Kapitola sedmašedesátá - Ozvěna budoucnosti

Lepší život

Narutovo druhé probuzení bylo o něco málo horší, ale šok z toho, kde se nachází nepřišel. Věděl moc dobře, že je v Písečné. Snažil se otevřít oči, jenže to nedokázal. Cítil se jako by mu někdo sešil víčka k sobě. Dokonce vnímal i takovou bolest. Chtěl si na oči okamžitě šáhnout, jestli jsou v pořádku. Co kdyby na něj opět zaútočil Danzo? Seberou mu znovu ruku? Teď ne! Teď nemůžou! Jenže ruce zvednout nedokázal. Jediné co se mu povedlo byl srdceryvný výkřik.

„Naruto!" chytla jej za obě tváře pevně Karin. „Jsi v pořádku, jenom paralyzovaný a ať si představuješ cokoliv, neděje se to. Jsi v bezpečí, jsem vedle tebe a tu větší dávku, co jsi požil, zvládáš ty i Kurama dobře. Nenech si namluvit tvým podvědomím něco jiného."

Naruto měl mnoho otázek, ale ať už udělal cokoliv, nedokázal už ani pohnout ústy. Malé zacukání bylo jeho maximum.

„Chiyo-sama mi pověděla, co asi tak cítíš. Takže ti to znovu vysvětlím, protože mozek si prý nemusí pamatovat, co ti vyprávěla na začátku," pověděla Karin a musela si rukávem setřít slzu. Před ní ležel Naruto a trpěl. Byl to šílený pocit. „Nyní jsi v druhé fázi. Paralyzující látky jsou aktuálně nejsilnější a bolest je na ústupu. Až ti zodpovím otázky, tak sem povolám lékaře, co tě uměle uspí. Takové jsou mé rozkazy. Za několik hodin dostaneš další dávku a tvoje tělo by mělo paralýzu zvládnout, takže až se probudíš, budeš moct otevřít oči a omezeně se hýbat."

To Narutovi znělo dobře a snažil se trochu uklidnit, protože jeho mozek pracoval na plné obrátky a děsu bránil jenom tím, že poslouchal hlas Karin.

„Musím tě ale varovat, další dávka způsobí tu největší bolest. Všechno, co sis už prožil, bude jednodušší, ale budeš muset přečkat to, co na tom jedu zabíjí. Doufám, že rozumíš tomu, co říkám," popotáhla, aby se nemusela jít vysmrkat. „Lehnu si k tobě a nenechám tě samotného. Vždy tu s tebou někdo bude a neboj, nebude to Sasuke. Ten má tolik citu, že by se to vešlo na lžičku a ty potřebuješ více," snažila se zavtipkovat a sledovala Narutovu srdeční frekvenci na monitoru, aby věděla, jestli se to lepší a pak zmáčkla tlačítko, co mělo přivolat lékaře.

„Mohu?" ozval se Sekka, který byl zrovna na směně u Naruta.

„Jistě," trochu se odtáhla, ale stále držela Naruta za ruku. „Nyní se Naruto trochu prospíš. Naber co nejvíce sil, budeš je potřebovat," a pak Sekkovi kývla a Naruto byl pomocí lékařské techniky uspán a nevěděl už o ničem.

***

„Opravdu tu chcete být, Kazekage-sama?" pověděla Nonō, zde známá jako Mazā, když přišla do místnosti, kde Naruto odpočíval a potkala tam na židli vedle jeho postele sedět Temari s oběma rukama držící dlaň pacienta.

„Mazā, jedno z tvých přání bylo pracovat se mnou. Být má ochranka, rádce nebo co sis to přála," připomněla jim Temari jejich setkání v ordinaci, když Nonō jako jediná dokázala vyndat Sasoriho jed z čtyřiceti otrávených a za svou práci chtěla splnit dvě určité věci a jednu neznámou. „A stejně mě nedokážeš oslovit jménem."

„To, protože jsem si přála pracovat pod vámi, ne být na stejné úrovni," pověděla Nonō pobaveně a přistoupila blíž k posteli, kde si vzala Narutovu složku, kam každý lékař zapisoval, co zjistil, když pacienta kontroloval.

„Myslím, že sis to dávno zasloužila, byla jsi to ty, kdo vyčmuchal agenty Akatsuki."

Nonō se jen usmála a nechala si samozřejmě pro sebe, že jich zavraždila mnohem více, ještě než pracovala na oko pro Temari. Kdyby neodhalila ty spící agenty, co tu měl Sasori, tak zraněných nebylo čtyřicet a mrtvých šest, ale tak dvacetkrát tolik. Ti utajení jouninové by se postarali o to, aby Sasori spustil své loutkové divadlo uprostřed vesnice a nepozastavili by ho už před branou. Nonō mrzelo, že nedokázali zabránit v únosu a smrti Gaary, protože to byl dobrý bodyguard Temari, ale na její vkus byl až moc nestálý. Teď na jeho místě byla ona a dokázala toho udělat jistě více. Byla přece jenom nejlepší agent, co kdy vzešel z Listové. „Nějaké změny za tu dobu, co tu sedíte a držíte jej za ruku?"

Temari se jen zamračila, ale Narutovu ruku nepustila. Věděla, že je to jenom pobavené pošťouchnutí, protože to, že tady ty hodiny sedí a střídavě hlídá Naruta a vyřizuje si věci do práce, byla z části i její vina. Nevěděla úplně proč, ale když měla Mazā rozhodnout, co má větší prioritu, jestli nějaká věc nebo odpověď na Narutův dopis. Vždy to bylo dodržování pravidelné korespondence. Temari nebyla hloupá. Tušila, že je za tím něco víc. Prozatím ale nechápala, proč Mazā, která Naruta viděla jednou v životě, se tak nápadně snaží, aby mezi nimi nebyl přerušený kontakt. Kdyby Naruto byl někdo, kdo bude budoucí Hokage, tak by to chápala. Dva mladí lidé ze spojeneckých vesnic, by dokázali udělat mnohé. Titul Hokageho v Listové vesnici ale nebyl dědičný, a i kdyby byl, Naruto není příbuzný Hiruzena Sarutobiho. No a stejně Temari předpokládala, že aktuálně má Listová na výběr z tolika legendárních shinobi, že by se na Naruta dostalo až tak za padesát let. Naruto byl fajn kamarád, Jinchūriki a silný ninja, ale žádné větší postavení co by pomohlo Písečné, neměl. Mazā si ho tedy z nějakého důvodu idealizovala anebo tady bylo něco, co nevěděla.

„Kazekage-sama?" snažila se Nonō svého šéfa dostat zpět do reality.

„Nic nového," ujistila jí Temari. „Naruto se neprobudil a žádné záchvaty bolesti neměl."

„Výborně," napsala krátkou zprávu do Narutovy složky a vrátila ji na místo. „To se změní, až jej probudím, ale Chiyo-sama byla nekompromisní v tom, jak budeme pokračovat. Takže jej probudit musíme."

„Určitě," dala svolení Temari a Narutovu ruku vrátila k jeho tělu.

„Budu vás muset požádat, abyste mě tu nechala samotnou."

„Je to nutné? Jeho kamarádi tu mohli být, když se probouzel."

„Nemám zdání, jaké mají v Listové mezi sebou přátelské vztahy, ale nemyslím si, že zrovna vy Kazekage-sama byste chtěla vidět Uzumaki-sama nahého."

Temari se hodně rychle začervenala a obrátila zrak k zemi.

„Vyřídím mu ale, že jste tu byla. Mám přehánět, že jste tu byla celou dobu a spala na této nepříjemné židli? Jistě to na něj udělá dojem."

Temari se na svou rádkyni zamračila. „Jenom pravdu, prosím."

„Jak si přejete, Kazekage-sama a nyní mě prosím nechte pracovat," a s těmito slovy si počkala až Temari odejde. Zatáhla závěsy. Spustila své slabé senzorické schopnosti, aby se ujistila, že má klid a dala se do práce. Za chvíli byl Naruto jenom ve spodním prádle, otřen od potu a připraven na probuzení.

Naruto očekávaně se sebou začal trhat, jakmile jeho tělo přestala ovládat paralýza a nervy začaly pracovat. Nonō to trhalo srdce. Nebylo nic horšího než vidět vašeho adoptovaného syna v tomhle stavu a zvlášť, když si to způsobil sám, aby zesílil. Nakonec bylo cukání tak velké, že musela Narutovy nohy a ruce připoutat k posteli, aby si ještě více neublížil a teprve v tu chvíli si dovolila jej pomalu probudit.

Naruto za chvilku otevřel červené oči. Tentokrát ale ne vlivem Kyuubiho a jakmile se trochu zorientoval, spustila se mu krev z nosu a první zakašlání bylo také doprovázené krví. Nonō se musela hodně držet, aby okamžitě nespustila lékařské ninjutsu a nezačala jej léčit. Všichni věděli, že tohle je na Narutovi s Kyuubim a jediné co pro ně mohli dělat, bylo regulovat teplotu nebo otírat jej od krve či potu. Žádné lékařské techniky. Za chvilku ale párkrát zamrkal a zaměřil se na její obličej.

„M-atko," dostal ze sebe.

„Ano, Naruto, jsem u tebe," pohladila ho a druhou rukou mu utřela krev u nosu. „Buď rád, že tu se mnou nikdo není, koukali by na tebe divně, když bys oslovoval ženu, kterou jsi viděl jen jednou v životě jako svou matku," usmála se na něj.

„P-pro-miň."

„Nic se neděje, o všechno je postaráno. Tvůj úkol je se jen uzdravit," pokračovala v hlazení. „Dokonce i Temari tu s tebou seděla a držela tě hodiny za ruku a Karin-chan se od tebe nehnula ani na metr, dokud nemusela jít spát, a to na mě málem vylítla, když jsem ji zakázala, aby tu spala s tebou."

„Že-ny," shrnul Naruto, protože jedno slovo bylo tak nějak jeho maximum v tomto stavu.

„Ano, někdy jsme prostě takhle šílené," usmála se na něj, „přijde nějaký blonďák a kompletně nám promění svět naruby. Znám ten pocit moc dobře."

Naruto se snažil na ni usmát, ale byla z toho jen grimasa.

„Nesnaž se promluvit. Budu ti něco vyprávět nebo předčítat, mám tu knížku pohádek. Postarám se, abys byl vzhůru, jak to máme nařízeno. Budu tě držet za ruku, kdyby byla bolest větší, než zvládneš, tak mi ji stiskni a pokusím se ti nějak pomoct," Naruto na to jenom téměř neznatelně kývl. Ona jej tedy chytla za ruku a spustila nedůležité historky, aby slyšel její hlas a věděl, že tu s ním někdo je. V tento momen každý jiný okamžik dokonce jeho života.

***

„Vstávat princátko," pověděla kousavě Chiyo a roztáhla mu závěsy, aby jej přímé pouštní světlo násilně probudilo. „Nebo čekáš na nějaký polibek od princezny?"

„Musela jste přijít zrovna vy? Celou dobu jsem tu kolem postele měl mladé krásné slečny," vrátil jí ihned Naruto.

„Tak proto ses tu válel tak dlouho jak troska? V mém mládí jsem toho vydržela mnohem více."

„To bylo kdy? V době Poustevníka Šesti cest nebo ještě před ním?"

„Hm, urážky ti jdou, takže budeš asi v pohodě," řekla mu a posadila se k němu, kde si přečetla jeho spis. „Jak se cítíš?"

„V pořádku. Lehké mravenčení končetin, sucho v puse, trošku mě bolí hlava a cítím na sobě stále vyčerpání."

Chiyo to vše poznamenala do papíru. „Víš, že když někdo řekne, že je v pořádku, myslí tím, že necítí žádné špatné pocity?"

„Zkuste někdy cvičit se sto klony a tohle bude nová norma," pověděl Naruto. „Můžu se posadit?"

„Určitě. Stejně musím provést pár testů," a s tím na něj postupně aplikovala pár lékařských technik. Vyzkoušela mu reflexy, zasvítila mu do očí a položila pár otázek. „Vypadá to opravdu v pořádku. Jsi připraven na poslední zkoušku?"

Naruto jenom kývl. Chiyo vyndala ze své kapsy krabičku, kterou odpečetila a nabídla mu ji. Naruto v ní našel jen jednu jehlu.

„Aplikace přes zranění?"

„Tak to bude i v reálu, pokud nemáš v plánu své zbraně oblizovat jak těch pár retardů, co jsem za svůj život potkala."

„Nikdy jsem nepochopil tu fascinaci Orochimara vše olizovat," souhlasil Naruto a jehlu si bez nějakého dlouhého přemýšlení bodl do ruky.

„Jak říkám, retardi… a jeho fascinace dětmi byla možná ještě horší. Zvlášť když to zkombinuješ s tím oblizováním."

„Z té myšlenky se mi udělalo hůř, než z toho jedu."

„Nemusíš se bát, už jsi na něj moc starý," odmávla jej Chiyo a sledovala jeho reakce, když se jed dostal do jeho těla. „No… kdybys neměl imunitu, tak máš teď pěnu u huby, teče ti krev z očí a v paralýze se udusíš třeba na vlastních zvratcích nebo něco takového, takže… jsi imunní."

„Proč nejste příjemná jako ve vašem domě?" pošťouchl ji Naruto.

„V ten moment jsi měl peníze, teď jsi jenom chudý genin, kdo by s tebou ztrácel čas?" vrátila mu to. „Jdu předat zprávu Temari-chan, že jsi ke smutku všech přežil. Zatím se osprchuj a oblékni. Věci máš ve skříni," pověděla a zamířila ke dveřím, u kterých se zastavila. „A Naruto," oslovila ho jak starého známého. „Dobrá práce, není na světě mnoho lidí, kteří by na tohle měli odvahu," a s těmito slovy jej nechala samotného.

***

Naruto v čerstvě vypraném oblečení zamířil ze svého nemocničního pokoje do toho, kde měl přespávat normálně. Ne že by si této luxusní místnosti nějak užil, když do dneška spal jenom na lůžku v moderní ordinaci. Cestou kývl pár chuninům, co hlídali celý tento komplex. Nebyli na to sami, určitě tu byla nějaká Písečná varianta ANBU, ale jejich úkol byl být nespatřen. Naruto si tedy odemkl svou soukromou místnost a naprosto nepřekvapen zjistil že už v ní seděly dvě ženy, které z nějakého důvodu měly klíč a poté, co se sem dostaly, ještě měly tu drzost za sebou zamknout.

„Takhle myslím začínala jedna scéna v Icha Icha," poznamenal Naruto pobaveně, když si vybavil, jak tamní hlavní hrdina našel na své posteli dvě spoře oděné dámy.

„Ani mi ji nepřipomínej!" ozvala se Karin s úsměvem a rozběhla se k němu. „Jiraya může být legendární shinobi, ale to že odešel z akademie v šesti letech, ho poznamenalo minimálně na gramatice a škrabopisu! Tolik chyb, co tam má a zvlášť ve scénách ve kterých se vyžívá. Celá tahle a každá druhá erotická scéna je jedna dlouhá věta, žádná tečka v celém odstavci!"

„Je vám ale jasné, že velká část inspirace ‚příběhu' těch knih je z naší rodiny že?" nadhodila Ameyuri. „Anko mi vyprávěla, že první knihy byly z části o tom, jak se Jiraya vypořádával s tím, že jej ostatní ženy možná chtěly, ale Tsunade jej odmítala celý život. Ty dvě nejnovější? Mladý shinobi, který bojuje o lásku dvou starších žen? Jiraya má štěstí, že ta hlavní hrdinka nemá červené vlasy, jinak bych ho vykastrovala. A to se ani nebavím o tom, s čím jste přišli z toho vašeho tréninku, Karin."

„Óh," zasmál se Naruto výrazu Karin, „to si budu muset asi přečíst. Není přece jenom lepší parodie na trhu než tahle série. O čem je nejnovější díl? Prý jsi mu kromě korektury radila i s příběhem."

„Ani nechceš vědět," zamumlala mu Karin stále v objetí do oblečení.

„Hlavní hrdina sirotek po rocích samoty najde ztracenou členku svého klanu a v průběhu roků to přeroste v ohromnou lásku. Méně porna, více romantiky," shrnula to Ameyuri s úšklebkem, „jediný čitelný příběh v celé sérii. Dokonce by ta romantika byla zajímavá, kdybych netušila, že to má být nějaká alternativní realita vás dvou."

„Víš, jak bylo těžké dokopat Jirayu, aby hlavní hrdina nespal s každou ženou, kterou potká, aby donutil hlavní hrdinku žárlit a vyvrcholení nebylo to, že konečně skončí v posteli?!" otočila se a namířila prstem na pobavenou Ameyuri. „Náhodou je to nejprodávanější kniha ze série a konečně nemáme devadesát pět procent mužských čtenářů," nafoukla se lehce a zase se otočila zpět na Naruta, kterého opět objala. „A vůbec jí nevěř, že jsme ty a já inspirace. Ta podobnost je čistě náhodná!"

Naruto se podíval přes Karin na Ameyuri, která dělala rukama uvozovky a z jejich úst dokázal odezírat ‚čistě náhodná'.

„Nenech se vyprovokovat Karin. Ameyuri jen žárlí, že naše kombinace je prodávanější než moje s Ameyuri a Ansatsu," mrkl pobaveně na Ameyuri a pohladil Karin po vlasech. Pro Naruta to samozřejmě byla legrace, ať si Jiraya píše, o čem chce. Pomohl z Karin udělat silnou kunoichi. Jeho i Sasukeho naučil několik věcí, a nakonec je jejich hlavní opěrný bod při útoku na Danzoa. Jestli se z toho Jiraya potřebuje odreagovat tím, že si jejich rodinné a přátelské interakce změní ve své knize na erotiku, tak ať. Když to snášela Tsunade celý život, kdo je on, aby tomu bránil.

„Než si Karin doplní potřebu společenskosti," naznačila Ameyuri jejich objetí, „jak se cítíš?"

Naruto se na malou chvíli zamyslel. „Dokážeš si vzpomenout na svůj první trénink v ledové vodě? Skočíš do ní. Přijde šok, mráz tě žere po celém těle, mozek neví, jak reagovat a ty musíš plnou silou mysli se snažit být klidná?" zeptal se a Ameyuri mu na to téměř okamžitě kývla. „No tak asi dost podobně. Byla to ukrutná bolest. Paralýza byla ubíjející a všechny ty bludy ze mě málem udělaly šílence, ale pak to skončilo. Já se v klidu osprchoval, smyl ze sebe všechny ty hrůzy a najednou jsem cítil úlevu. Něco jako když vylezeš z té ledové vody a zahřeješ se."

„Takže se cítíš lépe, než když jsme sem přišli?"

„Nejspíš," připustil Naruto, „ale může to být tím, že ten jed ve mně zabil vše špatné, co mě mohlo trápit a veškerá ta léčba od Kuramy, Chiyo, Sekky a té jejich lékařky," nepověděl nahlas jméno Matky, „udělala jistě také divy. Aktuálně se cítím na sto procent připraven na to, co nás čeká. Pár dní odpočinku a nebude existovat lepší moment na útok, alespoň ne z mé strany."

„Dobrá," kývla si na to Ameyuri. „Doufám, že se takhle dobře nebude cítit Kisame, až to do něj napálím," vytáhla si rukáv, aby ukázala samostříl.

Naruto se jenom zlověstně zasmál. „Jestli se rozhodneš zahodit své meče a použít ten jed, uvidíš něco dost odporného. Snaž se ale neriskovat. Jak jsem ti pověděl, šermíř bez mečů je značně oslaben a ta paralýza nebude úplně okamžitá a taky bude záležet, kam ho trefíš. Pak až se ale ten jed chytne a Kisame se nebude moct hnout… nemyslím si, že bys měla v arzenálu něco, co by bylo bolestnější nebo alespoň na podobné úrovni. Jen se tím netref sama, protilátku bych ti dokázal dodat, ale ne včas, když tam nebudu s tebou."

„Neboj se, mám to vše promyšlené."

Naruto tedy jenom neznatelně pokrčil rameny. Ameyuri byla shinobi třídy S, těm se neradilo, jak mají bojovat.

***

Naruto a jeho početná skupina vybudovali stanoviště zhruba několik desítek kilometrů od místa, kde se měli zítra sejít s Itachim a Kisamem. Byl to poslední klidný moment, kdy si řekli, co a jak. Sasuke na stůl ve velitelském stanu položil veškeré plány budov. Naruto vytáhl mapu okolí a chvilku oba počkali, než se všichni rozestoupí tak, aby všechno viděli.

„Plán je následující a všichni se ho budou muset držet do detailu, abychom uspěli," začal Naruto.

„Pro nás čtyři je samozřejmě důležité, aby vyšla ta bojová část, ale od vás se očekává něco jiného a možná ještě složitějšího," pokračoval Sasuke. „Připravil jsem několik papírů o tom, co každý z nás," ukázal na svůj tým, „dokáže za techniky a také co dokáže Itachi a Kisame. Oficiální historka bude, že nás a Kazekage s její ochrankou přepadli Akatsuki. Po dlouhé bitvě Ameyuri s naší pomocí porazila Kisameho. Itachi utekl a my jsme ho nedokázali zastavit. Společně vymyslíme takovou historku, že ne jenom, že se jí naučíte nazpaměť, ale té historce budete věřit tak, jako kdyby se stala. Každá technika, každý úskok, pohyb a zranění bude, jako kdybyste to viděli a prožili. Kdo si nebude jistý, že to dokáže, promítnu vám Sharinganem následně část našeho souboje, abyste měli nějaký reálný podklad. Kazekage-sama mě ale ujišťovala, že jste elita. Myslím, že jste všichni připraveni lhát všem i sami sobě proto, aby tento svět byl bezpečnější."

„To je ale smyšlená část, ta reálná bude takováto," naklonil se Naruto nad mapu. „Zde mimo dosah jakýchkoliv hypotetických senzorických schopností Itachiho a Kisameho budete všichni čekat. Nechám Tobiramovi tady jednu část mého přivolaného parťáka a ona vás bude informovat o dění. Pokud půjde vše podle plánu, jakmile naše protivníky zabijeme, zavolá vás k nám. Může ale nastat situace, že neuspějeme a budeme zajatí nebo něco horšího. V ten moment dostanete zprávu přes světlici, vysílačku nebo mého slimáka a přiběhnete naši práci dokončit. Budou mít náskok, ale vy budete plně odpočinutí, připravení a Tobirama má i způsob, jak se tam přepravit rychleji. Ať už to skončí jakkoliv. Vyléčíme svá zranění, podle situace upravíme naše historky a zamíříme v omezeném počtu zpátky do Listové. Zatím jasné?"

„Ano," kývla Temari jako vedoucí své jednotky. Musela tu být, aby se mohla vydat rovnou do Listové na chuninské zkoušky. Kankuro ji momentálně doma zastupoval jako Kazekage. Už zbyli jenom dva z jejich rodiny. Bylo rozhodnuto, že nemohou být oba nikdy na jednom místě mimo vesnici, alespoň do té doby, než bude někdo z nich mít svého dědice v nějakém předem neurčeném věku.

„Výborně, tak pojďme na podrobnosti," vzal si opět slovo Naruto a spustil jejich plán. Chtěl být povýšen na chunina a jak lépe dokázat připravenost, než když vedeš tým složený ze současné Kazekage, oživeného Hokageho a desítky jouninů.

***

„Kuchiyose no Jutsu," pověděl kousek stranou od hlavního stanu Naruto a vyvolal Katsuyu v malé velikosti, aby nespotřebovával zbytečně chakru.

„Naruto-kun," pověděla Katsuyu s radostí, „jak mohu dneska pomoci? Je to přece jenom asi poprvé, co jsi mě vyvolal k něčemu jinému než tréninku nebo je i tohle trénink?"

„Katsuyu-sama," řekl zdvořile Naruto, „máte pravdu, budu vás potřebovat k boji, ale až zítra. Dnes to bude opět jen trénink."

„Výborně, co budeme procvičovat?"

„Můžete se rozdělit na tři části a připojit se k nám?" ukázal na sebe, Karin a Sasukeho. Za chvilku se tak stalo a každý cítil na krku studeného slimáka. „Budeme bojovat proti uživateli genjutsu a potřebujeme vaši neustálou pomoc s jejich rušením. Můžeme si vyzkoušet prosím kooperaci, abyste dokázala do nás dostávat chakru a rušit tím genjutsu, ale abyste zároveň věděla, kdy přestat? Sasuke je specialista na ninjutsu. Bude potřebovat nenarušenou kontrolu nad chakrou v každém okamžiku při tvorbě technik."

„Jak si přejete, zkuste proti sobě nějaký cvičný souboj s větším množstvím technik. Pokusím se poznat správný moment a zakomponujte do toho pár genjutsu, abych věděla, kolik na každého z vás bude potřeba Narutovy chakry."

A s tím spustili nenáročný souboj s technikami úrovně D, aby se nevyčerpali, ale nacvičili vše potřebné. Katsuyu byla legendární, nepotřebovala moc času, i proto s tím přivoláním nechvátal a vyvolal ji až dnes.

***

„Tohle je moment, kdy se asi ode mě očekává nějaký proslov co?" povzdechl si Naruto lehce nervózní.

„Tohle není sebevražedná mise. Jdeme prostě jenom splnit důležitý úkol, nic víc v tom nehledej," řekl mu Sasuke, „zabijeme mého bratra. Vyslechneme jeho mrtvolu a ty získáš další meč do sbírky. Krásný den před námi."

„Sasuke má pravdu," přidala se Ameyuri. „Na tohle se každý z nás připravoval. Vy jste budoucí Sanninové a já s Kisamem neprohraji. Děkujme jenom tomu, že Itachi si tohle setkání přál."

„Dobrá," souhlasil Naruto a ucítil, jak jej Karin chytá za ruku. Asi rodina Uzumaki nebyla tak odolná proti takovýmto momentům. „Všichni víte, co máte dělat, tak to pojďme dokončit. Fuu na nás spoléhá. Slíbil jsem jí, že Akatsuki odstraním a já své slovo neberu zpět.

„A já slíbil Itachimu, že mu uříznu hlavu a taky své slovo zpět nevezmu."

„No, když jsme u toho, tak já slíbila, že zničím Kisameho," přidala se Ameyuri.

„To já slíbila, že vás všechny ochráním, takže ne že mi to zkazíte," dodala Karin jako poslední.

„Tak pojďme na to," povzdechl si Naruto, „Karin, je čas na vyvolání," a s těmito slovy se objevila větší Katsuyu, která se rozdělila na čtyři části a zamířila ke každému z nich. Jednu malou část nechal už předtím Tobiramovi. Následně se objevili Shima a Fukasaku, kteří věděli dopředu jen minimum informací. Takže cestou k sídlu Uchihů proběhla ještě jejich poslední tichá porada. Co nevymysleli teď, budou muset vyřešit až za pochodu.

***

„Vy tři můžete projít," ozval se Kisame, když došli ke vstupu do čtvrti, kde měl souboj začít. „Nevím, proč vás chtěl Itachi všechny, ale je to jeho rozkaz."

„Jen tak jo?" ušklíbl se Sasuke.

„Nemotám se do jeho záležitostí a on se nemotá do těch mých. Chce ti vyrvat oči ve společnosti přátel? Dobrý nápad, to schvaluji. Doufám, že se o tu vzpomínku se mnou pak podělí," zazubil se na ně a sundal si ze svých zad Samehadu.

„Tohle přání ti bohužel nebude splněno," řekla Ameyuri a taktéž si vyndala do ruky své meče Kiba.

„Ameyuri, moc jsi nám nevyrostla za tu dobu, co jsem tě neviděl," ušklíbl se na ni. „Ale na někoho, kdo měl být už dávno po smrti, vypadáš dobře."

„To ten vzduch v Listové. Dělá divy s mojí pletí."

„Rozumím. Itachi taktéž říkal, že se tam cítil dobře. Hlavně když vraždil všechny ze svého klanu," vycenil na ně své zuby. „Běžte, děti," odmávl je jednou rukou, „tady si budou hrát dospělí. Pěkně se ale rozlučte. Je to naposledy, co se vidíte."

Sasuke, Karin ani Naruto se ale nenechali vynervovat a v bezpečném oblouku zamířili kolem Kisameho pryč.

„Tak už jsme tu jenom my dva," vrátila mu Ameyuri stejný nebezpečný úsměv.

„Jinak bych si to ani nepřál. Možná, že sis stejně jako Zabuza vytvořila svého pokračovatele, ale s ním by nebyla taková zábava, jak s tebou. Tebe můžu zmasakrovat. Uzumakiho? Maximálně mu uříznout nohy a odvést ho domů, což není až taková legrace."

„Skoro mě až mrzí, že se nedožiješ toho, jak můj student změní tenhle svět. Skoro."

Kisame se jenom zasmál. „Naivita mladých lidí je vždy tak k smíchu. Viděli jste část světa, trochu zesílili a myslíte si, že jste na vrcholu potravinového řetězce. Skoro mě až mrzí, že nemůžeš vědět, jak moc jsi mimo," imitoval její poslední větu. „Skoro."

„Tak proč mi to nedokážeš?" nadhodila a připravila se do bojového postavení.

„Ale s radostí! Jako za starých dobrých časů," bylo poslední, co na to Kisame řekl, než se proti sobě rozběhli.

***

„Bratře, vítej," přivítal ho žoviálně Itachi z jakéhosi trůnu. „Ukaž mi své oči. Jenom kvůli nim jsme se tu sešli. Jestli je nemáš, odložíme to na jindy."

„Tohle jsi chtěl vidět?" pověděl v klidu Sasuke a odkryl zpod látky své oko, které bylo slepé po použití Izanagi. Sasuke se zasmál Itachiho šokovanému pohledu. „Nejsem ale lhář a zrádce jako ty. Chtěl jsi spatřit toto, že?" aktivoval na svém druhém oku Mangekyō Sharingan a zamířil ho na Itachiho.

„Jenom jedno oko, hm?" dal si Itachi nohu přes nohu. „Zklamal jsi mě, Sasuke."

„Blbé že? Přivolal jsi mě sem, aby sis mohl udělat dvojité Eternal Mangekyō Sharingan, ale nepočítal jsi s tím, že tu umřeš."

„To je to, co ve svém oku vidíš? Že já zemřu?"

„Ano, vidím v něm tvou realitu. Za pár chvil přijdeš o svou hlavu tímto mečem," poplácal si katanu, co měl u pasu.

„Jsi jenom novic, Sasuke. Možná, že jsi vyvolat Mangekyō. Dokonce jsi mě i poslechl a přečetl sis, co je napsané v našem úkrytu. Nebyl jsi ani hlupák a přečetl sis to i poté, co sis aktivoval tuto lepší verzi. Takže víš o Eternal Mangekyō, ale myslíš si, že to stačí? Nenech se vysmát. Vezmu si tvé zdravé oko. Ovládnu s ním devítiocasého, kterého jsi mi sem laskavě přivedl a stane se ze mě legendární Shinobi! Lepší a silnější než Uchiha Madara! Jenom já jsem hoden velikosti Uchiha jména!" a s těmito slovy se na ně šíleně rozběhl s kunaiem v ruce.

„Dobrý pokus," nadhodil Naruto, když byli okamžitě on i Karin vyvedeni z genjutsu, takže byli opět v realitě, kde stáli kousek vedle dveří a Itachi stále seděl na svém trůnu. Byl to samozřejmě plán, nechat se chytit do Itachiho prvního genjutsu, co na ně sešle přes prst a ne Sharinganem. Solidní risk, ale ne až takový, jako kdyby se mu koukali od začátku do očí. Itachi okamžitě musel pochopit, že genjutsu je nefunkční, což sice bylo ukázání karet nepříteli, ale zároveň to minimálně pro Naruta znamenalo, že Itachi se jej nebude snažit do něj chytat nebo alespoň ne tak často a to při souboji nablízko, byla rozhodně otázka života a smrti. „Je to všechno?"

„Věděl jsem, že ten souboj bude nudný, když jsem souhlasil s více lidmi," odtušil Itachi. „Se Sasukem bych si užil souboj v genjutsu. Místo toho tu mám holku a její žáby, co mají křečovitě zavřené oči. Kluka co se mi kouká na nohy a Sasukeho co má rovnou aktivovaný Mangekyō. Děláte mi to jednodušší, ať je ale po vašem," získal Itachi očividně větší důvěru, místo toho aby ji ztratil. Postavil se a vytáhl si jeden kunai. „Tak pojďme na to. Šéf není rád, když mu taháme démony moc pomalu."

A s tím se stalo hodně věcí najednou. Karin v Sage módu vyvolala klon, který okamžitě vyrazil se zavřenýma očima na Itachiho. Naruto měl okamžitě větrnou čepel a Sasuke vystřelil své Chidori v paprsku na Itachiho, kterého to sice propíchlo, ale změnil se pouze na vrány, které se okamžitě rozlétly a hned o kousek vedle zase slétly a znovu vytvořily Itachiho podobu. V ten moment tam ale byl už Naruto a setnul vzdušnou čepelí tomuto klonu hlavu. Vrány se okamžitě znovu rozlétly, ale Naruto vyfoukl větrné náboje do téměř všech směrů a mnoho vran okamžitě zničil a těch pár, co zbylo, dodělala Karin díky svému prodlouženému dosahu, který jí Sage mód poskytoval.

„Za mnou," ozvala se Karin do vysílačky, a aniž by se otočila nebo otevřela oči, se vyhnula útoku do jejích zad. Byl to útok, před kterým ji žáby nedokázaly varovat, protože trénovaly svůj hlas a nesměly být rušeny. S její senzorickou schopností ale nepotřebovala svůj zrak. V jejím ‚vnitřním oku' Kagura Shingan viděla svět sice černobíle, ale lidská chakra svítila natolik, že si naopak Itachiho útoku všimla mnohem lépe, než kdyby se jej snažila pozorovat. „Příliš pomalé," řekla Itachimu, když se vyhnula bodnutí a následně i seknutí. Nebyla to ale jenom frajeřina, že na něj promluvila. Chtěla hlasem odvést pozornost od toho, že vytváří Rasengan, který mu okamžitě chtěla vrazit do těla. Itachi ale tento útok vyblokoval kunaiem, takže dosáhl toho, že o kunai přišel a odletěl po čtyřech přemetech na druhou stranu místnosti.

„Teď," ozval se Sasuke ve vysílačce a spustil svou ohnivou techniku, která cestou nabrala Narutovu vzdušnou a jako drak z pekel zaútočila na Itachiho. Jejich protivník nebyl amatér, ale jeden z největších géniů poslední desítky let a tak vyvolal neskutečnou rychlostí svou druhou nejsilnější ohnivou techniku a vzniklo tak přetlačování mezi ohni.

Itachi si okamžitě všiml, že Karin Uzumaki nečeká, až tento žhavý souboj skončí a o něco se pokouší. Takže využil mnohem větší množství čakry, než chtěl a celé ohnivé peklo namířil nahoru, kde poničilo strop a hodil na Karin dva kunaie s výbušnými lístky. Ta je ale jenom pomocí zemské techniky zastavila a nechala vybouchnout v bezpečné vzdálenosti. To už ale u něj byl Naruto, kterému zablokoval úder na hlavu a odkopnul jej pryč a Sasukeho, který byl hned za ním, přeskočil a pak jej chytil za oblečení a o několik metrů odhodil. Karin klon ale toho že se zastavil využil a naletěl na něj s dalším rasenganem. I ten ale vyblokoval za cenu toho, že se opět doslova prolétl a tvrdě se odrazil od země. I tak ale skončil bezpečně na svých nohách.

„Ještě minutu," ozvala se Karin, aby věděli, jak daleko jsou od dokončení zvukového genjutsu, jejich absolutní zbraně.

„Rozumím. Sasuke, podpora!" přikázal Naruto. Vyvolal pět klonů s větrnou katanou a rozběhl se proti Itachimu. Itachi byl samozřejmě neskutečně schopný na obranu proti šermířům. Nikdo kdo byl v týmu s Kisamem nemohl nebýt, ale i tak věděl, že chvilku dokáže získat. Naruto zaútočil. Byl vykryt, tak jeho klon zaútočil odjinud. Itachi se uhnul a klon zničil. Takhle to nějakou dobu pokračovalo, než jeden z posledních klonů doslova na Itachiho skočil a zablokoval jej tak, aby se ani jeden nepohnuli. „Teď!"

Sasukeho Chidori ve tvaru paprsku projelo Narutovým klonem a i když chtěl Itachi uskočit, nepodařilo se mu to dle představ a skončil s ošklivým zraněním na noze. Itachi okamžitě před sebe vystřelil plošnou ohnivou techniku, aby zničil poslední klon a zabránil na moment reálným protivníkům se přiblížit. Tohoto momentu využil na odskočení. Zkontroloval si závažnost zranění a v momentě kdy byla chvilka ticha, uslyšel žabí zpěv. Ihned samozřejmě věděl, že je zle, a proto zaklel. Neztrácel ale čas. Zavřel své oči, a když je otevřel, byl v nich aktivovaný Mangekyō. Rychle se ještě rozhlédl. Naruto byl po jeho levé straně, Sasuke na jeho pravé, takže mezi ním a Karin se žábami stál jen její klon. Cíl by zaměřen a pak už stačilo jenom jedno slovo.

„Amaterasu," vyletěl z Itachiho očí nejsilnější oheň tohoto světa. Cestou v mžiku zničil klon a zbývala tak vteřina než pohltí a usmrtí Karin s žábami. V ten moment se ale stalo něco, co nikdo neviděl od nikoho jiného, než Shisuie. Mezi Karin a ohněm se objevil Sasuke.

„Ne!" bylo vše, co stihl Sasuke ze sebe dostat a pak už byl pekelný černý plamen přímo před ním, což byl prostě a jednoduše rozsudek smrti.

Formát pro tisk