Kapitola šestá - Setkání v poušti
Lepší život
„Naše poslední zastávka bude v zemi Větru a ve Vesnici ukryté v Písku, cesta k ní a cesta zpět bude velmi dlouhá, proto udělám dva klony pomocí Doton Kage Bunshin a tím pádem vás budeme moct vzít všechny čtyři,“ pověděl Kabuto a byl rád, že se tuto techniku naučil před zhruba dvěma lety od Orochimara-senpaie, „nebude to sice nejpohodlnější, ale jinak to nevymyslíme, abychom si udrželi stále slušnou rychlost. Za zhruba pět dní bychom v Písečné vesnici měli být, a pokud tam vyřešíme vše, co musíme ve slušné rychlosti, cestu zpět podnikneme pomalu, každý po svých a s co největším množstvím tréninku, máme slušný náskok a tak vše stihneme v pořádku tak, jak máme.“
„A co budeme dělat při cestě?“ zeptal se zvědavě Naruto, cvik s listem na čele měl už v malíčku a dokonce dokázal viset i vzhůru nohama aniž by mu list nespadl.
„Karin-san se bude učit trénink s listem, aby její schopnosti senzora se zlepšili na větší vzdálenost, Naruto-kun ty a Tayuya-san budete stále trénovat Nawanuke no Jutsu a požaduji to, že než dorazíme do země Větru, že vaše schopnost bude taková, že utečete z lehkých uzlů, které na vás uvážu. Fū-san jelikož zvládáš vše z těchto základních praktik, naučím tě jedno ninjutsu úrovně D, její jméno je Kanashibari no Jutsu a slouží k dočasné paralýze nepřítele, jako kdyby byl svázán lany, netrvá to nijak dlouho, proto také pouze úroveň D, ale dává to dostatek času na cokoliv, co přijde poté, je to všechno pouze o kontrole čakry a jelikož ji máš i přes jednu překážku horší,“ poklepal se lehce Kabuto na břiše, aby ukázal co myslí ale neřekl to nahlas, „stále přes tvůj trénink je na slušné úrovni, výhoda je to, že to můžeš trénovat i za běhu, protože než přijdeš přesně na ten způsob, budeme někde zastavovat a budeš si to moc prozkoušet i na reálném cíli, prozatím to miř na Naruta, protože bude na mém klonu a tudíž, když se ti podaří Naruta na sekundu paralyzovat, nebude to mít vliv na naší rychlost.“
„Provedu,“ ozvali se všichni.
„Fū-san, v tom případě na má záda, vysvětlím ti o té technice vše, co znám a abych dodal motivaci, jakmile je dosaženo mistrovství v kontrole čakry, dá se tato technika použít pomocí podívání se z očí do očí, podobná schopnost jako mělo legendární monstrum medúza, ale to jen tak do budoucna, protože jako útok ze vzduchu by to bylo nepřekonatelné.“
Naruto si tedy vzal provaz do jedné ruky a začal ho pořádně zkoumat, samozřejmě bylo těžké se tohle učit bez týmového partnera, který toho jednoho připoutal a pak si to vyměnili, ale nebylo to nemožné, pohyby rukama byly furt stejné, na každý druh uzlu bylo určité kroucení do stran, trochu čakry a tak možné, proto bylo jednodušší si teď pro něj do druhé ruky otevřít knihu a sledovat podle obrázků co a jak, než se někde usadí večer a bude si to moct prozkoušet ale dostal úkol na cestu a tak ho splní, třeba se to jednou bude opravdu hodit a jestli ne, bude umět něco, co na akademii zatím nikdo kromě nich umět nebude a to za to stálo. Zatím ale občas musel přemýšlet, co vlastně udělat se zjištěním, které mu podala Karin, pro teď to zůstalo vzadu jeho mysli, ale bude to věc, které se bude muset jednou věnovat, lhaní přece není dobrá věc, že ano.
***
„Kabuto-san? Existuje teleport? Já už nechci jít zpět tou pouští!“ zaskučel dětinsky Naruto, když se plahočili Písečnou vesnicí.
„Kde je to ‚jú uvidím poušť‘ které si hlásal na začátku cesty?“
„Správně, já ji chtěl vidět, ne se plahočit dva dny přes ni,“ mumlal Naruto dál a otíral si pot, který mu šel do očí.
Na to se jen Kabuto možná trochu i zlomyslně usmál. „A musím tě zklamat, teleport uměl pouze druhý a čtvrtý Hokage.“
„A oba jsou už po smrti, bezva,“ pokračoval Naruto, „proč to nemůže umět stařík Hokage, aby mě to mohl naučit?“
„Tomuhle se, Naruto-kun říká smůla,“ poplácal ho Kabuto po zádech a zasmál se, „a to můžeš být rád, že tě někdo táhne na zádech, zkus si to běžet.“
„Stejně nechápu, proč máme spojenectví jenom s vesnicemi, který mají tak hrozné prostředí, Vodopádová měla moc vlhko, tihle zase úmorné vedro, co bude dál, Sněhová?“ dál si stěžoval Naruto i když ho samozřejmě nebral nikdo vážně.
„Co ty víš, třeba se jednou podíváš do země Ledu.“
„Řekni mi Kabuto-san, že nic takového neexistuje!“
„A co třeba kolik sněhu je v zemi Železa…“ dál si dobíral Kabuto Naruta.
„V tom případě svatá poušť,“ oklepal se Naruto.
„Naruto-kun, přestaň fňukat,“ ozvala se Tayuya vedle něj.
„Já si to neužívám jak vy!“ ohradil se Naruto rychle, „já vím, že vy byste leželi nejraději na slunci a opalovali se, ale to mi neděláme.“
„Nejsi moc mladý Naruto-kun, aby si věděl, co ženy dělají na slunci?“ pověděl Kabuto.
„To mi povídal stařík Hokage a tak trochu šíleně se nad tím usmíval s takovým výrazem, jako když já dostanu ramen zadarmo, v tom případě to musí být pravda.“
„Začínám se obávat jít do Konohy,“ ozvala se Fū.
„Hej stařík Hokage je nejlepší!“
„Šmírák možná,“ neodpustila si ještě.
„Přestaňte se chovat jak děti,“ přikázal jejich velitel, „byli jsme sem vpuštěni proto, že naše vesnice jsou si blízké, tak se přestaňte snažit, aby to tak přestalo být.“
„Vždyť jsme děti,“ pošeptal Naruto Karin, která se jen tiše zasmála.
„Půjdeme prodat věci, které jsme cestou nalezli a nakoupíme ty, co u nás chybí, buďte minimálně ve dvojicích, jestli někam půjdete sami, jinak se sejdeme v hotelu,“ a s tím oba jejich velitelé a strážci zmizeli.
„Co myslíte, mají tu ramen?“ zeptal se Naruto nahlas a jako odpověď se mu dostalo dvakrát hlasité ne a jednou hlasité jo.
***
„Zápas dva na dva? Opravdu?“ nechápal Naruto.
„Bojíš se, Naru-chan?“ pověděla Tayuya s šibalským úsměvem.
„To, že jsi o rok starší, neznamená, že se můžeš vytahovat, dattebayo,“ zamumlal Naruto a snažil se nevnímat přezdívku.
„Takže se bojíš, to já chápu, všichni okolo tebe starší, všichni silnější a ještě k tomu, chlapi jsou poseroutkové,“ přidávala Tayuya do ohně až Naruto vybouchl a s rukou v pěst směřující k nebi, její výzvu přijal, „aby si ale neřekl, že ti nedám minimální šanci, můžeš si vybrat, koho chceš do týmu.“
„To neudělám, nechci urazit ani jednu z mých kamarádek tím, že si jednu vyberu a druhou ne, vyber si ty,“ pověděl Naruto a odstoupil stranou a jedno ležící prkno pomocí svého kunaie přeřízl na čtyři kousky a vyřezal z nich něco, co zdaleka nepřipomínalo kunai, ale dalo se to aspoň držet v ruce a mělo to něco jako ostří na konci.
„Tak dáme souboj rodina Uzumaki proti nám, hm?“ pověděla Tayuya hlasem naprostého vítěze, má v týmu sebe, což vždy byla jasná výhra plus nejzkušenějšího z jejích kamarádů, tohle nemohlo dopadnout jinak než naprostou dominancí.
„Dobrá, jaká jsou pravidla?“ zeptala se Karin a přijala kus prkna jako zbraň.
„Žádné genjutsu a ninjutsu jedině ty, které nejsou útočné ani obranné, pouze pomocné, takže klon, přeměna, náhrada,“ vysvětlila Tayuya a taky se zamračením přijala Narutovo mistrovské dílo.
„A jak to bude fungovat s tímhle?“ zeptala se Fū a poukázala na její zbraň.
„Jako kdyby to bylo opravdové, zásah do nohy a musíš kulhat, zásah do míst, kde to ubližuje, znamená, že si prohrál, chytnutí do nějakého chmatu je konec okamžitý, vyhraje ten tým, kterému někdo ‚přežije‘.“
„Chápu,“ potvrdila Fū a poté, co tyto pravidla odkývali všichni a odešli pár kroků dozadu, aby každý měl čas, začali.
Karin okamžitě přiskočila na stranu Naruta a ihned aktivovala svou schopnost, pokud ji nebude moct nikdo překvapit, možná ještě tuto bitvu mohou vyhrát.
„Bushin no jutsu!“ ozvalo se nadvakrát a před nimi stáli tři Fū a dvě Tayuyi, které se okamžitě rozběhli.
„Naruto, pravá Tayuya je vlevo, pravá Fū je vpravo,“ pověděla tiše okamžitě Karin a rozběhla se taktéž, Naruto pochopil, že to je část její schopnosti a okamžitě si vybral za cíl Tayuyu a vyblokoval její útok, který padal na jeho hlavu, pak použil jeden výkop, kterému Tayuya uskočila, než ale Naruto stihl toho využít, ozvalo se za ním pozor a on pomocí techniky náhrady rychle zmizel. Toho využila Karin, aby pomocí čakry do nohou vyskočila co nejvíce do vzduchu a tím pádem přistála vedle něj.
Těchto potyček a úskoků měli několik, Naruto v boji jakoby přišel o ruku, takže máchal tou špatnou a spíše jen uskakoval, Karin se dokázal dobře vyhýbat, protože využívala svých schopností, aby jakýmsi způsobem předvídala, co někdo udělá, což jí moc nešlo ale na jejich dětské úrovni to stačilo, Tayuya která kunai držela podruhé v životě toho také moc nezvládla a tak nejlepší samozřejmě byla Fū, která ale v rámci kamarádství se nesnažila úplně, čehož si nikdo z nich nevšiml, bylo to, že je někdo sleduje a to ještě kousek od nich přímo na cestě, jelikož byli ale zažraný do hry, nikdo se nemohl divit.
„Kage Bunshin no Jutsu,“ zvolal Naruto a s dvěma klony se chtěl rozběhnout.
„Hej, ta ruka byla zraněná, nemůžeš s ní dělat pečetě!“ vykřikla Tayuya.
„Hej, já se odjakživa léčím rychleji a bylo to jen lehké říznutí, to neznamená, že ji nezvednu!“
„Dobrá,“ zamumlala Tayuya a rozběhla se proti němu, samozřejmě když proti ní byli tři protivníci, co byli opravdový, nebyla to žádná sranda a spíše jenom uskakovala a bránila se, což samozřejmě ji nezabránilo, aby se ubránila ‚uříznutí‘ nohy a musela hraně padnout na zem. Tayuya ale byla vždy hráčka a slovo vzdát se nikdy nebylo v jejím slovníku a tak okamžitě to, co mělo být kunai hodila po Narutovi a nepřekvapivě se trefila. Překvapením byli ale dvě věci, jedním bylo to, že trefila troho pravého, tudíž Naruto hraně padl na zem jak pytel brambor a druhým byl dívčí výkřik, který nepatřil někomu z těch, které znala.
„Zabila jsi ho!“ zněl ten výkřik a bylo vidět, že v něm bylo hodně děsu, takže bylo štěstí, že byly na místě, kde je nikdo neslyšel a kdo jo, bude si myslet, že to bylo součást hry.
„Hej děvče, zpomal,“ řekla Tayuya a vyskočila na nohy, hra byla alespoň pozastavena, „tím, co Naruto vytvořil, by se nedal zabít ani komár,“ poukázala na to, co si Naruto držel fingovaně v břiše s vyplazeným jazykem, aby hrál mrtvolu.
„Jo, mě nemůže nikdo zabít, dokud se nestanu nejlepším na světě,“ vyskočil Naruto ze země.
„Plánuje být nesmrtelný teda, protože to nikdy nedokáže,“ pokračovala Tayuya s vyplazeným jazykem ale z jiného důvodu, „sice je to pošuk, ale je to náš pošuk a tak mu nemůžeme ublížit,“ pousmála se a obejmula ho kolem ramen, nevěděla, co se změnilo, ale dotyk se pro ni stal důležitou součástí, jako kdyby si vyhrazovala to, co jí chybělo.
„Já omlouvám se tedy,“ začervenala se rozpaky dívka a prohodila vlasy tak, že ji nebyli vidět ani oči.
„To nic, aspoň tomu přidalo na realitě,“ pověděl Naruto, „vypadalo to tak jako kdyby se o mě někdo bál.“
„V tvých snech možná,“ dostalo se mu odpovědi.
„Nejsi ninja,“ pověděla jako fakt Karin, „proč ses tedy bála o naše zdraví? Ninjové se při tréninku vážně nezraňují a už vůbec ne takhle mladý jako jsme my.“
„Já…já,“ začala si dívka mnou stydlivě ruce.
„Pojď sem, nestyď se,“ pobídla ji ještě Karin a dívka nejistě přistoupila, „nikdo ti tady neublíží a už vůbec ne tímhle tím,“ poukázala na její zbraň, ale pro jistotu ji radši položila.
„Já… před nedávnem se tu začali dít divné věci, něco obrovského se objevilo uprostřed vesnice a bylo to tak desetkrát větší než největší budovy ve městě, hodně lidí zemřelo,“ pověděla dívka.
„Jen tak se objevilo?“ nechápala Fū, ale něco ji říkalo, že ví, o co se jedná.
„Nejspíš, já… spala a najednou se ozvala rána a z okna jsem viděla to monstrum, jako kdyby bylo celé z písku a mělo to obrovský ocas a… pak přišel Kazekage a zastavil to.“
Na to se všichni mínus Karin na sebe podívali, obrovský ocas? To znělo moc povědomě.
„Takže ti to monstrum usmrtilo někoho blízkého, že si se bála o Naruta?“ chytla se Tayuya náznaku.
„Ne… moji rodiče byli usmrcení podobnou zbraní a proto mám z nich strach.“
„To je mi líto,“ pověděla Tayuya a všichni se na moment podívali k zemi a Naruto se začal cítit špatně, že vůbec něco vyřezával.
„Mě také,“ promluvila tiše dívka a každý chápal, jak to myslí.
„V tom případě tu můžeš být s námi, nikdo z nás nemá rodiče a třeba tě naučíme i od strachu ze zbraní,“ skoro až vykřikla Tayuya, „a když ne, nemusíš je ani použít, já třeba mám svoji flétnu a taky je nepoužívám, proto jsem taky s nimi nemehlo a jelikož si z písečné, je velká šance, že se můžeš zaměřit na ninjutsu zaměřené na dálku nebo používat loutky, používáte tu loutky že?“
„Já… na to nejsem dobrá… na to člověk musí být šikovný.“
„Tady Naruto není v ničem dobrý a netrápí ho to, podívej se na jeho úsměv,“ pokračovala Tayuya a násilně prsty Narutovi zvětšila úsměv. Naruto jenom něco zamumlal, což jen trochu rozesmálo cizí dívku, „a mimochodem jaké je tvé jméno?“
„Matsuri, jenom Matsuri.“
„Já jsem jenom Tayuya,“ představila se sama, „tohle je jenom Fū,“ ukázala na první kamarádku, „a tohle je duo Uzumaki, Naruto a Karin,“ představila je všechny.
Na to se Matsuri jen uklonila, bylo vidět, že vychování měla na dobré úrovni. „Těší mě.“
„Pojď sem, ukážu ti, s čím jsme si hráli, můžeš si hrát s námi, vymyslíme něco beze zbraní, jen ne na schovávanou, s Karin to nemá cenu, vždy tě najde a ne na babu, Naruto a Fū mají tak třikrát výdrž než mi obyčejní.“
„A taky nemůžeme hrát hry, kde se žvaní, tam se o první místo předhání Tayuya s Narutem a je to dost vyrovnané,“ rýpla si Fū a jelikož oba z nich byli u sebe, jen se nastejno otočili a oba zamručeli nesouhlas.
„Já nejsem ninja a nikdy jsem se na něj ani neučila, jen jsem si toho dost přečetla.“
„Tady není ninja nikdo,“ uklidnila ji Tayuya, „možná někdo něco z nás umí, ale jinak jsme na tom stejně.“
A tím pádem začalo Tayuyino vysvětlování všeho, co nebylo tajné a mohla říct, Naruto měl ale jiné myšlenky.
„Karin-chan,“ pošeptal své příbuzné, „můžeš použít tu schopnost a najít člověka, který má podobnou čakru jako má Fū-chan?“
„Myslíš, kdo má také dva rozdělené druhy čakry? Něco jako ty ale více pokročilé?“ zeptala se Karin a začala se soustředit.
„Jo přesně tak,“ odkýval to Naruto a najednou ho něco napadlo, co když? Ale tyhle myšlenky byly rychle přerušeny Karin.
„Našla jsem, podle velikosti je stejně vysoký jak ty a nachází se v té nejširší budově, kde žije i ten jejich Kazekage,“ podala hlášení Karin, „ale dovol mi, abych řekla, že ta jeho čakra je to nejtemnější, co jsem kdy viděla,“ dokončila a ukončila svoji techniku a možná i nevědomě se trochu přitáhla k Narutovi. Ten byl samozřejmě zvyklý a obejmul ji, jestli jeho čakra je tak příjemná pro ni, nebyl důvod odmítat ji přístup. Každopádně až si tady dohrají, bude to důležitá informace pro Kabuto-san, věděl to někde v hloubi srdce, že tahle věc se jednou bude hodit.
***
„Zajímavé,“ prohlásili Kabuto a jejich velitel Fū na to jenom pokýval souhlasně hlavou, samozřejmě, že věděli, že Suna má svého Jinchūrikiho a bylo i více jasné, že to bude někdo příbuzný k vůdcům vesnice, takže rada nebo Kazekage samotný, ale že si ho nechali ‚odpálit‘ uprostřed vesnice a nechat ho, aby si volně ničil domy, než se Kazekage uráčí ho zastavit, to už byla jiná věc. Značilo to nestabilitu věznitele a to nikdy nebyla dobrá věc, možná kdyby to bylo v Iwě nebo jiné nepřátelské zemi, polovina Konohy by bouchnula šampus, ale ve spojenecké vesnici to nebyla příjemná věc a zvlášť když spojenectví bylo založeno na dobrých vztazích jejich Zemských pánů a ne Kagů, bylo známo těm, co se o to zajímali, že Kazekage a Hokage nebyli nejlepší přátele ve slušnosti řečeno.
„Karin-san, dokážeš nás dovést k tomuto chlapci, rád bych se na něj podíval.“
„Jistě,“ zatřepala se trochu, ale jinak na ní nebylo vidět, že by ten úkol nechtěla splnit.
„V tom případě pak v noci vyrazíme, do té doby se snaž si jeho čakru zapamatovat, kdyby se náhodou objevil blízko Konohy, okamžitě najdeš někoho a tomu to vyřídíš.“
„Provedu.“
„V pořádku tedy,“ řekl Fū a byl rád, že tohle má za sebou, byla ohromná věc, že někdo takový jako byla Uzumaki Karin se k nim přidal, jestli bude dostatečně cvičená – o což se nikdo jistě postará – bude moct sloužit lepší jak ochranná bariéra, nechat ji zjistit čakru někoho nebezpečného, dát ji úkol prohledávat vesnici na tyto určité cíle pod nějakou třeba i celoživotní misí úrovně A, aby byla dostatečná motivace a než se ten člověk jenom přiblíží, bude mít kolem sebe tolik nepřátel, že se odtud po svých nedostane.
„A co Matsuri?“ zeptal se Naruto.
„Ta holka, co jsi dnes potkal?“
„Jo přesně ta.“
„A ptali jste se, jestli má vůbec chuť odejít?“ zajímal se Kabuto.
„Ne, ale i teď jsou s ní Fū-chan a Karin-chan, takže se jí na to určitě zeptají, je to sice trochu stydlivá dívka, ale kulhavý stařík říkal, že máme dát šanci všem.“
Kabuto se ani nepozastavil nad tím jménem a Fū byl dostatečně emočně vyrovnaný, že také neměl chuť ho nějak opravit. „Ano to je pravda, ale vaše kamarádka bydlí v sirotčinci, není to tak lehké, jako to bylo s Tayuyou-san nebo Karin-san tady.“
„Lehké nebylo ani dostat z vesnice Fū, ale stejně jsme to udělali, co je tu jiného?“ nechápal Naruto.
„Třeba to, že aby to bylo podle regulí, musí se někdo z nás dospělých stát jejím opatrovníkem, jinak si jí z vesnice nemůžeme po dobrém odnést a po zlém to pochopitelně dělat nebudeme.“
„Tak já taky nemám opatrovníka a chodím, kam chci ne?“
„Tvůj opatrovník si ty sám a dohled na tebe má Hokage-sama, který ti musí dávat peníze na bydlení a všechno možné.“
„Takže to samé může pak udělat stařík i s Matsuri ne?“ ptal se Naruto dál, „jestli to tak jde, tak si ji vezme někdo z vás za opatrovníka a pak se bude opatrovat sama a bude na ní dohlížet stařík Hokage.“
„Kabuto,“ pověděl Fū a nedal mu tak šanci odpovědět, „podívám se na tu dívku, jestli bude platná naší věci, dojdu vyřešit ty papíry, ty mezitím máš svůj úkol,“ a s těmi slovy zmizel v kouři.
Kabuto jen pokýval hlavou pro nikoho, „v tom případě to tak učiníme, pojď Karin-san, půjdeme omrknout toho kluka s temnou čakrou, než se v noci k němu vydám, abych měl více informací. Naruto ty-.“
„Přivolám si klony a budu si cvičit útěk ze spoutání,“ přerušil ho Naruto a odmávl je, tohle chtěl mít za sebou a čím dřív začne, tím dříve skončí, mrzelo ho, že nemohl jít si hrát, ale nebyl takový ignorant, aby neviděl, že je hodně pozadu a bylo na čase to dohnat.
***
„To bylo tak jednoduché pro cizího ninju sehnat si na mě opatrovnictví?“ odvážila se zeptat Matsuri.
„Nikdo neříká, že jsem říkal, že jsem shinobi cizí vesnice a nikdo neříkal ani to, že to bylo jednoduché, ale časem zjistíš, že s pomocí správných argumentů se dá dosáhnout mnoho,“ odpověděl ji klidně Fū.
„A proč jste to pro mě vůbec udělal? Ani vás neznám.“
„Málokdy sirotek zná toho, jenž se stane jeho opatrovníkem a jako odpověď musí stačit to, že v tom vidím budoucí zisk a také to, že si to tví vrstevníci, které si dnes a včera potkala, přáli.
„Nebudu ale dobrý ninja, shinobi-san,“ pověděla po chvíli Matsuri.
„To už nebude ale můj problém, můj úkol je tě dovést bezpečně domů do Konohy, jestli půjdeš ve stínu svých vrstevníků a budeš se snažit jako oni nebo si vybereš cestu zdravotníka, bude už tvoje volba.“
„Chápu, přesto děkuji, necítila jsem se tu bezpečně,“ ukončila s poděkováním Matsuri, které bylo přijato jen kývnutím hlavy.
„Tady jsi Matsuri-chan,“ vykřikla Tayuya, když viděla jak Matsuri s kufrem v ruce jim jde naproti, „máme pro tebe dárek! Teda my jsme ho nekoupili ani nezaplatili, ale ty peníze jsme taky vydělali, takže je to i nás dárek.“
„Opravdu jsi si jistá, že nejsi Narutovi příbuzná?“ neodpustila si Fū, když slyšela tu stejnou hyperaktivitu v Tayuyině hlase.
„Hej to byla ta nejhorší urážka,“ ohradila se na to.
„Hej!“ ozval se Naruto, ale jelikož byl na tohle zvyklý, už v tom nebyla znát žádná zloba nebo uražení.
„Dárek?“ nechápala Matsuri.
„Jup,“ odkývala to Tayuya, „není to deka, jak by ti tvrdil Naruto, takže se tím nenech zmást.“
„Myslím, že Matsuri-san bydlí v této vesnici dostatečně dlouho, aby poznala vázací tkaninu, přece jenom je Suna tím známá stejně jako svým horkem a svými loutkami,“ chopil se slov Kabuto, „slyšel jsem, že nemáš ráda ostré zbraně a tak jsem přišel na způsob, jak to vyřešit,“ ukázal na roli látky, „je to nejdál od zbraně, co může být a je to stejně efektivní jako každá jiná zbraň, umět s tím znamená mít výbornou obranou či možnost imobilizace nepřítele a pomocí tohoto,“ vyndal Kabuto z kapsy jeden lístek, „stačí sekunda nepozornosti a i ten nejlepší ninja se stane stejně použitelný jako mrtvola.“
„Kabuto-san? Co to je?“ nechápal Naruto.
„Tohle je pečetící lístek, když tě tímto omotám a pak použiji tohle, stane se z tebe navždy uvězněná koule látky.“
„V tom případě to nedělej,“ oklepal se Naruto.
„Já… děkuji… nebylo těžké to sehnat?“ zeptala se v rozpacích Matsuri.
Na to jen trochu vytáhl Kabuto rukáv, kde byla přivázána čelenka písečné, to na vysvětlení stačilo, všichni to viděli, ale nikdo to nikdy nemůže potvrdit.
„Jestli nejsou další otázky, máte poslední možnost si něco dojít za své peníze koupit a zítra ráno odcházíme,“ podal Fū příkaz a jako vždy zmizel, než stačilo být něco položeno, kdyby jo, měl to na práci Kabuto jako nižší hodnost.
***
„Karin?“ zeptal se Fū, když byli už blízko domova, mohl být sice pyšný na své schopnosti senzora, ale nebyl hlupák, aby nevyužil toho, že je někdo lepší než on. Mnoho ninjů možná nemělo rádo, že je někdo lepší a trpěly komplexy, ale Fū byl jiný, už od dětství jako každého člena Yamanaka ho učili o spolupráci a Danzō-sama to ještě posiloval tím, že není důležité mít jednoho nejlepšího, ale stovky velmi dobrých, takže než, aby cítil vztek kvůli tomu, že dívka o tolik mladší než je on sám, je lepší než on, byl rád a využíval toho, jak mohl.
„V celém mém dosahu není nikdo,“ pověděla po chvíli Karin, sama si zjistila, že dosah je asi tak kilometrový okruh okolo ní a věděla, že s dobrým tréninkem to bude jen a jen lepší.
„Výborně,“ začal Fū a přikázal jim vše zastavit, „tady se zastavíme a vše probereme.“
Naruto padl vyčerpáním do trávy a sundal ze sebe batoh. „Už bylo na čase!“
„Už jsme o tom mluvili, Naruto-kun, je to tak nutné,“ pověděl trpělivě Kabuto, „Karin-san a Tayuya-san musejí být lehké, tudíž je nesmí nic zbytečného zatěžovat, pro jejich typ útoků a akcí je nezatíženost velmi důležitá, tudíž většinu věcí bude nosit někdo jiný, Matsuri-san musí být schopná nosit svou látku všude kromě doby, kdy spí a to ji musí mít u sebe, tudíž batoh nemůže nosit také, to neznamená, že ale velká látka není překážkou, tudíž se musí s ní sžít. Fū-san a její schopnost letu se dá využít k tomu, aby někoho či případně v některých akcích i více členů týmu vytáhla sebou do vzduchu, tudíž musí být zvyklá unést i jednou tolik co váží, ale jen na krátké chvíle, tudíž proto si vždy tvůj batoh na pár vteřin půjčí a pak ti ho dá zpět. Nakonec zbýváš ty, jako budoucí ninja předních linií a pokud budeš někdy spolupracovat se mnou při velkých operacích, budeš také ten, kdo bude přenášet zraněné ke mně nebo jinému zdravotníkovi, je jedno jestli použiješ sebe nebo klony, furt i klon jsi ty sám, tudíž musíš být zvyklý na velkou zátěž a navíc je to posílení tréninku, čím více toho budeš nosit, tím více poznáš rozdíl, až si náklad sundáš.“
„Vím, ale je to stejně nefér,“ zaskučel Naruto ze země.
„Ber to tak, že uneseš více ramenu sebou na misích,“ pověděl Kabuto a dál se už nevyjadřoval, protože podmíněný reflex byl ten, že když Naruto slyšel slovo ramen, začal o něm přemýšlet a nepokládal další otázky.
„A kdo mi ho uvaří, když budu polomrtvej? A kdo odtáhne mě, když budu unavenej?“ pokračoval dál Naruto, bylo vidět, že byl tak unavený, že nedokázal přemýšlet, ale žvanit ano.
„Neboj se, Naruto-kun, když bude potřeba, uvařím ti ho já za to, že mi budeš nosit věci,“ usmála se na něj Karin a lehla si vedle něj a opřela si hlavu o jeho tělo, „a navíc když budeš toho hodně nosit, tvá čakra se ještě zvýší a zvýší se i tvoje výdrž a síla, nechtěl si být nejsilnější ninja?“
„Ano Karin-chan,“ odsouhlasil jí to Naruto a jelikož věděl, že byl poražen, už nic dál nenamítal.
„V tom případě začnu tedy,“ chopil se znovu slova Fū, „kdyby se kdokoliv ptal, měli jsme celou dobu trasy na hlavě tuto masku a tento plášť, tudíž jenom víte naši barvu vlasů, kolik tak měříme a vážíme, žádná jména ani nic podobného, nic takového jsme vám nikdy neřekli, jestli se někdy potkáme, představím se vám, jako kdybychom se nikdy neznali, tady Kabuto se bude s vámi snažit udržet kontakt, aby bylo znát, že už jste se poznali a odpadla nám tato věc. Fū jsme potkali o samotě za vesnicí a vzali jsme ji sebou, kdyby se někdo ptal vás Naruto, Tayuya, ostatní z vás jste u toho nebyli.“
Na to všichni jenom kýváním dali souhlas.
„Nikdo se vás nebude na nic pořádně ptát, ale pokud za vámi nepřijde člověk o holi, tak jim vždy podáte upravený příběh, ale veškeré informace budeme podávat my, takže by se nic takového stát nemělo. Naruto to, co se dozví Hokage-sama je na tobě, ale věř mi, že se tomu nevyhneš.“
„Vím a těším se na to,“ pousmál se nad vzpomínkou osoby, která pro něj byla jako jeho děda.
„V tom případě běžte s Narutem domů, jeho byt sice není velký, ale něco mi říká, že tam nebudete dlouho, než si pro vás někdo přijde.“
***
„Vstupte,“ ozvalo se sálem a dovnitř vstoupili dvě osoby v plášti a okamžitě poklekli, „Fū, Kabuto, došli ke mně zprávy, že mise byla úspěšná.“
„Ano pane,“ ozval se Fū jako vedoucí mise.
„Neúspěch také nebyla možnost,“ řekl si Danzō více méně sám pro sebe a vstal ze svého místa, „Tera naznačil čtyři nové budoucí shinobi, je to tak?“
„Ano pane.“
„Výborně, nějaké problémy cestou, které bych musel znát okamžitě nebo mi stačí si tohle pročíst?“ ukázal na spisy, které držel Fū v ruce.
„Ne pane.“
„Tak je to správné, budu je chtít zítra, až se to vše uklidní vidět, přece jenom musím dodržet svou část dohody a nakonec si myslím, že budeme spokojeni všichni,“ na tohle nikdo nic neřekl, nebylo třeba, „oba si odpočiňte, zavolám vás postupně, až vás bude potřeba a nemusím snad připomínat, že se s nikým nebudete bavit,“ rozpustil je Danzō a sebral si spisy, které po nich zbyli, „snad si něco přečtu, než se spustí ten velký rozruch,“ pověděl si Danzō pro sebe a opět si sedl, nedával tomu moc času, než se něco bude dít, ale to by nebyl on, kdyby nebyl připravený.
***
„Danzō,“ vykřikl Hiruzen a ne zrovna lehce otevřel dveře, bylo mu to moc podobné, jako před několika lety, když tahle zakročil proti svému bývalému studentovi Orochimarovi.
„Hiruzene, Enmo, Kakashi, Tenzō,“ pozdravil je všechny Danzō s naprostým klidem, jako kdyby ho ani neznervózňovalo to, že jsou před ním dva nejlepší členové ANBU kompletně s maskami, třetí Hokage v bojové zbroji s plně připravenou holí, která nebylo nikdo jiný než Enma.
„Co to má znamenat,“ pověděl Hiruzen a holí ukázal na svého bývalého člena týmu.
„Musíš být trochu přesnější, Hiruzene, má mysl už není taková jako dříve, ale podobnou otázku bych našel taky, proč jsi mi vtrhnul do mé základny?“ odpověděl stále Danzō ledově klidný.
„Nehraj tu žádné hry, několikrát jsem ti říkal, že Naruto do tvých špinavých pracek nikdy nepadne.“
„Naruto? Viděl jsem ho minulý měsíc, trochu zbrklý chlapec s hodně energií, ale určitě jednoho dne najde i vlastnosti po tátovi, jinak má dost vlastností po své matce.“
Tahle odpověď se samozřejmě nelíbila Hiruzenovi a všichni přistoupili blíž, ale to se z ničeho nic v plné výzbroji na stole před Danzem objevili dva shinobi. „To je v pořádku chlapci, Hiruzen nepřišel na mě zaútočit, jen si připomíná útěk svého studenta, bylo to v té době hodně podobné, jen na stěnách visely mrtvoly, což tady není.“
„Měl jsem dojem, že jsem přikázal Root zrušit už před několika lety,“ zamračil se Hiruzen.
„Root? Ten byl dávno také zrušen, tohle jsou mí přátelé, jen se jim zalíbili masky, malý Kakashi také nosí masku přes obličej, to přece není zločin.“
„Ale únos obyvatele Konohy je,“ pokračoval Hiruzen, „myslel sis, že si toho nikdo nevšimne, že Naruto zmizel z Konohy a pak najednou přijde s někým úplně cizím?“
„Naruto si našel kamarády, to je skvělé pro něj, vždy jsem mu to přál a když mi tohle své přání řekl, musel jsem proto něco udělat, ale únos? Tak dneska říkáš eskortě, která doprovází karavanu? V mé době se tomu říkalo doprovod a naposledy co jsem se díval na vesnici se to furt dělo dnes a denně, malý Naruto si přál jako každý jiný civilista podívat se po světě a mít možnost si najít přátele tam, kde ho nikdo nezná, já mu to pochopitelně splnil. Nebo mi tu naznačuješ, že Naruto není obyčejný civilista, ale ninja pod tvým vedením? To ale přece není možné, viděl jsem oficiální zamítnutí, aby mohl jít na akademii.“
Hiruzen věděl, že je proti němu teď obráceno mnoho jeho skutků a ten, co tohle vše pustil pryč z jeho kanceláře, taky za to zaplatí. „Danzō, nehraj tady na mě roli idiota, proti mé vůli si namluvil něco šestiletému dítěti a odskáčeš si za to trest.“
„Milý Hiruzene, nemáš proti mně nic, běž se zeptat Naruta, pochybuji, že bude namítat, že se mu cesta nelíbila, kdo se jen tak podívá po všech krajích a určitě nebude rád, když osoba dědečka v jeho životě mu pošle na výslech všechny jeho nalezené kamarády, to přece hodní staříci Hokagové nedělají, nezapomeň, že ale budeš porušovat své zákony, jestli děti z cizích vesnic, které jsou tu na návštěvě, budeš zavírat či vyzpovídat.“
„Balancuješ na tenkém ledě, Danzō,“ skoro až zavrčel Profesor.
„Takový je osud shinobiho, ale sám jako Hokage o tom musíš vědět nejvíce.“
„Tenzō, doprovoď Danza ke mně do kanceláře, Kakashi,“ otočil se na svého druhého nejvěrnějšího člena ANBU a ani nepoužil jeho krycí jméno, když už všichni věděli, kdo je kdo, „přiveď mi Naruta a všechny nově příchozí k nám do sídla.“
„Doprovod jsem už dlouho neměl, pojďme tedy Tenzō, můžeš mi vyprávět, jak jde život, je to přece jenom dlouho, co jsme se viděli naposled.“
|
Autor: Amren Vydáno: 17.9.2013 23:59 Přečteno: 1893x Hodnocení: 100% (hodnoceno 1x) |
Formát pro tisk
. Šťastné a veselé, drazí čtenáři a hodně zdraví, bude se určitě hodit.
Komentáře
Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).
Dalším nalezencem je Matsuri. Hm. Tu jsem vážně nečekal. Uvidíme jaký z ní bude nakonec ninja. Ta konfrontace Danzoa a Třetího byla zajímavá. Jsem hodně zvědavý komu se nakonec podaří dostat Naruta na svou stranu. Mám taký pocit že ten výslech našich mladých hrdinů bude velmi zajímavý.
Omm: Lidé mi dělají radost komentářema, já jim tím, že píšu :) Jsem rád, že se dá nalézt jen pár chyb, ale řekl bych, že tam nějaké budou, ale pokud to není vidět, je to asi dostačující. To jsme zvědavý jistě oba, i jako autor nevím, kam mě fantazie zavede... a s těmi zápletky, myslím si, že bych se do toho nemusel zamotat, mám toho dost připraveného a promyšleného... Děkuji za komentář a za důvěru.
Martin: Potencionál doufám, že mají všechny kapitoly a ne jen tato :) Danzo bude takový jaký byl, neplánuji z něj dělat hajzla, ale ani svatouška, beru na vědomí to, že si furt Hiruzena váží, což je věc z mangy, ale zároveň beru na vědomí to, že podle mangy se rozhodl nepomoci Konoze, aby se mohl stát Hokagem, od toho odvíjím jeho osobnost... I v manze jsou postavyy "bohové" První Hokage, Madara, Obito s Juubim atd. důležité je spíše se do toho nezamotat a udělat to uvěřitelné, což je můj cíl.
Na pokračování se čekat dlouho nemusí, pokud se budou množit komentáře, vždy se tu kapitola objeví dřív, než se člověk naděje, jsem rád, že se ti líbí, co vytvářím a budu se snažit dál udržet si přízeň.
samozřejmě mají potencionál všechny kapitolky ale takhle mi přijde lepší, jen můj pocit. Mangu čtu to je jasný ;-)
hlavně me zajímá do budoucna jak pojmeš vztah naruto-kurama ale nechám se překvapit.
Hold česká sfera psaní je česká co si budeme říkat tak si vážím českého autora, a oceňuji čas psát
ahoj Amrene přidám jen krátký komentář snad se neurazíš. Kapitola sama o sobě má dost velký potenciál, hlavně ten konec kladu si otázku co danzou bud taková svině :D a nebo bude lidštější a nebylo by špatné, kdyby se otevřel, ale chápu že má zásady a ty chce dodržovat. Jak já říkám nemusí tam nikdo být v budoucnosti bůh( myslím tím super jutsu, vysoká zásoba čakry apod..) stačí umět mistrovsky základní věci a i s tím člověk vyžije + pár pastí.
Hold na děj si musíme počkat, ocěnuju tvé psaní, výstižnost a hloubku děje.
Nevím co více bych napsal můj názor tak nějak znáš těším se na další kapču
Amrene díky, že nám čitatelům děláš radost. :)
Tvé povídky jsou peckové a jenom "hnidopich snad může něco vytknout.
Jsem velmi zvědavý jak se vyvine tato povídka. A jestli dokážeš udržet všechny zápletky a nezamotat se do toho. Co se děje okolo Naruta.
Držím palce v dalším úspěšném psaní .)
bastafidli: Ano možná to tak na československé scéně novinka je, málokdo se snaží nepsat superpower Naruta a ti, co se teda nesnaží, píšou zase příběh směřující do jiných rovin a v tom příběhu je to jedno. Naruto nebude mít godlike power asi nikdy a ostatní se dostanou na takovou úroveň, jakou předpokládám, že by se dostali kdyby nezemřeli nebo se jim nestalo to, co se jim stalo v manze. Naruto je podle mangy, sice tam budou vidět i změny, ale to už patří k socializaci a k zkušenostem ze života a jak říkám, nejsilnější ani ve svém týmu rozhodně nebude.
Děkuji za přání, snad se to bude dařit tak, jak píšeš.
Harém sice má, ale využívat ho nebude, to tě budu muset zklamat
Anonym: Matsuri je sice slabá postava, ale existuje v manze a to mi stačí, je také o nějaké info, které se dá použít a ostatní si můžu vytvořit k nějakému obrazu svému... Samozřejmě, že přibudou další a samozřejmě, že půjdou na akademii, na akademii chodí všichni, i Sai jí jako člen Rootu prošel, nejde se tomu vyhnout... politické střety samozřejmě budou, bez nich by to nebylo ono, ale kdo vyhraje je otázka budoucnosti
Takže další suprová kapitola. Nečekal bych, že jako dalšího člena vybereš zrovna Matsuri, skoro fillerovou postavu. Docela se těším na to, jak budeš s těmi všemi charaktery pracovat dál. Hlavně potom, co Naruto a ostatní vstoupí do akademie a přibudou další. Tedy pokud je do akademie necháš jít. Třeba je zavřeš je do nějakého Danzouova výcvikového centra pro děti a mládež a necháš je se pozabíjet mezi sebou. :D To by se počet hlavních postav docela zredukoval, to jo. Taky jsem zvědavej, jak dokončíš ten střet Danzoua a Hiruzena. Jak už jsem psal, Danzoua nemám rád (ikdyž sloužil vesnici hodně dobře a oddaně), a tak fandím Hokagemu. :)
Tahle povídka je něco úplně jiného, něco na nové úrovni, daleko lepší než např. Karlosovo Tým Anko, které se mi bohužel znechutilo už v prvním dílu, jelikož přímo nesnáším Ultra mega godlike power. Na téhle povídce se mi líbí právě to, že hlavní hrdinové jsou na stejné úrovni, teprve se dostávají ze skořápky. Líbí se mi i to,že Naruto má svůj charakter, který má i v manze, ale líbí se mi i to, že není tím nejsilnějším, např. Tayuya nebo Fuu by ho strčili do kapsy. Musím to proto popřát už jen hodně štěstí, fantazie a chuti do psaní
P.S. Už se těším na příhody z nového sídla, protože Naruto má kolem sebe docela harém
Heru: Sarutobi i Danzo jsou v tomto oboru silné postavy, takže to nebude rozhodně jednoznačná politická bitva, ano možná v této bitvě Danzo vyhrál, protože měl mnoho dní dopředu si všechno promyslet, ale Profesor není žádný začátečník a tahle bitva o moc, bude ještě trvat dlouho.
Naruto to si ale nakonec samozřejmě zvykne a v celkovém důsledku mu to jen pomůže a ne v jedné situaci...
. Tento příběh je právě o vztazích, nadějích a tak, takže jsem musel zapracovat na tom, aby to bylo uvěřitelné. Jak to vše bude probíhat se dozvíš v příštích dílech a myslím si, že to bude snad vyřešeno ke tvé spokojenosti a k dalšímu šťastnému čtení z tvého pohledu. Děkuji za přání, snad to takhle opravdu půjde :)
asas: Snažím se psát dál, ale už to nejde tak, jak to šlo ze začátku a až začne vysoká nebude to už vůbec žádný med. Jsem rád, že se líbí.
Reaper: Možná jsem měl udělat hlavní postavu Leeho, ten bych jenom na práci nosiče zvedl palec, ukázal zuby a byl by štastný
Ono jak já rád říkám, svět není černobílý a nejde ho vidět z jednoho pohledu, ano Matsuri narozdíl od všech ostatních postav, co jsem "naverboval" skončila na úrovni chunina, ale všichni lidé zapomínají, že umění pečetění je něco, co změnilo válku k lepšímu, takže bych to určitě nezatracoval, uvidíš v jednom dílu, že její práce bude velmi důležitá...
Danzo i Hiruzen jsou silní hráči a teď to bude jen souboj o hrací pole, kdo vyhraje je těžké tipnout, aspoň pro vás
Pamatuješ si správně, že v jednom týmu všichni nebudou, týmy budou jiné a i logicky postavené, takže to znamená, že musí projít akademií, Sai ji také musel projít.
Sasuke bude mít svou roli a nebude vůbec ani malá, také ho čeká změna v životě, ale to až v příštích dílech. Děkuji za komentář a za pár dní zase naviděnou.
Misule: Jak už jenom rád opakuji, jsem rád, že se líbilo. Moji povídku jsem nijak nechtěl natahovat a tak bylo zbytečné to protahovat na více kapitol, kvantita není více než kvalita, aspoň ne u mě
Ahoj, díl se ti hodně povedl. Nečekala jsem, že se do vesnice vrátí už takhle brzo :) Líbí se mi vyvíjejíce se vztah mezi Narutem a Karin a vlastne i ostatními dětmi. Ukázal jsi Naruta i z jiného úhlu pohledu, což se mi líbí ;) Jsem zvědavá, jak míníš pokračovat dál, jak proběhnou rozhovory, jak se zabydlí nové děti Konohy, co s tím hodlá Hiruzen udělat a spousta dalších věcí :) No budu si muset počkat, takže hodně štěstí a plno fantazie a chuti do dalšího psaní ;)
Zdravim,
Hned na začátku musím politovat Naruta, ne jenom že pořád do něj rejou, ale teď si z něj udělali i nosiče.
Když jsem si přečetl název, tak jsem si začal v hlavě promítat všechny postavy,co by tam seděli. Ale nikoho kloudnýho z Písečný sem nevymyslel. Byli tam jedině tři sourozenci, ale dva starší byly moc svázaný s vesnicí a Gaaru jsem vyloučil hned, přece jen tři Jinchuuriki by bylo trochu moc, navíc Gaara by jen tak s davem nesplynul, na to byl trochu moc nevyrovnaný. Rozhodně mě nenapadla ta téměř bezvýznamná Matsuri z originálu (tam zrovna moc místa nedostala, ale takový si na druhou stranu ty vybíráš). Ale stejně mi tam moc nesedí, přece jen ve srovnání s ostatními je trochu obyčejná. Ještě jsem myslel, že třeba projeví nadání s loutkami, ale dal jsi jí zapečeťovaní, tak uvidíme jak to bude dál.
Rozhodně se na další díl velmi těším. Nemohl jsem se dočkat na konfrontaci Staříka s Danzem. A Danzo nezklamal. Doufám, že v dalším díle jim dáš dostatek prostoru, ať si to vyříkaj.
Docela by mě také zajímalo, co s nimi zamýšlíš nyní. Jestli nějaký soukromý výcvik (pak by asi byl komplikovanější přestup do jednotlivých týmů, pamatuji si, že jsi někde psal, že nebudou spolu v jednom) nebo nástup na akademii. Pokud na akademii tak by mě ještě zajímali tvé úmysly se Sasukem, jestli mu také přisoudíš nějakou roli. Pro mě je to takový velký tlučhuba, ale uvidíme jak ho podáš ty.
Tak se měj, čau.
úplně souhlasím s Herem no to je jedno amren piš piš a piš je to supr dokážuse do toho začíst i ta předchozí supr to sem tiu zrovna nebyl no i tak sem ju přečetl a bomba zhodnocení celé povídky je poutavá dobře spracovaná trochu šáhlá jak by se u naruta dalo čekat ale pořád supr
ty vogo jak si danzo hraje s hizurenem :D :D ale těším se na to co mu ještě nakecá dál ( Danzo Sarutobimu)