský hlas za maskou, „my máme ale prý pomoci tobě.“
„Vy jste ta moje ‚odměna‘?“ odvážil se tipnout Naruto.
„Spíše bych řekl tvoje noční můra,“ ledově se zasmál ten stejný hlas, „doufám, že máš hodně čakry, protože jestli ne, budeš trpět více, než si kdy trpěl.“
„To bude stejně,“ ozval se ženský hlas od druhé postavy.
„Má někdo z vás v sobě Kuramu? Hm? Nikdo? Až budete mít, tak si pak promluvíme o trpění,“ neodpustil si Naruto ironii, bylo mu jasné, že všichni v ANBU ví o tom, že je hostitel, takže neměl důvod něco skrývat.
„Myslím si, že bude ještě sranda mladého Uzumakiho učit, co myslíš, jestřábe,“ pověděl ženský hlas svému kolegovi.
„Nemusíš používat to krycí jméno, Naruto-kun mě moc dobře zná, že Naruto-kun?“ a s tím muž v ANBU masce sklonil hlavu tak, aby Naruto pochopil a když Naruto uviděl, jenom hlasitě polknul, tenhle večer bude ještě nakonec zajímavý.
|
Autor: Amren Vydáno: 9.1.2014 20:00 Přečteno: 2344x Hodnocení: 100% (hodnoceno 1x) |
Formát pro tisk
. Šťastné a veselé, drazí čtenáři a hodně zdraví, bude se určitě hodit.
Komentáře
Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).
Martin: Jsem rád, že se to líbí a že je to stále zajímavé. A co se týče tvého názoru, může to tak být, když jsem tohle začal psát, bylo to pro mě jakési odreagování, což se tak nějak podařilo, takže nevím, kde, kdy, jak a jestli vůbec to dokončím, zatím tak nějak končím myšlenkama za Chuninskýma zkouškama, jak to bude dál a jestli bude něco dál, tak nějak zatím neřeším.
AaaD: Určitě by se toho našlo mnoho, jen by člověk musel přejít do jiných jazyků, tam by toho našel spousty, jsem ale rád, že se ti zrovna má špetka do FF scény líbí. Bude se snažit v tom pokračovat.
Naruto1989: Jsem vděčný za tvá slova, snažil jsem se postavy vypracovat tak, aby dávaly jak smysl, tak se do nich dalo vžít, pokud se ti zdá, že se mi to povedlo, jsem šťastný.
caf.
je to uplne skvela poviedka,velmi sa mi paci povaha Naruta,je skvely,+ ta sermiarka,a tak dalej ,perfektna poviedka
Skvělá povídka :) zajímavý, poutavý příběh,který je i dobře napsán se moc často nenajde.. Jen tak dál :)
ahoj teprve ted jsem se dostal k tvé nové kapitolce je suprová tvé pojetí je pořád stejné a je hlavne zajímavá..
jenže podle mého názoru jí nedopíšeš nebude taková odezva jak bys chtěl můj názor promin
Závislák: To ti asi bohužel v ničem nepomůže, protože jak jsem říkal, díl budou podle odezvy, není to žádný "nenapíšete => nevydám" ale místo týdne to bude trvat měsíc třeba... či klidně dva. Ano opravdu dokážu vydávat kapitolu jednou týdně, dokážu ji mít i opravenou a zkontrolovanou, dokážu to i sebevražedně při zkouškovém, ale nebudu to prostě dělat, když se dozvím akorát "meh, tak konečně vydal". Zkouškové období je hrozná věc, to ví každý a proto je to tak, jak to je, jsem ale rád, že se to líbilo.
. Snažím se ve svém příběhu mít i prvky humoru, ale musí být nenásilný a ne tam "vražený" pokud se ti to líbí a tyto poždavky to splňuje, jsem rád, že se mi to povedlo 
. Mise mohla být delší, ale šli tam pro tohle a tohle dostali a navíc ta mise tam měla být pro vyvolání jistých reakcí a tak, ty teprve přijdou a připravili mi na to půdu. Co se týče těch ANBU, můžu jen napovědět, že nejsem tak předvídatelný, jak jsi tu myslíte 
.
. Mise skončila, neznamená, že ale nezačne další, všechno má svůj čas. Pokračování někdy bude, to asi musí stačit...
Davidjaho: Lepší pozdě než nikdy, tak se to aspoň říká
Asas: Jsem rád, že ses ozval, čas už tak nehraje moc roli. Naruto je typ, co je vděčný za přátele, na tuhle misi může sice mumrat, ale oba si ji skrytě užívají. Co se týče ANBU, uvidíš jak to bude, jak říkám, nepředvídatelnost je na mé straně
Nazdar pardon že píšu koment tak pozdě ale dřív jsem prostě neměl čas no to je jedno stejně je to jenom výmluva tak ten koment.
chtěl bych si ji co nejdřív přečíst, ale to samozřejmě záleží na autorovi.
Takže jako vždy se držíš svých standardů je to prostě super no nevím, jestli nebude pro Naruta větší utrpení trénování kibu než trénink od AMBU nevím jestli je ta AMBU Fu nebo je možné, že to bude Anko.
Potom trochu jsem čekal, že Karinina mise s Jirayou bude delší, poněvadž jsem se u ní dobře bavil no závěr té mise je dobrý a tak se těším na pokračování, je mi jedno kdy to bude, protože mám hodně práce ve škole.
No úplně mi to jedno není,
Píšu sice trošku opožděně ale přeci. Naruto v sídle Unuzuků prostě nezklamal. Ta část s Kuromarem byla prostě
. Popravdě čekal jsem, že ta mise Jirayi a Karin bude delší, ale vzhledem k průběhu mise je to logické. Jsem zvědavý jaký bude ten Narutův nadcházející trénink. A jestli si můžu tipnout, tak ten ANUBU bude určitě Fu.
Amren kontroluji tvoje stránky asi tak 20 za den, abych se ujistil že není noví dílek. Vetšinou pociťuji zklamání, chápu jaké je mít zkouškové období a připravování na zkoušky zabírá mnoho času, ale prosím o častější přidávání tvých úchvatných povídek s úžasným dějem.
Kata: Jsem rád, že se líbila, jednoho dne jsem si řekl, že učení může počkat a sedl si na 6 hodin k tomuhle... no a výsledek byl tohle... (naštěstí pak i zápočet z toho, co jsem oddálil, takže žádné výčitky).
.
. Jsem zvědav jestli tvé tipy budou správné, moc ale nikomu z vás nevěřím 
. Já jí zveřejnil tak nějak z hecu... na další si ale počkáte... bohužel... je napsaná, ale dokud se lidi opět nezačnou snažit, tak v žádném případě.
. A proč? Aby motivoval čtenáře samozřejmě.
Myslím, že jsem opravdu ukázal to, že Jiraya měl převahu, ale pozor, zkoumal jsem data z databooku a Kimimaro (v druhé fázi pečetě) a Jiraya jsou na dost podobné úrovni, proto taky to Kishimoto řešil tak, že Kimimara nechal umřít na nemoc, já to vyřešil tak, že jsem proti němu postavil legendu...
Já jsem ten vrtal do děje, takový ten teoretický myslitel, takže když jsem si ten příběh vzal, psal jsem si věci, které mohli vyvstát z toho, že jsem něco změnil, prostě zákon akce a reakce a jelikož víme, co Kabuto dělal u Orochimara, tak prostě se musí něco stát, když tam není, stejné to máme i s ostatníma postavama za příklad dám Tayuyu.
Když to vezmeš kolem a kolem, tak na Tsunade si možná lidi vzpomínají, ale proč v manze na ní přišla řada bylo to, že jí chtěl Jiraya místo sebe na pozici Hokageho, takže mi nepřijde ani tak zvláštní, že nepočítali s tím, že by Orochimaru jednal takhle, když to zase byl Kabuto, kdo vyhledával informace, kde Tsunade bude, když za ní Oro šel...
Naruto není hloupý, v boji vždy dokáže improvizovat a myslet logicky... či má štěstí, už je tak nějak jedno, na co svézt toto...
Děkuji za přání, zkoušky snad dopadnou, komentáře pochybuji (6 za tuhle dobu bída...) a to přemýšlení "kdo" je nutné, třeba to ani nevysvětlím
Sanny: Konec je hnusnej, co ode mě ale čekat:
Změnil jsem běh dějin a Jiraya do toho taky svým způsobem zapadá, jak? Pokračování v dalších dílech.
Sidd: Otevřený konce jsou nejlepší, člověk aspoň chvilku přemýšlí a nezmizí to tak z paměti
Morino-kika: Naruto chudák zase není, on se na to svými myšlenkami jistě vyjádří. Jsem rád, že konec byl napínavý a ještě dlouho bude. Nemáš zač, rád jsem udělal radost.
Primero: Jsem za to rád, kdy bude další kapitola je ale v nedohlednu.
Reaper: Zpoždění nevadí, hlavně že jsi napsal, což si nemůže říct x desítek lidí, ale všichni víme, jak já vydávám, takže si "kopou jenom hrob". Každopádně zkouškové chápu, napsal jsem toho v něm dost, ale dost mě to už vyčerpává.
Snažím se reagovat na mangu tak, abych odkazoval na věci, ale zároveň uváděl jiné proměnné do něj, takže smrt Kimimara je důležitá, stejně jako vše ostatní... a bitva byla jednostranná, ale pořád musíš brát to, že ani Jiraya se nedržel zkrátka... a taky nemohl, Kimimaro je opravdu silný ninja...
Jsem rád, že sis na tohle zvykl, přece jenom tahle dvojice není tak obyčejná a mají něco do sebe... no ani bych hádat nedoporučoval, prvního by si tipnul možná a druhého by netipnul asi nikdo, protože to už je jen důsledek tak malých změn, co jsem provedl v příběhu.
Zdravim. Trošku se zpožděním, ale přece jen ti sem něco napíšu. Vždyť to znáš zkouškový je někdy docela na houby
.
Dnešní kapitola byla pěkná, boj dopadl jak se dalo očekávat, i když objevení Kimimara sem nečekal, ale boj proběhl poměrně jednostranně (přesně jak by se od legendárního poustevníka očekávalo). Takže pěkný, ale nejlepší část byla rozhodně na konci. Tak nějak jsem si zvykl od tebe očekávat neočekávatelné, takže si ani nedovolím hádat kdo by to mohl být, i když pár jmen by mě napadlo. Nechám se překvapit a doufám, že nás nenecháš dlouho napnutý.
Musím říct, že tato kapitolka se mi moc líbila ... už se těším na její pokračování
jupíííí je tu nový dielik
... chudák naruto 
(či ?) jednoznačne som nečala, že bude "trénovať " kibu ale je to dobré osvieženie deja, a to ešte nehovorím o tom konci...aaa preco to muselo skončiť tak napínavo ?! 
ale aj tak ďakujem za ďalší skvelý diel 
povedený díl s mocně otevřeným koncem. teď mi vrtá hlavou kdo by to mohl být. proč si každej nechává takový ty záhadný věcičky nakonec? -_- :D
eeep?? co to má být jako za konec?
... jako mám pár nápadů, kdo ta dvojice je, ale kdo může vědět, co se ti v té tvé hlavě honí, že. 
Baych pravdu řekla, jsem mile překvapena, že si zveřejnil další kapitolu, myslela jsem, že na ni budu čekat dýl.
V téhle kapitole se toho stalo celkem dost, vrácení z mise, kde jsem se mi upřímně ulevilo, že se nic vážného nestlalo, rozpad týmu a jejich nový senseiové... hm čekala jsem, že Naruta bude učit Jiraya, ale jak vidím, u tebe fakt nemůžeme čekat, že půjdeš po obvyklých lajnách
Milý Amrene, děkuji mockrát za další kapitolu, na to, že máš zkouškové období (což já taky
), je opravdu skvělá.
...
Na začátku se mi moc líbila Jirayova taktika, a i když toho mohl předvést legendární sannin více, bylo to suprové. Docela mě pak překvapil skon Kimimara, vůbec bych nečekala, že by na to mohla mít Kabutova nepřítomnost vliv.
Je docela zajímavé, že na Tsunade si vzpomněl jen Kabuto, jsem zvědavá, co jí nabídnou, aby se vrátila do vesnice... A co se týče Naruta a jeho "boje", přemýšlím, jestli vůbec bylo jeho cílem vyhodit Kibu z kruhu nebo prostě jen použil nějakou techniku tak, aby ho moc nezranil
A ten cliffhanger na konci to je podpásovka... Jsem moc zvědavá, kdo ti ANBU jsou, protože mě ani za boha nenapadá, kdo by to mohl být... Díky za kapitolu, přeji hodně štěstí u zkoušek a opět hojnost komentářů