Kapitola patnáctá - Následky
Lepší život
„Takže Karin, ani si mi neřekla, co vše umíš,“ pověděl Jiraya, když někam poslal jednu ze svých malých žab.
„Říká se o mě, že jsem nejlepší senzor, také dokážu úplně potlačit svou čakru, vyléčit skoro cokoliv s tím, že každé další léčení ze mě dělá větší zrůdu,“ řekla Karin klidně a vyhrnula si ruku, kde měla tři kousnutí, „jediný Naruto jelikož se mnou sdílí geny, se může skrz mě léčit, aniž by to dělalo tyhle trvalé ohavnosti.“
„Působivé, ale co nějaké bojové schopnosti?“
„Více méně mizerné, můj úkol v týmu je podpůrný, ale když už k boji dojde, využívám boje na blízkou vzdálenost.“
„A obrana?“
„Spoléhám na svou životní sílu, nemám obranné techniky, takže když už to něčím schytám, doufám, že to není smrtelné, když ne, tak se z toho vyléčím.“
Na to se jen Jiraya jen krátce zasmál. „Připomínáš mi mé dětství, také jsem si myslel, že obrana je zbytečná a do všeho jsem útočil po hlavě, moje štěstí bylo ale to, že princezna Tsunade mě vždy dokázala postavit na nohy, u tebe je to to, že se dokážeš postavit na nohy sama,“ znovu se Jiraya zasmál, „na naší misi udělám vše, aby ses do žádného boje nedostala, ale až se vrátíme domů, zkus popřemýšlet nad tím, že nějaká obranná technika by neuškodila.“
„Jak si přejete.“
„A nyní když jsem se dozvěděl něco o tobě, pověz mi něco o tom Narutovi.“
„To bude muset ale počkat, necelé tři kilometry támhletím směrem je hlídka shinobi se znakem Zvučné, jak jste mi ukázal,“ ukázala Karin rukou.
„Velice působivé, pojď, přichystáme jim tedy nějaké překvapení,“ usmál se Jiraya a po pár pečetích před ním stála další malá žába s odhodlaným výrazem, „potřebuji, aby si na sebe vzala podobu nějakého banditského stanu,“ pověděl malé žábě, která mu na odpověď jenom kvákla a po pár skokách pryč se začala pomalu měnit na stan, který i když připomínal lehce žábu, byl úchvatnou napodobeninou stanů, ve kterém spí velitelé banditů.
„Teď co?“ zeptala se Karin.
„Počkáme, až do toho vlezou, zavřu to z venku a budeme mít pak možnost se něco dozvědět od nich a když ne, budeme pokračovat dál a tuhle žábu pošleme jako dárek k Ibikimu, ten už se postará, abychom se dozvěděli vše, co potřebujeme.“
***
Naruto když došel na balkon, kde se zdržovali všichni ninjové, kteří ještě zápasili, tak vykročil mezi své dva přátelé a stejně jako oni opřel se o zábradlí, které tam bylo připravené pro sledování zápasů.
„Jsi šílenec,“ ozvala se potichu Fū, tak aby ji slyšel jenom on a Shino.
Na to se Naruto jenom usmál a jednou rukou se podrbal na hlavě, „Naruto Uzumaki, nejméně předvídatelný shinobi v Konoze,“ dal si sám sobě titul.
„Vskutku,“ ohodnotil to Shino, „a víte proč? Nikdo tady neočekával, že někdo v Listové bude mít meče Sedmi šermířů.“
„A to je na tom to nejkrásnější,“ dal si Naruto ruce za hlavu se svým typickým úsměvem, „nikdo nic z toho neočekával, ale tohle není všechno, víte, co máte udělat.“
„Nemusíte se obávat Naruto-san, pravděpodobnost určila mě jako vítěze, proč? Ninja z Mlžné, používající techniky mlhy nemá vysoké šance proti mně, protože mí brouci jdou pouze po čakře a nepotřebují vidět.“
Naruto na to jen pokýval hlavou, bylo mu vlastně jedno, jakým způsobem bude vyhráno, hlavně, že vůbec.
„Nenechám se tebou zahanbit,“ řekla jen Fū vesele, „sejdeme se ve finále, jak bylo nařízeno.“
„Doufám, že stařík ze všech těch klientů, kteří budou chodit k nám, zešílí a já budu moct nosit ten klobouk.“
„Pořád chceš být Hokage?“ zeptala se Fū překvapeně.
„Vůbec,“ zatřepal se Naruto nad myšlenkou hory papírů, „ale ten klobouk furt chci.“
„Jsi nenapravitelný.“
„A proto mě máš tak ráda,“ usmál se Naruto ještě více a do toho si začal pískat, tenhle den byl prostě skvělý, aspoň do té doby, než bude předvolán před staříky, to se ten den rychle změní.
***
„Vyhrál jsi,“ ozvalo se za ním, když sledoval boj Fū po vítězném zápase Shina, který se ale musel na několik minut nechat ošetřit lékaři. Naruto se s nadzvednutým obočím otočil a spatřil Maki stojící opodál opřenou o svou roli látky.
„Ano to je pravda, říkal jsem to nebo ne?“ opáčil klidně ale s úsměvem na tváři.
„Šetřil jsi mě,“ dostalo se mu odpovědi, na kterou ale nepokládal otázku.
„Nic takového jsem nedělal, podcenit soupeře si nedovolím, protože bych to schytal od senseie,“ bránil se Naruto.
„Viděla jsem ten souboj, to co jsi předvedl v ringu, bylo naprosto něco jiného, než to co jsi předvedl v našem souboji.“
Na to si Naruto jen povzdechl a jenom mrknutím oka se podíval na Fū, jak si vede, ale jelikož ji bezmezně věřil, věděl, že může strávit nějaký čas na odpověď a zápas plně nesledovat. „Měla si nebo máš nějakou pro tebe důležitou postavu?“ začal, a když viděl, že se nadechuje k odpovědi, pokračoval, „ne nemusíš mi to říkat, spojenecké vesnice a tohle všechno, stejně si ale nevěříme a kdo ví, co naše vesnice plánují, takže si jen odpověz v hlavě. Takže představ si, nastane taková situace, kdy jdeš na zápas, který víš, že můžeš vyhrát, protože soupeř i když je lepší, má nevýhodu, že ty znáš jeho způsob boje,“ nechal myšlenku Naruto schválně nedokončenou, „takže ten souboj vyhraješ a pak přijde druhý soupeř, soupeř o kterém ty nic nevíš, stoprocentně lepší než ty, starší, zkušenější a vlastně si říkáš, že na vítězství ani nezáleží, pak ale přijde někdo pro tebe důležitý a řekne ‚dej do toho vše,‘ dokázala by si ten souboj brát stejně, souboj, ve kterém tě sledují oči někoho, pro koho jsi schopná udělat cokoliv?“
„Ne,“ připustila tiše Maki.
„Já to také nedokázal, jak je vidět,“ zasmál se lehce Naruto nad očividným, „proto ten souboj byl jiný, ano byl, ale ne kvůli podceňování, ale kvůli tomu, že i když náš vzájemný souboj byl důležitý, neležela v něm moje motivace, ta ležela až v tomto a v žádném jiném.“
„Ještě tě čeká jeden zápas,“ připomněla mu.
„Na tom už vůbec nezáleží, titul sem, titul tam, potlesk sem, potlesk tam, nejsem tady kvůli slávě, nejsem tady ani kvůli tomu stát se chuninem, vše je krásný bonus, ale jenom bonus.“
„Bonus? Ale k čemu?“
Na to se jen Naruto krátce podíval na Fū, která měl zápas jenom ve svých rukách a kde už se čekalo jenom na to, až to ukončí, což bylo jasné, že přijde brzo. „Výborná otázka,“ řekl Naruto potichu, aniž by se na Maki podíval, „odpověď je na ní ale poněkud těžší,“ pokračoval stále sledující zápas, „myslím, že i kdybych měl hodiny a hodiny času, nepochopila by si, proč dělám to, co dělám a to se nesnažím urazit tvou inteligenci, kterou si předvedla brilantní, člověk ale vždy špatně vysvětluje něco někomu, když si neprošel jeho život v jeho botách, tak to řeknu jen takto,“ otočil se na ní a podíval se jí přímo do očí, „chci ukončit ty války, ukončit ty spory, ukončit koloběh pomsty, tohle všechno skončit a jestli se mi podařilo zasít byť jen malé semínko pochyb do tvé hlavy a ty začneš přemýšlet o ukončení své pomsty díky tomu, že jsem tento zápas vyhrál, tak teprve tehdy jsem ten zápas vyhrál. Neměřím výhru tím, že někdo zakřičí moje jméno jako vítězné, výhra pro mě nastane tehdy, když něco změním a tímto vítězstvím jsem snad něco změnil.“
Maki chvilku s ním držela pohled z očí do očí a pak se usmála. „Máš naivní a dětinský sen,“ pověděla mu, ale v jejích slovech nebyla žádná zloba, posmívání, jen takový malý pošťuchování a tak se Naruto jenom také zaculil.
„Co po mě chceš, jsem dítě,“ a s tím se zadíval zpět do arény a místo vedle něj obsadila Maki a společně byli svědky vítězství, které posunulo pouze Listovou do finále a poté, co se arénou ozvalo, že vítězem je Fū, on a Maki vytvořili jakousi nevyřčenou soutěž, kdo bude více tleskat, pokřikovat a radostně pískat a i když už všichni skončili s jásotem, oni dále dělali hluk a teprve po několika minutách i oni se smíchem přestali. Naruto se stále chechtal, když si všiml, že ho pozoruje stařík Hokage s úsměvem na tváři, tak jenom do míst kde seděli Kage, zvedl palec, možná, že za pár desítek minut bude oheň na střeše, ale v tuhle chvíli mu tohle bylo jedno, v tuhle chvíli byl šťastný a to si sebrat nenechá, prostě ne.
***
„Nyní už přistoupíme k vrcholu tohoto večera, k momentům na které se všichni tak těšíte a které jste tak napjatě očekávali, finále chuninské zkoušky může začít, zápas všichni proti všem ve složení Naruto Uzumaki, Shino Aburame a Fū může začít,“ vykřikl proktor této poslední zkoušky a odskočil na stranu. Naruto se na to jenom usmál a zadíval se opět do všech stran, do míst kde seděli Kage, do míst, kde seděla Ameyuri a naposledy také do míst, kde seděli jeho přátelé či společníci, když se zamyslel trochu zpětně, udělal ve svém životě naprostou šílenost ale tak nějak to k němu patřilo a byl za to šťastný.
„Já… vzdávám se,“ řekl dostatečně nahlas do naprostého ticha.
„Prosím?“ ozval se proktor za ním.
„Chci se vzdát,“ zopakoval trochu jinak.
„Tohle je finále kluku a ještě jsi nezačal ani bojovat, nechceš to ani zkusit?“
„Ne děkuji, jsem pevně rozhodnutý,“ usmál se na proktora a dal si ruce za hlavu.
„Tak ať je po tvém, Naruto Uzumaki se-,“ nestihl ani doříct rozhodčí, protože byl přerušen výkřikem od někoho z diváků.
„Proč?!“ to bylo vše, co ten někdo řekl a proktor se na něj podíval, jestli k tomu chce podat nějaké vysvětlení nebo ho má vyřadit a má se pokračovat dál nebo tak si to aspoň z jeho pohledu přebral.
Na to se jen Naruto nadechl, chce tady něco vysvětlovat?
„Víte, pro nás shinobi je tahle zkouška strašně důležitá, rozhoduje ve vašich očích, kdo má na to, aby postoupil dál v hodnosti a kdo na to nemá, není to jenom o síle tady,“ bouchnul se pravou rukou do levého bicepsu, „ale také o síle tady,“ nyní si poklepal do míst, kde měl srdce, „a hlavně tady,“ poklepal si na hlavu, „chuninem se podle mě nemá stát někdo, kdo je halda svalů a pomocí jedné rány pošle člověka do bezvědomí, ano vyhrál, ano předvedl svou nadřazenost a sílu, ale co kdyby byly situace jiné, co kdyby měl rychlého soupeře, který by jen udělal úkrok a místo rychlého vítězství byla jen rychlá prohra? Proto se chuninem stávají lidé, kteří mají jak sílu, tak inteligenci, plánování a také schopnost velet, protože to je úloha chunina a na ty toto lidi se koukáte právě teď,“ ukázal na Shina a Fū, „to jsou ty lidi, kteří mají z tohoto vše a jsou to lidé, pod jejímž velením budu vždy podávat nejprofesionálnější výkony. Obráceně by to ale být nemohlo,“ povzdechl si, „chunin je ten, co rozkaz splní vždy do posledního puntíku, ten, kdo se nebojí jít vstříc pasti, protože ví, že musí. Takový člověk ještě bohužel nejsem, to, že tu stojím je toho skvělý příklad, takže prosím, užijte si souboj dvou lidí, kteří jednoho dne budou ohromnými a obávanými legendami, stejně jako to udělám já,“ a s těmito slovy se vydal vstříc oběma svým přátelům a podal jim ruku, a když tak udělal u prvního, ozvalo se z arény nějaké tleskání, nějaké mumlání, nějaké nadávky, ale toho si nevšímal, za svým rozhodnutím si stál a to že by v jednu chvilku miláčkem davu na tomhle nic nezmění, jeho čest je silnější než jeho touha po úctě.
„Naruto Uzumaki odstupuje od souboje, finále bude tedy normální zápas jeden na jednoho,“ řekl proktor poté, co se diváci uklidnili a on mohl sledovat jak Naruto vyskakuje do arény a sedá si na zábradlí vedle VIP zóny, ten kluk podle něho dokázal to, co ve svém životě neviděl mnohokrát, strhnout dav jak svými výkony, tak svými slovy, protože kdyby to tak nebylo, už by musela ochranka zasahovat na jeho obranu, protože významní lidé nemají rádi, když ty, na které se vsází a jsou favoriti odstupují bez boje, ale nikdo se ho zatím nesnažil zmlátit, takže i když by to do toho kluka neřekl, asi věděl, co dělá, „souboj může začít.“
***
Naruto ihned poté, co se dozvěděl výsledek zápasu a mohl si vykřičet hlasivky na oslavě vítězství své kamarádky, využil možnosti nadšení či zklamání celé arény, aby mohl na chvíli pláchnout a svou přítomnosti nenarušoval gratulacím oběma budoucím chuninům tím, že by ho staříci viděli a seřvali jako ho malého kluka rovnou na místě.
Po různých střechách doskákal až na místo, které vypadalo jak nějaký chrám s možná i stovky schody a posadil se na nejspodnější z nich, byl tu ohromný klid, jelikož skoro všichni byli na tržišti nebo v aréně. Neměl ani výčitky, že zmizel, celá jejich výprava měla dovoleno využívat všechny oblasti města a stejně ho někdo z místních shinobi hlídal neustále, takže se prostě jen pohodlně usadil a dal si ruce za hlavu přemýšleje nad tím, co se asi stane, až se dostane se staříky za zavřené dveře.
Věděl, že v tuhle chvíle to nebude žádné pokárání prstem, ale jako shinobi Listové dostane zasloužený trest, který přijme, ať bude jakýkoliv.
„Chlapci, podívejte, kdo tu sedí,“ ozvalo se nedaleko před ním a on jen zvědavě pozvednul hlavu, aby viděl šest lidí před ním.
„Jestli pak to není Naruto Uzumaki,“ ozvalo se ženským hlasem od jednoho z nově příchozích, „ten zmetek, co našemu pánovi ukradl velké jmění.“
„Prosím?“ naklonil Naruto nechápavě hlavou, „tohle je chrám,“ ukázal palcem za sebe, aniž by se tam podíval, „jestli hledáte oddělení nemocnice pro pacienty s halucinogenními problémy, asi jste minuli křižovatku.“
„Dokonce i vtipkuje,“ ozval se znovu ten první sarkasticky, „uvidíme, jak se ti bude mluvit, až budeš polykat své zuby, protože takový pozdrav ti máme vyřídit,“ zasmál se hrůzostrašně a vytáhl si meč, což okamžitě vyvolalo reakci jeho druhů a než Naruto stačil jenom mrknout, rozběhli se na něj všichni s připravenými zbraněmi.
Naruto nemusel ani vyskočit na nohy a připravit se, protože než útočníci stihli nabrat solidní rychlost, objevila se před nimi další postava s nataženými dvěma prsty do jakési imaginární pistole na obou rukách. To samozřejmě vyvolalo úlek u všech jeho protivníků a zastavili se na místě, což akorát dopadlo tak, že dva ze šesti útočníků stáli tváří v tvář s těmito imaginárníma zbraněmi.
„Udělej krok, prosím, udělej jeden pohyb, ať ti můžu rozmetat hlavu po celém okolí,“ ozval se ženský hlas a Naruto se nad tím musel usmát.
„Kdo jsi?“ ozval se jeden z těch, který se nemusel v této sekundě obávat o svůj život.
„Uděláš-li ten krok, tak tvoje smrt,“ ozvalo se klidně a Naruto by se vsadil, že se jeho ochránce typicky zazubil, „abychom si ujasnili pár věcí, Uzumaki-san se necítí dnes, aby se obtěžoval s póvlem, pokud chcete autogram, zítra míří do své vesnice a před odchodem může udělat malou autogramiádu, ale jak říkám, dnes to nebude,“ pokračovala Ameyuri klidně a jenom svým postojem, výrazem a gesty udržovala všechny útočníky v jakési paralýze, „a abych nezapomněla, ti, kteří se dokážou dnes doplazit ke svému pánovi, vyřiďte mu toto ‚ještě jednou se pokusíš udělat něco takhle pitomého a tvoje hlava spolu se všemi hlavami tvé rodiny budou použity jako figurky do shogi,‘ rozumíme si?“
„Hraješ shogi,“ nedokázal si odpustit Naruto, protože i když by to měl brát vážně, přišlo mu to strašně vtipné.
„Pro vás cokoliv, Uzumaki-san, teď mi dovolte se ale vypořádat s tímhle póvlem,“ usmála se Ameyuri a když viděla, že všichni berou nohy na ramena, tak jen udělala pár rychlých pečetí a jednou obrovskou vlnou je všechny poslala k zemi, kde si všichni slušně namlátili. Než Ameyuri ale stihla udělat něco se svou bleskovou podstatou, objevilo se na střechách několik shinobi, „další pokusná morčata?“ ozvala se ještě Ameyuri natěšeně.
„Omlouváme se za problémy,“ pověděl jeden z shinobi, co skočil ze střech k nim a Naruto poznal proktora zkoušky, „slibuji, že už se nic takové nestane, můžeme nabídnout lékařskou pomoc?“
„Vypadá snad Uzumaki-san jako někdo, kdo by byl ohrožen něčím takovým?“ odsekla Ameyuri, „ale počítejte s tím, že se stížnost dostane do kanceláře vašeho Kageho, nevím, co máte tak důležitého na práci, že nedokážete ochránit ani finalistu zkoušky, kterou sami pořádáte.“
„Rozumím, ještě jednou přijměte naši omluvu a dovolte nám postarat se o ně,“ uklonil se lehce proktor a Ameyuri se na něj podívala, jako že čeká na jeho svolení a tak Naruto s co nejlepší imitací Sasukeho mávl rukou, že mu je to jedno a že si můžou dělat, co chtějí a s tím shinobi skočili na zem a po pár sekundách tam zůstali jenom oni dva.
„Co mělo za smysl to divadlo?“ zašeptal nechápavě Naruto.
„Lidé věří tomu, co vidí, ukaž jim něco a oni ti to sezobají z ruky,“ odtušila Ameyuri a přistoupila k němu, „jsi chytrej blonďák, i když se to skoro vzájemně vylučuje,“ ušklíbla se na něj, „tak musíš pochopit, že určitá tajemství a předstírání je potřeba, teď si všichni budou myslet, že jsi to vzdal, protože jsi natolik skvělý, že nechceš být chunin protože ti tady nešahal nikdo ani po kotníky.“
„Ale my víme, že to není pravda.“
„Není?“ naklonila na něj tázavě hlavu, „ať už je to tak či tak, splnil si svůj slib, teď musím splnit já ten svůj.“
„Vždyť jsi mi nic neslíbila,“ nechápal Naruto.
„To jsou ženské záležitosti, to ty nemůžeš pochopit,“ rozdrbala mu pobaveně vlasy, „důležité je abys věděl, že to co jsi udělal, mělo význam.“
Naruto na to jenom pokýval hlavou a vyndal si z batohu meče a podal je právoplatné majitelce, byly i zabalené, takže se nemusel obávat, že někdo uvidí něco, co neměl. „Nejsou zrovna nejčistější, ale na to nebyl čas.“
„Tvoje starosti bych jednou chtěla mít,“ usmála se na něj, ale své meče si vzala a umístila je do svého batohu, „tady je část tvé odměny,“ podala mu na oplátku kus papíru.
Naruto samozřejmě nechápal, proč mu někdo chce dát papír, význam pochopil, když si všiml, co je to za papír a měl co dělat, aby udržel své oči v důlkách. „Zešílela si?!“
„Je to málo?“ hrála nechápavou Ameyuri.
„Málo? To… to je majlant!“
„Ale,“ odmávla to Ameyuri, „odměna na mou hlavu je stále větší… byla teda.“
„Ale co? Kde? Proč?“
„Vsadila jsme si na tebe třikrát v průběhu zápasů, hlupáci nabízejí kurzy a přitom nemají přehled, takže jsem je trochu podojila, jak se říká. No překvapivě největší kurz byl na to, že se dostaneš do finále a vzdáš to před zápasem, když jsem si vsadila na to nějaký ty drobný, měli mě za šílence, no když jsem vyhrála, už se tvářili jinak… blbečci,“ povzdechla si a zakroutila hraně hlavou.
„Drobný? Počítala jsi ty nuly na tom šeku?!“
„Hej, já neutratila nic a ty sis právě vydělal svůj první milion a druhý a třetí a tak dále… víš, jak se to říká, první miliony jsou nejhorší, pak už to jde samo.“
„Ale milion ryō je bráno jako odměna za třídu misi S.“
„Nebo můžeš vsázet, život je plný možností, když víš jak je využít.“
„To jsi mi tak opravdu věřila? Aby ses dostala na takovouto částku, musela jsi i dost vsadit.“
„Věděla jsem, že to pro mě vyhraješ a ty kurzy nebyly tak hrozné, každopádně si to někam schovej, bude se ti to hodit.“
„Děkuji,“ pověděl upřímně Naruto protože nevěděl, co jiného říct, aby ukázal to, jak si toho váží.
„To já děkuji tobě, udělal jsi něco, co jsi nemusel a toho si cením, myslím, že by mě to ale nemělo překvapovat už po tom, jakým způsobem jsme se potkali co, hm?“ usmála se na něj a znovu mu rozdrbala vlasy, na to se jen Naruto pobaveně zazubil, život byl prostě fajn.
***
Naruto se musel usmívat, když viděl tu slávu, která provázela slavnostní promoci nových chuninů, vesta byla krásně zabalená, slova Hokageho plná úcty k tomu, co Fū a Shino předvedli, slova Danza byla o tom, že udělali další krok, aby se o Konoze stále dál povídalo jako o nejsilnější vesnici a všichni ostatní, co se zúčastnili zkoušek minulý týden gratulovali, když se na ně dostala řada, Naruto tam jenom s úsměvem v koutu stál a očekával, kdy přijde to ‚můžete jít, Naruto zůstaň‘ a jak očekával, nemusel čekat ani dlouho.
„Nyní prosím omluvte tuto krátkou promoci, ale povinnosti nepočkají,“ a s tím všichni pochopili, že je čas jít, zůstal jenom Naruto protože věděl, co přijde a Kabuto, který to jistě věděl také, „Kabuto, můžeš také odejít.“
„Hokage-sama,“ uklonil se Kabuto lehce, „vím, o čem tato debata bude a jako vedoucí této mise-.“
„Cením si tvého přesvědčení a charakteru, ale nebude to nutné, nech nás o samotě,“ pověděl stařík Hokage nekompromisně a tak se Kabuto jenom uklonil, lehce položil ruku Narutovi na rameno v gestu, že stojí za ním a odešel, „Naruto, posaď se, jistě víš, proč tu jsi.“
Naruto jenom pokýval hlavou a sedl si, jak mu bylo nařízeno. Podíval se ze své pozice na Danza, který stál u okna, protože bylo asi domluveno, že tato debata bude pouze mezi nimi či tak něco takového předpokládal.
„Jak se cítíš?“ zeptal se Sandaime smutně a laskavě zároveň.
„Asi tak jak se může cítit člověk, když se dozví, že jeho idol, kterého celý život uznává, se před svou smrtí rozhodl mi zničit život tím, že do mě zapečetil Kuramu,“ nechal mu to Naruto sežrat, i když to možná nebylo nutné, když se člověk snaží udržet tajemství, musí počítat, že když to praskne, bude to velké.
„Kurama?“ podivil se Sandaime, ale pak si povzdechl a zapálil si dýmku, „Čtvrtý neměl na výběr, musel udělat to, co bylo správné.“
„Vždy má člověk na výběr, rozhodl se udělat to nejlehčí, rozhodnout o cizím životě a sám z něj odejít, aby vina a následky nebyly hozeny na něj,“ odfrkl si Naruto, smířil se s tím, že Kurama bude součást jeho života, smířil se s minulostí a to všechno, ale stejně to nebyla věc, kterou miloval, „každý má možnost volit, já si zvolil na chuninských zkouškách, že když si Yondaime přál, abych musel každý den bojovat s Kuramou o nadvládu nad svým tělem, tak to tak bude.“
„Ta čakra je ale nebezpečná Naruto, nemůžeš si s tím zahrávat takhle, byl to hloupý risk.“
„Hloupý risk bylo jej do mě zapečetit, hloupý risk bylo to, aby to věděla celá vesnice kromě mě, hloupý risk bylo ze mě udělat obětního beránka a terč pro nenávist celé vesnice.“
Na to si jen Sandaime velmi povzdechl a podíval se na Danza, který jejich debatu sledoval s jakýmsi mírným zájmem. „Udělal jsem zákon pod trestem smrti, aby ti nikdo neubližoval a nemohl ti to nikdo ani říct, aby sis užil své dětství.“
„Facka nebolí tolik jako pohled, který říká, abys uhořel někde v pekle nebo co si všichni ve vesnici tady přejí,“ odfrkl si Naruto, „nikdo za mnou za můj život nepřišel a neřekl nějaké slovo díků, nikdo se nepřišel omluvit a nikdo ani neřekl, že ho to mrzí. Nikdo neřekl nic a tak jsem využil všechny své schopnosti, abych si zjistil, proč mě tu lidi nenávidí, a když jsem poznal Kuramu, pochopil jsem jedno, lidé mě budou nenávidět tak či tak, takže vyplynulo z toho, že lidé mě nemůžou nenávidět více, takže jsem Kuramu použil, moje rodina ví, co mám v sobě a respektují moje rozhodnutí a jak říkám, názor ostatních stejně nezměním.“
„Naruto tím, že bys Kuramu úplně odřízl od sebe, bys donutil lidi tě vidět jinak.“
„Do dneška jsem ji nepoužil a furt jsem byl démon, co změní to, že ji budu používat? Sasuke má k dispozici sharingan, Yamato-san má k dispozici používání dřeva, mnoho lidí má něco co je odlišuje, jenom já jsem ale démon,“ odfrkl si Naruto, „pokud ale můžeme, nechci se o tom bavit, přišel jsem si vyzvednout trest, který si zasloužím, bude to návrat na akademii?“
„Akademie?“ skoro se zhrozil Sandaime, „nic takového, trest bude stejný jako pro všechny ostatní geniny, co neuposlechnou vědomě rozkaz.“
„A to je?“
Na to poprvé promluvil Danzō. „Čtvrt roku budeš plnit mise třídy D, aby si měl dostatek času přemýšlet nad tím, že privilegium lepších misí musí být zasloužená. Počítej také s tím, že pokud tvůj tým nebude plnit misi třídy D, budeš někým zastoupen.“
„Rozumím,“ potvrdil Naruto a zvedl se ze židle, „mohu jít? Musím popřát svým přátelům k úspěchu a povýšení.“
Na to si jen Sandaime povzdechl, „když mi slíbíš, že přijdeš kdykoliv, kdy budeš chtít probrat to, co nosíš v sobě, můžeš jít.“
„Slibuji,“ pověděl vážně Naruto, i když věděl, že ten den asi nikdy nepřijde.
„V tom případě pojď, Naruto, doprovodím tě ven,“ řekl Danzō a společně vyšli ven a když za sebou zavřeli dveře, Danzō pokračoval, „to, co jsi předvedl na zkouškách, bylo hloupé, ale budu důvěřovat, že to bylo dostatečně promyšlené ze všech stran, udělal sis ten den určité jméno a to je dvousečné ostří, může to být i věc, která tě jednou zabije, ale s Kyuubim v sobě je tohle asi stejně jedno.“
„Nedostanu větší kázání?“ podivil se Naruto.
„Pochopil jsi jistě, že obdivuji silné shinobi, protože ti dokážou nejlépe ochránit náš domov a to, co jsi předvedl, bylo bez nějakých dohad hloupé, ale účinné a pro Konohu užitečné, takže i když byl na místě trest, postarám se o to, aby to nebylo tak hrozné, jak si myslíš a já své slova držím.“
„To vím, Danzō-sama.“
„Očekávej svou odměnu za dobře odvedenou práci někdy později,“ řekl ještě Danzō a zastavil se, takže Naruto šel dál sám, „a Naruto,“ zastavil ho Danzō ještě, „život shinobiho není holubník, Hokage-sama pro tebe může mít slabost, ale pokud budeš dělat podobné nesmysly dále, přátelé,“ pověděl Danzō to slovo jako kdyby bylo hodně ošklivé, „tě budou buď navštěvovat ve vězení, nebo budou pokládat kytky na tvůj hrob.“
„Chápu,“ otočil se Naruto a trochu sklonil hanbou hlavu, stále svého rozhodnutí nelitoval, ale chápal, že se to dělat nemá. Danzō na to ale nic neřekl a zamířil zpět do kanceláře, jako kdyby se vůbec dnes o ničem nebavili a Naruto pochopil, že to tak i bylo, nikdy se spolu nebavili a s tou myšlenkou zamířil ven, kde se nechal na chvíli oslnit ranním sluncem.
|
Autor: Amren Vydáno: 24.12.2013 16:00 Přečteno: 2556x Hodnocení: 100% (hodnoceno 1x) |
Formát pro tisk
. Šťastné a veselé, drazí čtenáři a hodně zdraví, bude se určitě hodit.
Komentáře
Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).
Reaper: Jsem rád že v očekávaném dokážu alespoň trochu překvapit
.
.
.
Co se týče mise, je to trošku složitější, na této misi chci něco udělat či ukázat či naznačit, pořádně ještě ale nevím co, ale tak či tak, nemohl jsem tu misi přeskočit, nevím, koho tam ukážu nebo jak to zakončím, ale ta mise je důležitá proto, abych ji jen tak přeskočil.
Ona ta mise opravdu je "někam dojít" ale jako většina misí typu S se musí zamotat a tak ji musím využít, abych vysvětlil co vlastně dělá Orochimaru bez Kabuta.
Když si vezmeš jak se Hokage chová k Narutovi, tak je jasné, že nebude větší kázání, on totiž Sandaime se nechtěl moc zamotat do těchto rozhovorů, kde je hlavní problém Kyuubi a Yondaime. A trest byl tak nějak normální, přece jenom je to Naruto a genin.
Děkuji ti za přání, snad to tak bude.
Berry: Tak ono tak nějak to musí být, protože blbě řečeno, tolik schopných shinobi v Konoze není, aby se Naruto nedostal na nějakou úroveň. Ta odměna nebude ze začátku moc vidět, ale vše má svůj čas.
Jsem rád, že se to jako dárek líbilo.
Naruto bude svůj čas trávit s mnoha lidmi, nemůžu slíbit jak hodně a s kým, ale rozhodně dokážu naslouchat lidem a udělat to k nějaké spokojenosti všech
Yami-san: Kdyby se mě na to někdo ptal, tak bych asi neřekl, že tenhle díl byl nejlepší, ale jak už jsme psal jinde, všechny díly mají nějaký smysl.
Co se týče Naruta a jeho problému, je to důležitá věc, ano je to zmíněné ve všech povídkách a ano už je to tako klišé, ale patří to k tomu, nemůžu to vynechat... každopádně jsem rád, že to vytvořilo dobré dojmy.
Naruto se ještě bude hodně dlouho vyvíjet, protože přijde ještě mnoho věcí, který s ním zamávají a tak se není čemu divit, že z idiota se pomalu stává vážný člověk.
Hokage není druh člověka, který by se rýpal ve věcech co nechce, jsou diskuze, kterých se nechce moc zúčastnit a Naruto jakoby to věděl, volí právě tehdy, protože není nic jednoduššího, než někomu "máčet ksicht" v tom, že před tebou drží/držel tajemství, které by neměl... Danzo má stále svou "cestu" ale momentálně nehrozí žádné mocenské souboje... nebo ano?
Děkuji za přání, pokusím se, aby to tak bylo
Elerdir: Kdybych na všechno odpovídal, stálo by to za nedlouho za nic, proto čtenář musí taky zapojit svou fantazii do toho, ale pokusím se nezklamat a díly nějak vydávat, ale jako vždy to není jenom na mě, jsem ale rád, že se ti to líbilo.
Velice zajímavé. Byl jsem zvědav, jaký dostane Naruto trest i co na to ostatní, ale je tustále hodně otázek a jako vždy je otevřené naší fantazii, kam to bude asi dál směřovat. Už se těším na další pokračování.
(Sice trochu pozdě, ale přece jenom přidávám komentář
)
... trochu mi i přeběhl mráz po zádech, takže to asi také něco znamenalo... 
Tento díl se mi jevil asi jako jeden z nejlepších. Nejlepší na celém dílu byl ten Narutův proslov, opravdu to bylo pěkné (pěkně napsané) a docela mě to i chytlo u srdce
Narutův (nový?) přístup/pohled na svět se mi hodně zamlouvá. V této i v předchozích kapitolách je jasně dáno, že Naruto není žádný idiot a to je na této povídce jedno z nejlepších, přece jenom, kdo by chtěl mít hlavního hrdinu debila, že?
Abych řekl pravdu, tak jsem čekal trochu více ze strany Hokage, ale nějak to zvládnu. Danzo opět nezklamal a vždy chvíle s ním byla skvělá, opravdu si myslím, že je to skvělá postava a je škoda, že v anime jí bylo věnováno tak málo místa/času.
Moc se těším na další díl a doufám, že sis užil Vánoční svátky a užiješ Sylvestr. Také ti přeji šťastný nový rok 2014 a hodně štěstí jak s povídkou tak v životě
Víc se mě zdá že z Naruta bude časem elitni shinobi, což je dobře. :D Jsem zvědavej co bude ta Narutova odměna od Danza, ale to se snad dovíme, ne ? :D
Jinka kapitola byla hezky dareček na vanoce i když s jeho okomentovaním jsme si dal na čas. Defakto nemám co vytknout, jen doufám že bude víc kapitol kde bude Naruto s Ameyuri, když jsou spolu vypadáto zajímavě :D
Pěkný díl. Tak nějak jsem očekával Narutovo jednání, i když ten proslov...
Trochu mě překvapilo, že jsi sem vložil část z mise Karin. Myslel jsem, že prostě už proběhla a ty jsi jí přeskočil s tím, že se na ní nic nestalo. Ale podle tohohle stále probíha. Také jsem měl za to, že to je jen někam dojít, tam se rozhlédnout a vrátit se, ale asi bude trochu delší. Předpokládám, že se o ní ještě něco dozvíme a vykreslíš trochu vztah Jirayi k Narutovi.
Jinak jsem čekal větší kázání ze strany Hokageho (trest ne, ten je asi vzhledem k jejich vztahu přiměřený).
Takže trochu opožděně přeju pěkný svátky a šťastný Nový rok.
Asas: to jsem rád, že to nevadí tobě, ostatní by si mohli stěžovat, proto radši varování. Kdyby jenom kousek Vánoc... ale tak nějak se snažím své sliby a tradice dodržovat, proto díl vyšel... každpádně nemáš zač.
. Ameyuri je výborná vložka do Naruta a jsem rád, že se líbí. Bylo by dost necílevědomé, kdyby v takovém státním zřízení jako Konoha je, bylo za neuposlechnutí rozkazu jen "tytyty" proto musel přijít silný trest, aby lidé pochopili, co a jak a tohle je dle mého dost mírné a jenom to ukazuje to, že Hokage se o Naruta stará. Nemáš zač, jsem rád, že se líbilo.
. Naruto si užil svého momentu ale ona přijde zase chladná sprcha, jak už jsem psal a "hádám" se tu se čtenáři, to, co se stalo tady, nebude mít opakování tak často, aby tu lidé se mohli radovat, že Naruto je na cestě té, že ve 12 mu pod jeho rukama padne celá Akatsuki... tak to (bohužel/bohudík) nebude. Jsem rád, že se ti "nová" postava líbí, bylo těžké tvořit osobnost s jednoho dílu anime a pár náznaků mangy, jestli se to ale povedlo... jsem potěšen. Co se týče NarutoxSandaime je to prostě o tom, že Naruto se cítí právoplatně rozhořčen a je těžké z toho nevinit Hokageho...
. Naruto si promyslel to, co ho čeká, když to neudělá, už nějaký ten "pátek" studuje získávání informací, bylo by od něho hloupé, kdyby nevěděl, co jeho činy v rámci možností způsobí. Ameyuri je sice v mezích mladá žena, ale v pohledu shinobi je to zkušená profesionálka a dost možná i legenda mezi ženami, proto ví, co dělá, i když to možná ví jen ona (a já jako autor 
). Co se týče Karin a JIrayi, bude to muset být z mého pohledu ještě dost promyšlené, protože vlastně pořádně ani nevím, jaký výsledek chci...
Ameyuri je tam daná jako postava, která je prostě hravá, šiblá ale smrtelně nebezpečná a proto se s ní krásně pracuje.
Maki také bude mít jednou svou "hlavní roli" proto jsem ji nemohl nechat na vedlejší koleji, každopádně jsem rád, že se líbilo, kdy bude další kapitola - jak už jsem psal - slíbit nemůžu.
Morino-kika: Nevím, jestli bych použil slovo "konečně" to, co teď předvádím za rychlost je na mě v téhle době dost uctihodné
A co se týče k tvé poslední větě, nechám ji radši bez komentáře
Heru: Pro příště doporučuji to, co doporučuji každému, komu se tu něco "ztratilo" a to před odesláním či alespoň jednou v průběhu pomocí ctrl + a => ctrl +c si to jenom zkopírovat a kdyby náhodou něco, máš to uložené, či psát komentář ve wordu či tak, taky to tak pravidelně dělám, je to sice "horší cesta" ale má to účinnost.
Nevím, jestli si obdiv zasloužím, každopádně jsem rád, že se líbí to, co píšu, ať už povídka celkově nebo jednotlivé scény.
Děkuji za přání, snad budou "příjemně prožité"
Davidjaho: Jsem rád, že se "dárek" líbil a bylo by divné, kdybych mohl dát něco LEPŠÍHO než LEPŠÍ život
Děkuji za přání ke svátkům.
Kata: Naruto je furt stále blb, ale ne kvůli tomu, že ho autor jako blba vykresluje, ale kvůli tomu, že je furt dítě se vším všudy a všechny děti (i dospělí) jsou blbové v přehnaném slova smyslu
Určitě se na něco těšit můžeš.
Páni, teď už se rozhodně nedá říci, že by byl Naruto totální blb nebo nebyl chlap. Trest opravdu přijal jako pravý muž :-D (což je u skoto dítěte trochu divné) Velmi se mi líbila podpora Ameyury, ta to opravdu měla zmáknuté. A co se týče Karin a Jiray (jej jak se to skloňuje????:-D) ten vývoj se mi docela líbí... No jsem zvědavá na co se mohu těšit příště....
Moc pěkný vánoční dárek. Lepší si nám ani nemohl dát. Ale už ke kapitole. Naruto si zkrátka užívá chvilkové ovace. :-) Ameyuri se mi svým vystupováním začíná čím dál tím víc líbit. Já ty rozhovory mezi Narutem a Sandaimem prostě miluju. Nevím čím, ale vždycky si mě naprosto získají. Nezbývá než říct, jen tak dál a šťastné a veselé prožití svátků.
napsal sem ti tady elaborát a on se mi ztratil a neobjevil se tak už to napíšu jen ve zkratce. Moc tě obdivuju jakož to autora. Dále scéna kdy Ameyuri hraje divadlo je absolutně luxusní. A jinak přeji ti příjemně prožité svátky.
Ahoj !!
) zabila tym Naruto-san a Uzumaki-san 
.... ale dobre teraz uz budem kludnejsia ..... Tak ten "trest" som necakala, myslela som si že Naruto dostane hubovú polievku alla NARUTOOOO TY BLBEEEEC 
Taaakzee konecne tu mame dielik :3 .... gihihi ameui ( nemam šajnu ako sa to píše
no kazdopadne dakujem za dielik a celkovo za skvelu poviedku
PS: konecne som prisla na to ako sa tu pisu komenty
No opraveno to není, ale to mi nijak zvlášť nevadí.
ování ve chudinka zkouškách či jak jsem už psal, ameyurino hraní na gangstera.
Hlavně , že to je a je hodně obdivuhodné, že jsi kvůli této kapitole obětovala kousek vánoc. A zato ti chci poděkovat.
Dále tahle kapitola byla super, třeba to divadlo, když si americký hrála s těmi rádoby zabijáky, kteří chtěli zmlátit Naruta. Ta poznámka o hraní shogi s hlavami byla super.
Celkově je kapitola výborný jak povídání Naruta s Maki o důvodu pokrač
Těším se na další díl a myslím, že nejsem sám.
ne rozhodně nejsi sám